12.07.2014
Irský tým RT&E má vcelku širokou základnu závodníků, které podporuje. Dříve se jeho majitelé věnovali rallye, dnes se věnují motorkám, a to jak na okruzích, tak i v roadracingu, kde mají dva stálé jezdce z Čech, Michala Indi Dokoupila a Veroniku Hankocyovou. Oba mají za sebou první závod sezony v Cookstownu a nyní další dva závody v Bush a ve Skerries, které jsou také součástí národního šampionátu.
silniceSilnice
KomentářeKomentáře
ChatChat

Bush se nachází v Severním Irsku a trať měří 5,3 kilometrů. Jedná se o velmi náročnou, úzkou trať, kde není ani chvíle prostor pro odpočinek. Na trati jsou dva skoky a celkově je povrch dost hrbolatý, až na nově opravený úsek zatáček v druhé části okruhu.

 

 

V páteční kvalifikaci obsadil Michal Indi Dokoupil skvělé 3. místo ve třídě Supertwin, a desáté místo v Supersportech. Jestli jsme si někdy dovolili říkat Indiho Hondě „bába“, tak tahle karburátorová  eršestka z roku 1999 je stoprocentně závodní „prabába“ ve startovním poli.

 

 

Když jsem viděl tu R6, tak jsem myslel, že je to nějakej vtip, ale pak jsem si říkal proč ne. Nevypadala špatně, i když neměla ani rychlořazení. Faktem ale je, že většina závodníků tady jezdí dvě až tři třídy, a mě pak ty kola, co oni mají najetý, chybí. Desátý místo pak není vůbec špatný, ale je to tím, že tahle trať je hodně technická a obtížná na předjíždění. Třetí místo v Supertwinech je pecka, protože motorka není zdaleka tak dobrá, jako mám v Čechách v týmu MIRT. Přesto je ale dobře připravená a motor je dobrej, i když ke špičce nepatří. Chybí mi trochu lepší přední vidlice a s tím související brzdy, ale dá se to.“

 

 

Veronika Hankocyová absolvovala trénink pro nováčky pod vedením zkušeného závodníka Davyho Morgana. Do třídy Junior Support se pak kvalifikovala na 12. místě a v Supertwinech na dvacátém třetím se standardním sériovým twinem.

 

 

Když jsem si projížděla okruh poprvé, tak jsem skoro nezavřela pusu, jak jsem zírala. A to jsem seděla v autě. První nováčkovskej trénink jsem byla úplně ztracená, ale v tréninku Supertwinů už mě to začalo bavit a v tréninku do Junior Support šel můj čas na kolo zase o kus dolů. I v Juniorech jsou některý motorky opravdu našlapaný, takže o to mám větší radost, když jsem byla na dvanáctém místě. Musím ale říct, že jsem byla za celý ten den totálně rozbitá, protože jsem brala antibiotika, blbě se mi dýchalo, a večer jsem vůbec nemohla na ruce, protože trať je hodně hrbolatá, do toho ty skoky, takže člověk má pořád plný ruce práce!“

 

 

V sobotu Indi odstartoval v závodě šestistovek velmi dobře, ale hned v půlce prvního kola došlo k hromadné havárii jezdců mezi třetím a šestým místem v pořadí a restart závodu tak byl odložen až na konec programu. Po restartu šestistovek se Indimu podařilo zajet neskutečné páté místo, které mu tak zvedlo náladu po ne úplně vydařeném závodě Supertwinů, kde dojel na šestém místě.

 

 

Ta nehoda byl masakr. Jel jsem hned za nima, takže jsem jen viděl všude hroznej bordel. Tam jezdec, tam motorka, tam jinej jezdec, tam další kus motorky, všechno se to ještě mihotalo a do toho jsme přilítli my další, takže jsme měli co dělat, abychom to ustáli, a nikoho z nich nepřejeli. Jako první havaroval Mark Hanna, kterýmu se rozházely řidítka, ostatní už pak šli přes něj. Až na Marka všichni dopadli OK a Mark je ve špitále. V závodě Supertwinů se mi úplně nepodařil start a dostal se přede mě Gareth Keys. Ten pak šněroval silnici od kraje ke kraji, z trávy do trávy a sám měl několik momentů, kdy už jsem si říkal, že půjde na zem…zůstal jsem tak viset celej závod za ním a nepodařilo se mi ho předjet. Pak přišel na závěr ještě restart šestek, a tam jsem si spravil chuť. Po startu závodu jsem se dostal za Paula Gartlanda, kterého se mi pak podařilo předjet a nakonec získat ještě nějaký náskok a dojet na pátém místě!“

 

 

Ve třídě Supertwin Veronika nedokončila závod kvůli technické závadě a ve třídě Junior Support projela cílem jako dvanáctá.

