06.10.2015
Jistě jste na našich stránkách zaznamenali pozvánku na testování tří modelů značky Yamaha pro rok 2016, které pořádalo brněnské zastoupení PEMM Brno ve známém areálu Vranovský žleb. Pokud vám přece jen i přes radarové sledování tato akce unikla, nebo jste jednoduše neměli ani v jednom z termínů čas přijet si motorky vyzkoušet na vlastní kůži, přinášíme vám alespoň reportáž od našeho testovacího jezdce.
motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

 

Yamaha je jedinou japonskou značkou, kterou má možnost otestovat i motokrosová veřejnost. S pomocí modrých dealerů se už několik let pořádají testovací dny, díky čemuž jsem měl ve dnech 24. 9. a 29. 9. 2015 možnost vyzkoušet motokrosové čtyřtakty YZ250F a YZ450F. Jako takový bonus a třetí ladička do sbírky byla na místě připravena i endurová WR250F, která loni prošla velkou modernizací a nyní vychází z aktuálních MX modelů.

 

 

Není žádným velkým tajemstvím, která značka je mojí oblíbenou, takže je jasné, že jsem se na testování velice těšil. K tomu napomáhal i fakt, že jsem dosud neměl možnost pořádně otestovat inovovanou modelovou řadu (počínaje modely 2014). Loňské testování pod taktovkou Jirky Čepeláka jsem bohužel nestihl a moje nejmladší Yamahy byly YZ450F z roku 2012 a o rok starší YZ250F – tehdy ještě s karburátorem. Už teď můžu prozradit, že za tu dobu udělala Yamaha znatelný krok kupředu.

 

A to je vidět i na světových polích. Zatímco modely v rozmezí 2010 – 2013 nebyly zrovna velkým hitem (známá je například kauza Jamese Stewarta) a ve výsledkových listinách světových podniků jako MS nebo AMA se tyto modely příliš neprosazovaly. To se ale obrátilo a dnes patří mezi vyhledávané a úspěšné značky, důkazem budiž Romain Febvre, Jeremy Martin nebo rovnou celý USA tým na MXoN.

 

 

Když se podíváme do modelové historie Yamahy, zjistíme, že modří uplatňují čtyřletý modelový cyklus. Po vydání zcela nového modelového ročníku se v dalších letech ladí drobnosti na podvozku či motoru a další detaily. To má samozřejmě své pro i proti, ovšem s ohledem na aktuální oblíbenost stávajících modelů se ani nemůžeme divit, že konstruktéři zatím nemají moc důvodů k radikálním změnám.

 

Tou největší plošnou „změnou“ tak zůstává speciální žlutá edice k 60. výročí značky. Spolu se žlutými plasty dostanete koncovku výfuku Akrapovič, nástroj pro ladění palivových map YZ MX Power Tuner, „factory“ GYTR víko spojky a černé blastery.

 

 

Testování probíhalo na poměrně vyschlé a tvrdé trati, která ovšem byla po nedávném mistráku řádně srovnána a místy, kde to povrch dovoloval, i lehce pokropená. Podmínky na trati byly stejné po oba dva dny a totéž platí pro příjemné organizátory akce. Myslím si, že mohu za všechny zúčastněné poděkovat yamahákům z Brna za vydařenou akci!

 

 

YZ450F

 

Začneme královskou třídou. Největší novinkou je Launch Control System, který má za úkol kontrolovat prokluz zadního kola při startu. Jednoduše na startu zmáčknete knoflík na řídítkách a těšíte se na holeshot. Přiznám se, že starty nejsou mojí tajnou zbraní a při zkoušce systému jsem nedokázal s jistotou a jasně říct „OK, tak tohle fakt funguje“.

 

 

Mezi další změny pak patří větší 270 mm přední kotouč, o půl centimetru nižší stupačky nebo spojka s tvrdšími pružinami a optimalizovaný proces řazení. Drobných měn má nová čtyřipade víc, toto jsou pouze ty, kterých jsem si byl schopen všimnout pouze zpoza řídítek jako jezdec a které dokáži náležitě ocenit. Přední brzda totiž reaguje excelentně, motorka padne krásně do ruky a rychlosti tam padají bez nejmenšího zaváhání.

 

Pro účely testování byly k dispozici již zmiňované výroční modely a je celkem škoda, že byly oba osazeny sériovým výfukem. Výkonu má YZ450F až až, ale docela by mě zajímal rozdíl, který způsobí Akrapovič. Chápu ale obavu z případného poškození drahého výfuku pádem.

 

 

Ze samotné jízdy si odnáším silně pozitivní zážitek. Oproti starší modelové řadě mi přijde motor lehce výkonnější a co je hlavní, síla motoru se dá daleko přesněji dávkovat, takže i na uklouzané trati nemám problémy na výjezdech ze zatáček. Silný čtyřtaktní motor s tak krásně uhlazeným průběhem výkonu toho hrozně moc odpustí a jízda je tak pěkně plynulá a rychlá.

