Už jedenácté místo v dopolední kvalifikaci bylo slibné. „V takové konkurenci, jaká se v Kaplici sešla, to nebyla špatné,“ připustí. „Porazil jsem několik dobrých kluků,“ dodá.
 

Jenže první finálová jízda přinesla spíše trápení. „Moc se mi nepovedl start. Šel jsem vedle Litevce Jasikonise, který jízdu vyhrál, a Dušana Drdaje. V první zatáčce byli přede mnou, takže jsem musel ubrat. Začínal jsem ještě někde kolem desátého místa a v průběhu jízdy jsem pak jezdil jedenáctý, což si myslím, že bych udržel až do cíle. Čtyři kola před koncem jsem ale bohužel spadl a nechtěla mi naskočit motorka,“ lituje. „Měl jsem s tím problém už na startu. Dostal jsem v kvalifikaci kamenem do startovacího kabelu a zlobilo to už na startu, i když nakonec motorka naskočila. Nakonec jsem to pustil z kopce, motorka se chytla a dojel jsem patnáctý. Zrovna nejlepší výsledek to není, ale v takové konkurenci beru i toto umístění,“ připouští.
 

Ve druhé jízdě předvedl pilot z Blatné svižný a hlavně zcela spolehlivý výkon, což mu vyneslo osmou příčku a v celkové klasifikaci závodu byl devátý.
 

Na prvním závodě v Dalečíně ale vyšel Finěk bodově naprázdno, takže průběžně je v seriálu až třináctý. „V Dalečíně jsem vypadl v předposledním kole z třináctého místa,“ lituje. „Na prvních dvou závodech se sešla opravdu skvělá účast. Vítěz z Kaplice Jasikonis asi už jinde nepojede. Ale třeba Němec Nagl jede celé naše mistrovství. Samozřejmě tihle silní kluci na prvních příčkách sbírají hodně bodů a na nás tolik nezbývá,“ je si vědom. „Kolem desátého místa se ale určitě dá jet. Možná i nějaká sedmá osmá příčka. Ale ta úplná špička jede fakt rychle,“ uznává.
 

Úvodní závody našeho šampionátu mají výbornou diváckou kulisu. „Celé jaro se nezávodilo, nikde jinde v Evropě se nejezdí a startují zde kluci z mistrovství světa, což lidi láká. Jsou natěšení a chodí se dívat,“ chválí Finěk velké množství fanoušků, mezi kterými nemohl v Kaplici chybět ani jeho fanklub.
 

Pandemie koronaviru jeho přípravu na sezonu nijak neovlivnila. „V březnu jsem chytil zánět do palce u ruky. Byl to problém a v dubnu bych stejně asi vůbec nemohl závodit. Nestalo se mi to při žádném pádu. Byl jsem trénovat, druhý den jsem se vzbudil a měl jsem palec třikrát větší, než je normálně. Z ničeho nic jsem dostal zánět a měsíc jsem měl palec takhle oteklý. To mě přibrzdilo,“ vysvětluje.
 

Celý článek si dočtěte zde.
 

Autor: Pavel Kortus/Českobudějovický deník
Foto: Pavel Horák
10.07.2020