Hned po příjezdu na místo srazu bylo jasné, že půjde o mezinárodní akci. Testovat přijeli Slovinec, Maďar, Polák, dva Slováci a já Čech. Z centrály Fox Racing pro Slovensko v Horné Stredě nás pořadatelé odvezli na asi 25 km vzdálenou testovací trať, která rozhodně musela udělat radost každému enduro jezdci. Já jsem si na ni sice musel chvíli zvykat, ale po pár jízdách to nebylo nijak těžké bez zaváhání a v tempu objet. Za výběr tratě i za připravené zázemí bych tak chtěl slovenské pořadatele moc pochválit! Pro představu přikládám pár záběrů přímo z trati. Velký dík a uznání také patří fotografu Martinu Matulovi, který nafotil úžasné fotky, kde dokonce i já vypadám celkem akčně.

Dost ale omáčky okolo a pojďme se podívat na motorky. K testování byly určeny 2T modely TE 125, TE 300 a ze čtyřtaktů FE 250 a FE 350. Nemá smysl zacházet do technických podrobností nebo citovat PR materiály o tom, co všechno se změnilo. Zajímala mě čistě praktická stránka věci a to, jak motorky fungují jako celek. Z těch avizovaných změn ale musím zmínit přepínač palivových map jako standardní výbavu téměř u všech modelů (vyjma TE 125), enduro blastery s výztuhami nebo výborné tlumiče s novým nastavením. Takové věci opravdu potěší a stejně tak standardní elektrický startér (to se opět netýká nejslabší TE 125).

Když už jsem zmínil tlumiče, tak pro všechny motorky platí, že fungují velice dobře a neměl jsem potřebu cokoliv ze standardního nastavení měnit. Pro daný typ tratě se mi tuhost na mou váhu (82 kilo bez výbavy) jevila jako optimální, ale na rychlejší trati spíše motokrosového charakteru budete muset trošku přitvrdit jak předek, tak zadek. S mapami jsem povětšinou nehýbal a testoval standardní nastavení. Na to, abych mohl u každé motorky posoudit rozdíly, bych potřeboval více času. Jako obecný rys enduro modelů ještě zmíním šestistupňovou převodovku, která v terénu opravdu přijde vhod, a hydraulické spojky s lehoučkým chodem.

Dvoutakty

Nejvíc jsem se těšil na třístovku ve dvoutaktu, sám teď jezdím na YZ 250, takže silný dvoutakt byl pro mě jasnou volbou na první testovací jízdu. Přiznám se bez mučení, že jsem po prvním kole a prvním pádu do potoka byl z Husky pěkně rozčarovaný. Přišlo mi, že motorka se vůbec nedá napasovat do správného směru, přední kolo mi pořád šlo kamsi "do pryč" mimo stopu a celkově mi ovládání, šířka a ergonomie vůbec nesedla. Co se mi ale vcelku líbilo, byl průběh motoru. Ten měl dostatek síly v celém spektru otáček a nebyla zde nutnost spojkovat tolik, jak by se na dvoutaktu čekalo. Tříkilo jsem si nakonec musel vzít do parády ještě jednou, na svoji úplně poslední jízdu, a po celém dni ježdění, kdy jsem si už na Husky zvyknul natolik, že jsem se mohl cítit relativně jistě a pohodlně, jsem si TE 300 mohl víc užít.

Po třístovce jsem skočil na dvácu. Jak již bylo zmíněno, TE 125 nemá startér, ale našlápnutí není žádný problém, dvacka chytne na první kopnutí. Je zde ale jeden velký rozdíl – dváca se nechová zrovna jako enduro motorka, od které bych čekal, že mě podrží v nižších otáčkách. Tuhle žiletku musíte držet pořád ve vysokých otáčkách, jinak se nehnete. Na druhou stranu je s ní ale neskutečná zábava, a když si zvyknete na průběh motoru, zjistíte, že tahle holka nabízí hodně slušný výkon a v kombinaci s nízkou hmotností a kvalitními tlumiči jde o obratné endurko pro začínající piloty. Šestikvalt navíc vyžaduje neustálé řazení, takže se v sedle opravdu nenudíte. Teprve po jízdě na dváce mě testování začalo opravdu bavit!