 

K tomu také velkou měrou dopomáhá podvozek spolu s velice přesnými brzdami. Tlumiče totiž, jak je u Yamahy dobrým zvykem, fungují na výbornou a vy máte pocit, že vás nic nemůže rozházet. Ostatně, tlumiče jsem docela poctivě otestoval u slabší dvěpade…

 

 

I když se všichni výrobci snaží o snížení a centralizaci hmotnosti, přesto mám stále pocit (a to platí pro všechny 450, na kterých jsem se svezl), že je nejsilnější ze čtyřtaktů tak trošku kladivo. Sice jede jako z praku, nijak necuká, působí stabilním a jistým dojmem, perfektně tlumí a všeobecně považuji YZ450F za parádní stroj, pořád se s motorkou musím trošku prát v ostrých zatáčkách kolem nohy… Ale to mě asi rozmazlil úžasně lehký a ovladatelný dvoutakt YZ250. Mimochodem mě celkem mrzí, že ve Vranově nebyl k vyzkoušení právě tento „můj“ model.

 

YZ250F

 

Změn na menším čtyřtaktu se odehrálo podstatně méně, takže zmiňme třeba lehčí píst, novou ojnici nebo novou palivovou mapu. Stejně jako u čtyřipade i zde najdeme větší přední kotouč a i tady je brzdění ukázkové.

 

 

Dvěstěpadesátka byla moje první testovací motorka a zrovna ve čtvrtek jsem narazil na vypůjčený model z Rakouska, kde byla nahraná jiná palivová mapa. Motor šel ihned do otáček a vůbec to stálo za starou belu. Člověk by nevěřil, jak velký rozdíl to může být. Chuť jsem si však spravil v úterý, kdy jsem dostal motorku se standardním nastavením z továrny.

 

 

Zmínil jsem důkladný test tlumičů. Inu, při prvních čtvrtečních kolech jsem moc nepočítal s brzdnou sílou motoru, takže jsem na skoky přiletěl v 2T stylu – ubereš a ono to stejně pojede dál. Nejelo. Do toho ta podivná mapa, se kterou jsem se nemohl sžít. Takže padlo pár ne úplně čistých dopadů, možná i pár motorů jsem obtisknul a jsem opravdu rád, že skoky ve Vranově jsou celkem bezpečné. Tlumiče všechny moje faily pochytaly parádně a i když jsem si už říkal, že asi půjdu líbat matičku zem, tak jsem nešel a ze všeho vyvázl celkem s noblesou.

 

Co se motoru týče, byl jsem opravdu překvapený, kolik výkonu v sobě YZ250F skrývá. Se standardní mapou byla jízda požitkem. Motorka je daleko mrštnější než čtyři pade a výkonu je tak akorát pro agresivní jízdu. Stejně jako u větší sestry i zde padají rychlosti jedna báseň. A zde to opravdu využijete, přesné a časté řazení je pro rychlejší jízdu nutnost.

 

 

Dvě pade mě tak opravdu hodně bavila a i přes prvotní neshody jsme si celkem padly do noty. Dovolím si tvrdit, že tohle je opravdová špička a za svoje peníze dostanete závodní mašinu bez dalších nutných investic (tedy pokud neletíte palici na republice). To samozřejmě platí i pro 450, jde jen o to, že většina motorek ze třídy MX2 si přece jen zaslouží nějaký ten laďáček…

 

WR250F

 

Od malého endurka jsem na vranovské trati příliš neočekával, přece jen účel použití je trošku jiný, a tak není fér hodnotit motorku z motokrosového pohledu. WR je totiž celkem výrazně utlumená, na druhou stranu však nabízí neuvěřitelný komfort jízdy. Měl jsem pocit, že na tomhle modelu můžu jezdit třeba celý den. Podvozek je samozřejmě trošku měkčí, takže nic extra na velkých skocích, ale pro lesní cestičky a přejezdy kořenů jak dělané.

 

 

Enduráře určitě potěší základní výbava, kde nechybí kryt motoru, elektrický startér nebo ventilátor chlazení. LCD displej mi přišel trochu víc utopený v masce, takže na něj nešlo moc vidět. Ale na to stejně při trochu ostřejší jízdě není čas. Nicméně konkurence v podobě KTM nebo Husky má informační panel trochu víc na očích.

 

   

 

Stále ale platí, že jde o velice pohodlnou a krásně čitelnou motorku, kterou zvládne i začínající jezdec. Zvuk z výfuku je dost utlumený, takže nedělní kochačka krajinou nebo trénink na soukromé lesní trati by neměly být takovým trnem v oku ostatním. Hodně se mi líbí sjednocení modelů, kdy při přesedlání z motokrosu na enduro nemáte pocit, že sedíte na motorce od jiné značky. Všechno je vcelku stejné, až na podvozek a motor. Skoro jsem se divil, že nejsou příliš znát kila navíc a motorka působí hravějším dojmem než YZ450F, ač je o 7 kilo těžší.

 

Na další VIDEA se můžete podívat ZDE

 

 

Závěr

 

Pokud jste dočetli až sem, asi už tušíte, že nemám moc co kritizovat. Yamahy se prostě povedly a já jsem moc rád, že jsem měl příležitost si na nich zajezdit. Za to ještě jednou patří velký dík firmě PEMM, která akci pořádala. Kde jinde si může veřejnost zcela zdarma vyzkoušet horké novinky na velké motokrosové trati?
www.pemm.cz 

 

Poděkovat chci také fotografovi Pavlu Koudelovi, který si udělal čas a zajel udělat pár fotek pro tento článek.  

 

Připravil: Jiří Kružík
Foto: Pavel Koudela
 
6. 10. 2015

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Motolevel.com test endurových motorek HUSQVARNA 2016 máte TADY
Motolevel.com test motokrosových speciálů HUSQVARNA 2016 najdete ZDE
 

Motolevel Facebook
Motolevel Instagram

motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.