Jeho barvitý a bohatý report z Markela vám přiblíží více zákulisí, náročnost jízd a báječnou atmosféru, která na družstvech národů panuje...



„Mistrovství Evropy družstev se letos jelo na ne moc populárním písku. Ne že bych já osobně tento povrch neměl rád, ale spíš na něm máme málo zkušeností a někteří místní matadoři, kteří na tvrdém podkladu nejsou zase tak rychlí, se v hlubokých kolejích umí pohybovat velmi snadno a rychle.

Celkem prošlo technickou kontrolou 14 států, tedy 42 teamů včetně Litevců, Irů nebo Italů, což je, dle mého názoru, velmi slušný počet, jelikož teamy z těchto států na jednotlivé závody Mistrovství světa vůbec nejezdí. Český team byl složen z bratrů Rozehnalových a Vejchodových a nás. Již v tréninku bylo všem jasné, že nažehlená trať z pátku nebude tak rovná i v sobotu.

Uznání mají všichni jezdci na čtyřkolkách, protože do takových kolejí po sajdkárách bych osobně na čtyřkolce ani nevjel, natož závodil. V sobotu se jel pouze jeden trénink a pak jedna kvalifikační jízda. V kvalifikaci jsme vystartovali jako čtvrtí, ale pak jsem neudržel tempo a propadli jsme se na šesté. Ve skupině A byl Rozehnal pátý, v céčku Vejchodové devátí. Celkově jsme tedy jako stát nastupovali do hlavních závodů jako pátí.

Nedělní tréninky absolvovalo pouze pár jezdců čtyřkolek a také ne všechny sajdy, protože přes noc hodně pršelo a na trati byla voda, i když byl všude písek. My jsme ale vyrazili, bylo potřeba se rozhýbat před ostrou jízdou. Start první jízdy jsme měli společně s týmem A, tedy s Rozehnalovými. Domluvili jsme se, že půjdou z první řady a my půjdeme do druhé. Po startu jsme jezdili kolem 13. místa, měli jsme větší ztrátu před námi a hlavní bylo se nikde nezaseknout. V cíli jsme byli jen dvě místa za Rozehnalem, tedy na 12. místě.

Start druhé jízdy jsme šli z první řady, Vejchoda ze druhé. Nám se start povedl skvěle a asi 5 kol jsme se drželi na čtvrtém místě hned za Holanďany a Belgičany. Bylo tedy super sledovat jejich tempo a stopy, které vybírají úplně bez zaváhání. Bohužel v jedné hluboké koleji se nejspíš kámen dostal pod řetěz, následně urval celé řetězové kolo a přetrhl všechny pevnostní šrouby. Pro nás to tedy znamenalo okamžité stop a velké rozzlobení na mé straně. Kolo i šrouby byly dávané nové na tuto jízdu, i přesto prostě smůla zaúřadovala. Kluci Vejchodové dojeli na 12. místě.

Poslední třetí jízdu jely skupiny A+C, Rozehnalové dojeli na 7. místě, Vejchoda po skvělém boji na 9. místě. Česká republika skončila tedy celkově na 5. místě ze 14 států. Myslím, že je to úspěch. Závody národů jsou vždy nevypočitatelné, avšak atmosféra, fanoušci, trať... Vždy je to velmi atraktivní a navíc se závodí v duchu velkého Teamu, českého teamu...“

Lukáš Černý – Sidecarcross team Černý-Musil (na ME Markelo #11)



(joh)
Foto: Zdeněk Růžička

18. 10. 2014