 

 

„Ve twinech mi po pár kolech upadlo táhlo řadící páčky, takže bylo po závodě. V Juniorech jsem startovala v druhé vlně z prvního místa a celkově dvanáctá. Povedl se mi start a do první zatáčky jsem si pohlídala místo na vnitřku. V cíli jsem byla nakonec také dvanáctá a čas jsem si zlepšila o sedm vteřin na kolo oproti tréninku a prvnímu závodu, takže jsem spokojená a konečně jsem ukořistila i nějaké bodíky.“

 

 

Hned další víkend se tým RT&E přesunul kousek severně od Dublinu na závod ve Skerries. Indi a Veronika startovali opět ve stejných třídách, nicméně páteční tréninky velmi ovlivnilo počasí, a tak se jelo pouze pět neměřených kol za maršálem. Pozice na startu se pak rozdělily podle pozic v šampionátu.  Indi proto startoval z dvanáctého místa v šestkách a ze šestého v Supertwinech. Veronika startovala z patnáctého místa v Juniorech a z dvacátého třetího v závodě nebodovaných jezdců.

 

 

Jako první závod odjel Indi šestistovky, kde dojel na pěkném jedenáctém místě. Nejlepší výsledek z obou víkendů na Indiho ale teprve čekal, když po souboji s Danem Kneenem a Andy Farrellem získal v Supertwinech bronz!

 


„V závodě šestek jsem se aspoň pořádně rozkoukal, když jsme místo tréninků jeli pouze pět pomalých kol na vodě. Jedenáctý místo bylo na tomhle bajku určitě super, ale z třetího fleku ve twinech jsem úplně nadšenej. Po startu se přede mě v první zatáčce dostal Derek McGee, který ale hned v ten samý moment upadl. Dostal jsem se za Dana Kneena, kterého se mi pak podařilo předjet. V další zatáčce mi ale při řazení vypadl kvalt, a Dan mi to zase vrátil. Hned na to jsem mu to ale znovu oplatil a snažil jsem se co nejrychleji dostat za Andyho. V první zatáčce po cíli se snažil jet hodně na vnitřek, takže jsem se rozhodl si tu zatáčku víc najet, abych měl rychlejší výjezd a povedlo se mi ho předjet v předposledním kole a do cíle si udržet třetí místo za Jamie Hamiltonem a Conorem Behanem. Bylo to super stát zase v Irsku na bedně a tým měl taky velkou radost. Nemělo to chybu!“

 

 

Veronika v závodě Junior startovala z patnáctého místa a cílem projela jako jedenáctá. Hned poté ale následoval další závod, do kterého sice stihla najet, ale z technických důvodů musela nakonec těsně před startem odstoupit.

 

 

„V sobotu mi hodně chyběly ty páteční tréninky, protože je to pro nováčka opravdu náročná trať a to hlavně v zadní části, která je asi nejužší ze všech tratí, co jsem kdy vůbec viděla. Sotva na jedno auto. Navíc pak přichází hodně pomalej vracák na jedničku, do kterýho se brzdí z kopce. Snažila jsem se hlavně neudělat žádnou chybu, takže jsem jela co nejvíc čistě a postupně se během závodu učila trať tak, abych mohla zrychlovat. Do závodu jsem ale šla s nadšením, protože mi tým dal na motorku novou lehčí kyvku z Versyse a hlavně rychlořazení, které nemám ani na své motorce doma. Z jedenáctého místa mám velkou radost, protože je to asi zatím jedno z nejlepších umístění v Irsku. Hned na to jsem měla najet do dalšího závodu, jenže už po předchozím závodě mi vařila voda, warmup kolo jeli všichni hrozně pomalu, a na startu už se mi z motorky dýmilo. Start maršál mě tak poslal stranou a bylo po závodě.“

 

 

Zdroj: Veronika Hankocyová , RT&E

Foto: Eamon Woolsey , Ian Watson , Jackie Henry , Waren Cullen , Derek Wilson , Gary Byrne , Johny Davey , RT&E

 

12. 7. 2014

silniceSilnice
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.