Kdy přičichla k benzínu poprvé a jaké jsou její největší úspěchy, se dozvíte v našem rozhovoru!

Ve vodách motorsportu se to hemží víceméně jen a pouze samými závodníky - muži. Jak se mladá dívka dostane do tohoto převážně mužského sportovního odvětví a ještě dá mnoha pilotům na okruhu pořádně zabrat?

K závodění jsem se dostala úplnou náhodou v mých pěti letech, když jsme jeli v Chorvatsku kolem jedné motokárové půjčovny. Svezla jsem se a okamžitě mě to chytlo. Odmalička jsem byla také dosti soutěživý typ, a proto jsme se rozhodli, že zkusíme MČR v motokárách. Začali jsme jezdit jako rodina na závody. Neměli jsme s tátou vůbec žádné zkušenosti, a tak to všechno ze začátku stálo dost času, píle a trpělivosti. V první půli sezóny nám většina soupeřů radila optimální nastavení motokáry a například jak si zvolit správnou stopu. Ve druhé půlce se to začalo otáčet a soupeři se chodili ptát naopak k nám, jaké máme nastavení. Tohle už pro nás bylo první znamení úspěchu.

Dokážeš si ještě vzpomenout na svůj úplně první velký motokárový závod? Jak to tenkrát dopadlo?

Pamatuji si jen, že to bylo v Sosnové u České Lípy, ale na více si bohužel nevzpomenu.

Už druhým rokem závodíš s formulovými monoposty – v roce 2011 to byla Gloria a o rok později Renault 2.0. Byl to pro tebe velký skok z motokár?

V roce 2011 se nám podařilo v konečném pořadí vyhrát Českou Trofej. To mně a mému týmu Křenek Motorsport napovědělo, že bychom mohli postoupit zase o třídu výše - právě do zmiňované Formula Renault 2.0.

Formula Gloria je taková větší motokára, čili jedna z věcí, na které bylo třeba si zvyknout, bylo řazení, se kterým jsem neměla žádné zkušenosti. Trvalo to však jen pár kol a s řazením jsem se sžila. Poté bylo nejtěžší jet na hraně vozu a posouvat brzdný bod.

Pro každého závodníka je velmi důležitá příprava bezprostředně před závodem. Jak se těsně před výjezdem na trať připravuješ ty?

Těsně před závodem si udělám rozcvičku, poté usednu za volant a snažím se soustředit na daný závod. Pouze však jen v takové míře, abych se nedostala do trémy. Určitá nervozita se odstranit nedá, ale bez ní by to ani nebylo ono – ta k závodění prostě patří!

Za svoji kariéru se můžeš chlubit mnoha úspěchy. Kterého z nich si vážíš nejvíce?

Můj první velký úspěch byl v roce 2005, kdy jsem se stala poprvé, v deseti letech, mistrem ČR v motokárách - jako historicky první žena. Ten moment mi v hlavě utkvěl neuvěřitelným způsobem. Rozhodovalo se opravdu až v posledním kole kdo s koho.

Jak hodnotíš loňskou sezónu 2012 - mimochodem tvoji první s Formulí Renault 2.0?

Byla dosti náročná. Účastnila jsem se jak motokárových, tak i formulových závodů. Byla to pro mě premiérová sezóna v kokpitu Formule Renault 2.0 a věřím, že mi přinesla hodně zkušeností do dalších závodů. Bylo trochu složitější přesedat z jednoho vozu do druhého a vždy si zvyknout na ten správný. Proto jsme rozhodli, že se příští rok budeme soustředit pouze na okruhové závody.

Minulý rok jsi už podruhé obdržela prestižní cenu legendární Elišky Junkové pro „první dámu“ českého motorsportu. Co pro tebe tohle ocenění znamená?

Tato cena má velkou prestiž, a tudíž si jí samozřejmě velmi vážím. Po ukončení sezóny se sama sebe ptám, zda moje dosažené úspěchy budou stačit i tentokrát.

Nedávno jsi začala dělat autoškolu. Jaký jsi řidič v běžném provozu a co na tebe říká tvůj instruktor? Neučíš spíše ty jeho?

Určité novinky pro mě za volantem jsou. Běžně se mi na trati nestávalo, že by mi jezdila auta naproti nebo že bych měla dávat někomu přednost zprava. Jinak mě ale jízdy určitě baví a je to aspoň částečné naplnění dlouhé zimní pauzy.

Jak se na tvoje hobby dívají spolužáci, obzvláště ti opačného pohlaví?

Navštěvuji Střední odbornou školu civilního letectví na Ruzyni, a i když to není přímo zaměřené na vyučení letušek, do mé třídy chodí jen samé dívky. Když se dám do řeči s chlapci, tak se tomu v dosti případech diví, ale pak se začnou vyptávat na technické údaje, moje dosažené výsledky a v neposlední řadě mi fandí.

Letos jsi se rovněž podílela i na komentování F1 na stanici Nova Sport. Kdo ze startovního pole F1 je ti nejbližší?

Byla jsem hostem při komentování volného tréninku Velké ceny USA a asi nemůžu říct, že by to nějak výrazně změnilo můj pohled na jezdce. Spíše jsem obdivovala nový okruh, který se mi mimochodem zalíbil. Jinak musím říct, že žádného vyloženě oblíbence nemám. Vždy si jen přeji, aby bylo na trati co nejvíce vyrovnaných soubojů. A vyrovnaných říkám hlavně proto, že systém DRS občas dělá své...

Jak vidíš svoji budoucnost řekněme za deset let? Vidíš se jako profesionální závodnice, anebo se tvá kariéra bude ubírat úplně jiným směrem?

Kdyby záleželo jen na mém rozhodnutí, tak mám zcela jasno – být profesionálním jezdcem. Je ale spousta faktorů, které tohle můžou ovlivnit a tudíž se nechám spolu s vámi překvapit. :-)

Děkuji mnohokrát za Tvé odpovědi a přeji mnoho úspěchů v nové sezoně!

Gabriela Jílková

Věk: 17
Vůz: Formula Renault 2.0
Startovní číslo: oblíbené je 31
Přezdívka: nemá
Závodí od: 2003

Největší úspěchy

Karting:
2005 - třída Kadet - 1. místo v MČR

2009 - třída ROK junior - 1. místo v MČR

2010 - třída ROK junior - 1. místo v MČR

           - třída ROK junior - 3. místo na Světovém finále

2012 - třída ROK senior - 1. místo v MČR

Formule:
2011 - Formula Gloria C8F - 1. místo Česká Trofej

          - 2. místo MMČR D3

2012 - Formula Renault 2.0 - 6. a 7. místo v závodě MMČR D2

          - 11. místo v kvalifikaci NEC

ZLATÝ VOLANT 2010, 2011 CENA ELIŠKY JUNKOVÉ

Další informace naleznete také na oficiálním webu Gabriely Jílkové: www.gabriela-jilkova.cz nebo v prezentaci, která je k dispozici ke stažení pod článkem.

Autor: Václav Volf (vvf)
Foto: archiv Gabriely Jílkové, Václav Volf

2. 2. 2013