Ahoj, řekni nám na začátek něco o sobě. Kde ses narodil a vyrůstal atd.
Ahoj, narodil jsem se v Olomouci a tam taky skončilo moje srdce. Miluju Olomouc, ač je to někdy trochu vesnice, je to jedno z nejhezčích měst, co znám. Potom jsem vyrůstal v Lipníku a skončil v Litovli :-).

Pamatuješ si moment, kdy jsi vzal poprvé do rukou závodní volant?
Uplně přesně – amatérský Vítkov 2008. Dojel jsem tam v teplákovce, po vlastní ose, na obyčejných pneu a protože jsem neměl sportovní sedačku a pásy a nemohl se udržet v zatáčkách, tak jsem se obložil ručníky, abych tam nelítal……super doba. 

Jaké byly začátky? Na jakém voze jsi začínal?
Krásné, bezstarostné… Začínal jsem na EVO IX a hned první závody vyhrál – ne, že bych uměl řídit, ale měl jsem nejsilnější auto :).

Jak ses dostal k závodům do vrchu?
Odmala jsem jezdil s tátou na Ecce homo. Mě to vlastně táhlo od dětství, jezdil jsem od 12 let se vším, co mělo volant. Mauro Nesti byl pro mě něco jako bůh.

Co tě na závodech do vrchu nejvíce baví?
Atmosféra, adrenalin, úžasní fanoušci a spousta perfektních lidí, kteří se v tomto sportu točí. Je to vlastně moje druhá rodina.

Je naopak něco, co nemáš rád?
Čekání… Nejhorší je, když jsou někde havárky a špatná organizace jako třeba letos v Glasbachu, kdy čekáš pět hodin na svou jízdu ve čtyřicetistupňovém horku a proklínáš, kam jsi to přijel. Pak si sedneš do auta, které se ti mezitím na sluníčku vyhřeje na krásných sedmdesát stupňů Celsia :).

Jak vypadá tvůj závodní den?
Vstávám kolem sedmé hodiny, nesnídám, neobědvám – vlatně je to jeden z mála dnů v roce, kdy nejím :-). Ne, ale vážně, i po těch letech má člověk respekt k závodům. Koneckonců když letíš rychlostí přes 200 km/h místy, kde se normalně jezdí 60km/h, následky každé chyby můžou být fatální. Soustředíš se, studuješ onboardy a přemýšlíš, kde zrychlit.
 

Jakého výsledku si vlastně nejvíc ceníš?
To je težké říct. Jako největší individuální úspěch je pro mě asi loňský absolutní titul mistra ČR v cestovních vozech. Ale jako absolutně největší úspěch, co se závodů do vrchu týká, považuji určitě to, jak se nám podařilo vybudovat KV Motorsport. Dnes je to největší klub v závodech do vrchu v ČR a kromě ostřílených vrchařských kozáků dává možnosti i spoustě mladých a velmi talentovaných jezdců.

Máš oblíbený kopec a proč?
Ecce homo, které považuji za domov. 

Nějáká úsměvná historka z depa se nenajde?
Usměvavých historek z depa je hodně, ale většina jich nejde publikovat :-).

Plánuješ zásadní změny pro novou sezónu?
Plánuju dodělat pořádně Mitsubishi Eclipse, se kterým jsme jeli letošní sezónu, kdy letos jsme se s autem docela trápili. Jo a odlehčit pilota, ale to je můj dlouhodobě nesplněný plán :-).

Máš nějáký cíl, kam bys to chtěl cestou do kopce dotáhnout?
Líbilo by se mi zajet nějaký slušný výsledek příští rok v Evropě. To bych byl asi fakt spokojený.

Jak relaxuješ mezi rozjížďkama?
Spánek, onboardy... Je toho moc a záleží na situaci, ale moc toho času tam většinou nenajdeš.

Co děláš ve volném čase?
No to je docela dobrá otázka. Když nad ní tak přemýšlím, tak ani nevím. Volný čas jsem už neměl posledních 5 let :-).

Něco na závěr? Děkovačka, pozdrav?
Chtěl bych moc poděkovat všem, bez kterých by se kolotoč KV Motorsport netočil, mechanikům, fanouškům, úžasným jezdcům a jezdkyním, kteří za nás jezdí. 

Připravil: Tomáš Košík
Foto: Tomáš Košík a archiv KV MOTORSPORT

20. 9. 2014