Čtyřtakty

Po dvoutaktním seznámím se s tratí a ergonomií Husqvaren (která se mi pořád ještě nedostala úplně pod kůži) jsem dostal do ruky dvěpade 4T. Tahle motorka mě vůbec ničím neoslovila. Výkonově mi přišla opravdu slabá, vyzkoušel jsem i přepínač map, ale rozdíl byl pouze v rychlosti vytočení, výkon stále scházel. Podotýkám, že nejsem jediný z testerů, kdo měl podobný pocit. Všechno sice fungovalo stejně jako u ostatních modelů, ale tak nějak to nemělo nic moc do sebe. Na druhou stranu byla dvěpade příjemná do ruky a i přes mé problémy s ovládáním předního kola byla poměrně lehce ovladatelná. Ideální do začátků a oproti "dvacce" toho dost odpustí.

Úplně jiná káva byla třistapadesátka. Kdybych si musel koupit Husky, koupil bych právě FE 350! Motor nabízí vyváženou porci výkonu, který má stabilní a vyrovnaný nárůst. Motorka nepůsobí neohrabaným dojmem a jednoduše mi sedla za všech nejvíc. Dá se vytočit a přitom vám to neurve ruce a zároveň se dá poslat za roh bez toho, abyste se museli moc namáhat kvůli vysoké hmotnosti. FE 350 je kompaktní motorka a poslouží jak začínajícímu, tak pokročilému pilotovi.

Při ježdění na čtyřtaktech mě nepřestával udivovat větrák za chladičem. Ten totiž neustále hučel a dochlazoval. Z motokrosu na to samozřejmě nejsem zvyklý, takže po první jízdě jsem se hodně divil, co mi to hučí pod zadkem i poté, co jsem chcípl motor. V enduru, kde je průměrná rychlost citelně nižší, to ale svoje opodstatnění rozhodně má.

Závěr

Najezdil jsem dohromady přes dvě hodiny v sedlech ostrých švédsko-rakouských endur a moje souhrnné poznatky jsou následující:

* Ergonomie oproti Japoncům úplně jiná, je to ale o zvyku

* Hodně široké motorky (opět o zvyku)

* Povedené tlumiče

* FE 350 byla super

* TE 125 má překvapivě dost výkonu, ale je s ní potřeba umět jezdit

* Benzín jakoby ani z nádrže neubýval

* Díky hydraulické spojce nebolí prsty ani po půl hodině jízdy

* Startér je super věc!

Kdybych měl sestavit žebříček testovaných modelů, tak na první místo dám bez váhání FE 350. Druhé a třetí místo by si podělily dvoutakty, dvacka nabízí velkou hravost a zábavu a třístovka zase dobře čitelný průběh motoru. Bramboru si ode mě odnese FE 250, která mě i další kolegy poměrně zklamala.

Na otázku Yamaha vs. Husky ale pořád odpovím stejně. Husky mě i za více než dvě hodiny nepřesvědčila o tom, že bych měl změnit značku. V mém případě jde spíše o osobní přesvědčení, protože musím uznat, že Husqvarny nemají vyloženě slabé stránky a mezi velké devizy určitě patří tlumiče, na něž mám jen slova chvály, a bohatá standardní výbava, do které patří startér, přepínač map, vyztužené enduro blastery, zadní tlumič s kyvnou vidlicí, čtyřkomorové přední WP tlumiče, hydraulická spojka... Stejně tak chválím chování motoru u TE 300 a FE 350, to je na správné enduro vlně. Nejhorší tak zůstávají pořizovací ceny.
 

Veškeré informace o motocyklech Husqvarna můžete čerpat z: 
www.husqvarna-motorcycles.com

Za příležitost otestovat nové motocykly Husqvarna 2016 děkuji za sebe i redakci MOTOLEVEL.com Miroslavu Lackovi z KTM CEE s.r.o. / Husqvarna Motorcycles.

A na závěr On Board z Jirkovy helmy: 

Motocykly Husqvarna otestoval a report připravil: Jiří Kružík 
Foto: Martin Matula - archiv Husqvarna Motorcycles 
20. 8. 2015

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Motolevel.com test MX modelů HUSQVARNA 2016 máte TADY. 
Motolevel.com test motokrosových speciálů YAMAHA 2016 najdete ZDE. 
 

Motolevel Facebook
Motolevel Instagram