To, že má Karel Abraham jedny z nejvěrnějších fanoušků, není žádná novinka, nebál bych se jeho fanklub přirovnat i k fanklubu Valentina Rossiho, a to už je co říct! Přece jenom, kdo jiný než skutečný fanda motoristického sportu se vydá na skoro nekonečnou cestu autobusem, aby podpořil naše české závodníky při Velké ceně Itálie. Shrnutí tohoto zájezdu plného zážitků bych rád převedl do pár vět. Začnu asi od úplného začátku.
Cesta autobusem
Většině lidí se při představě dvanácti hodin strávených cestou v autobuse, a ke všemu v noci, postaví všechny vlasy na hlavě. A přiznám se, že jsem na tom nebyl jinak. Ovšem takový komfort, jaký měl autobus, který vezl výpravu Abajafans do Itálie, jsem snad ještě neviděl. Skvělé polohovatelné sedačky, ochotní a pohodoví řidiči, možnost zakoupit si vychlazený i teplý nápoj, guláš, párky a další, a to vše i během cesty. Myslím, že cestování autobusem se za posledních několik let doopravdy vyšvihlo, ale stále ta cesta v noci je boj. Samozřejmě co by to bylo za zájezd, pokud by se neobjevily úsměvné problémy. Ty nás potkaly u jedné rakouské benzínky. Parta čtyř chlapíků se vydala vyprázdnit své močové měchýře mimo WC benzínové pumpy. A ke vší smůle si je vyčíhli rakouští páni policisté a už to bylo. Okamžitě zaplatit dvacet euro pokutu, jinak nechají prohledat autobus. A co by to bylo za účastníky zájezdu, kdyby se k tomu provinilci přiznali. :-) Nakonec se to vyřešilo, a to tak, že šéf fanklubu pan Jiří ,,Doča" Dočekal pokutu zaplatil a peníze se následně vybraly do klobouku. Během této situace padla vtipná hláška ve stylu: ,,Tak alespoň vidíte, že v Česku máme skutečnou demokracii. Můžeme si totiž chcát, kde chceme. :-)" Jinak zbytek cesty už probíhal celkem běžně, kolem sedmé hodiny ranní jsme dorazili na italský okruh a páni řidiči nám uvařili výborné párky k snídani a všichni Abajafans dostali památeční trička Mugello 2014.
Průběh víkendu
Během sobotních kvalifikací jsme měli volno, tudíž ze soboty moc postřehů nemám. Snad bych jen zmínil večerní setkání a společnou fotografii členů s Karlem Abrahamem. Samozřejmě se vše neslo v přátelském duchu. Ovšem v neděli jsme měli sraz už v brzkých ranních hodinách na okruhu, kvůli zabrání vhodného místa pro fandění českým klukům. Bylo krásné vidět české barvy mezi samou žlutou čtyřicetšestkou. Všichni fandili jako o život, už jen proto, že nás několikrát zabírala kamera. Sice až na několikátý pokus, ale historie se neptá. :-) Vážně bych vám přál zažít tu skvělou atmosféru v kotli Abajafans. Snažení se o zvednutí mexické vlny, prohození několika slov s jinými fanoušky a vůbec, prostě pohoda. Cesta zpět už nebyla tak divoká, jako ta úvodní, svoje udělala asi i únava.
Nakonec mi nezbývá nic jiného než mnohokrát poděkovat celému fanklubu Abajafans za uspořádání této skvělé akce a všem účastníkům zájezdu za příjemný kolektiv.
Web Abajafans: http://www.abaja.cz/
Text a foto: Martin Synek
15. 6. 2014