Vašku, vysvětli čtenářům, jak ses vlastně dostal k závodění?

„Můj o dva roky starší brácha Honza jezdí motokros od svých 4 let, také můj taťka jezdil motokros, takže když mě ve třech letech posadili poprvé na motorku, bylo to pro mě něco naprosto samozřejmého. Začínal jsem asi jako všichni na motorce Yamaha PW 50. Pak následovala KTM 50, 65 a nyní závodím na 85 ccm.“

Takže poprvé ses dostal na start závodu někdy v 5 letech?

„Ano, v pěti letech jsem jel první závod, bylo to závod na poli, který tradičně pořádá rodina Fiňkova z Blatné. To bylo ještě na Yamaze PW 50. Už si ani nepamatuji, kolikátý jsem byl.“

Jaké byly tvé začátky?

„Začátky nebyly těžké, protože jsem měl vzor ve svém bratrovi, od kterého jsem se hodně naučil. Také jsem měl hned od začátku výborné trenéry Davida a Jaroslava Čadkovi, kteří mi velmi pomohli.“

A kdy vlastně přišel nápad začít závodit v Itálii?

„Před třemi roky začal bratr závodit mistrovství Evropy za italský tým KTM Silver Action a mně se tím také naskytla možnost vstoupit do tohoto týmu. Přáním týmu bylo, abych se účastnil jak mistrovství Evropy, tak i mistrovství Itálie.“

Jaké jsou největší rozdíly v závodech v Čechách a v Itálii?

„Závody v Itálii jsou dvoudenní, po vzoru mistrovství světa, kdy v sobotu jsou tréninky a kvalifikace. V neděli pak závody. Itálie je rozdělena na dvě zóny – sever a jih, kdy v každé zóně je cca 80 jezdců v dané kubatuře. Ti pak po dvou závodech soupeří o postup do celostátního finále, do kterého postoupí pouze 20 jezdců z každé zóny. Tito jezdci tak závodí ve třech finálových závodech o titul mistra Itálie. Díky tomuto postupovému systému jsou závody dost vyrovnané.“

Na závodech v Itálii jsi vyzkoušel spousty tratí. Jaká tě nejvíce zaujala?

„Rád závodím v Cremoně, protože je to moje domácí trať. Ale mám rád všechny pískové tratě, takže v Itálii především Ottobiano a Mantova.“

Vloni jsi byl úspěšný ve třídě 65 ccm, letos jsi přesedlal na větší motorku. Jaká to pro tebe byla změna?

„Minulý rok jsem závodil na mistrovství Evropy v třídě 65 ccm, kde jsem se kvalifikoval do finálového závodu v Lokti, tam se mi ale moc nedařilo. Na motorce 85 ccm jsem začal jezdit už minulý rok, ale tím jak jsem střídal s 65 ccm, tak to nebylo úplně ideální. Motorka 85 ccm mi vyhovuje o dost více, protože jsem na 65 ccm byl už velký.“

Na motorku sis zvykl brzy. Hned první rok jsi získal titul ve třídě 85 ccm.

„Přestup na 85 ccm byl snadnější, než jsem čekal. Tím jak se mi od začátku dařilo, mi ježdění začalo ještě více bavit a i chuť do tréninků byla větší. Letošní sezónu hodnotím jako nejvydařenější v mé kariéře. Sice byla komplikována omezeními způsobené Covidem, ale na druhou stranu jsem mohl více času věnovat tréninkům, protože jsem nemusel do školy.“

Jak probíhá příprava na závody? Máš nějakého zkušeného trenéra?

„Už od mých začátků se o mě stará rodina Čadků, kteří mě připravují jak po fyzické tak i jezdecké stránce. V poslední době trénuji také s Martinem Michkem, takže si myslím, že jsem v tich nejlepších rukou. Nesmím zapomenout také na mé mechaniky, a to především na pana Štěrbu, který mi připravuje motory a Tomáše Trnku, který mi dělá pérování.“

Jaké máte plány do budoucna?

„V příštím roce bych se chtěl zúčastnit především mistrovství Itálie, mistrovství Evropy, a pokud bude čas, rád bych jel i něco v České republice. V příštím roce chci již zkusit i motorku 125 ccm.“

Letošní rok je velice specifický, ale vycházejí ti ve škole vstříc tak, abys mohl závodit na takové úrovni?
„Chodím na ZŠ Poděbradova ve Strakonicích a musím tímto moc poděkovat všem učitelům a panu řediteli, protože mi vycházení maximálně vstříc, abych se mohl plně na závody připravovat.
Bez této podpory by mé závodění nebylo možné.“

Existuje nějaký závodník, který je tvým vzorem?

„Mým vzorem je Kevin Horgmo, pro jeho dravost a obětavost k závodění. Často trénuje v Itálii, závodí za italský tým a už jsme spolu i několikrát trénovali.“   

Co bys poradil začínajícím závodníkům? Co udělat pro to, aby byli úspěšní ve světě?

„Myslím si, že velmi důležité je mít svůj cíl a za tím si jít, nevzdávat se. Samozřejmě to nejde bez tréninků a chutě závodit.“

Komu bys chtěl poděkovat?

„Především bych chtěl poděkovat mé rodině, bez které by mé závodění vůbec nešlo. Dále trenérům a velkému množství sponzorů, kteří zajišťují mojí sezonu, jmenovitě to jsou: MTZ Mototechnika, Tommy suspension, Multi-Air, Pirelli, 3D Cleaning, ČZ Řetězy, JIMI Textil, Znakon, Moštárna Drachkov, Strakonsped, MINO, JAMA CZ, Brisk Tábor, Univok, Progrip, Acerbis.“

Připravil: Ondřej Novotný

Foto: archiv Václava Janouta

7. 10. 2020