14.01.2016
Ani dnes nechybí pravidelná dávka novinek od českých závodníků na nejnáročnějším terénním závodě světa - proslulé Rallye Dakar.
autaAuta
KomentářeKomentáře
ChatChat

Martin Prokop
Umístění v etapě: 22. pozice
Ztráta v etapě: +1 hod, 53 min, 17 sek (1. Peterhansel)
Celkové umístění: 16. pozice
Celková ztráta: 4 hod, 56 min, 37 sek (1. Peterhansel)

 

Vyjádření: „Jestli jsem o předchozí etapě říkal, že to byl očistec, tak dneska to byl dvojitý očistec. Byla to neskutečně písková etapa plná dun. Pro mě to bylo poprvé v životě a musím říct, že sbírám ty zkušenosti za chodu. Je spousta věcí, o kterých nic nevím a nic netuším. Platím za to poctivou nováčkovskou daň. Takže jsme si to zase „užili“. Hned na začátku jsme na docela dlouho zabloudili a hodně jsme se tam trápili. Pak jsme docela v pohodě jeli, ale nebyli jsme si moc jistí. Naštěstí jsme se chytili Martina Kolomého. Bohužel jsme za ním uvízli na jednom kopečku. Tam jsme chvíli kopali, a když jsme se konečně rozjeli, tak jsme dojeli auta před námi. Jedno z nich mě zase nechtělo pustit a v jeho prachu jsme přehlédli feš feš a vjeli jsme tam. Místo toho, abychom se mu vyhnuli, jsme do něj zahučeli plnou parou a zůstali jsme tam strašnou dobu. Kopali jsme to s Jendou fakt dlouho. Metr po metru jsme to dostávali ven, ale jediné řešení bylo počkat na kamion toyoty, který nás cuknul a vytáhnul nás z feš feše ven.  Potom jsme přijeli na největší duny, jenže v té chvíli začala písečná bouře, během které se zavály všechny stopy, a navigace byla opravdu těžká. Neudělali jsme žádnou velkou chybu, ale zakopali jsme se několikrát, takže se to nasbíralo a musím říct, že tady byla vidět má nezkušenost. Nicméně jsem rád, že jsme v bivaku a stále pokračujeme v soutěži.“

 

TZ Martina Prokopa

 

Vrátný v deváté etapě Rallye Dakar třikrát zastavoval a pomáhal, přesto vybojoval sedmé místo a dokázal vylepšit své dakarské maximum


Devátá etapa Rallye Dakar 2016 byla pro tým Bonver Dakar Project nadmíru úspěšná. Do cíle měřeného úseku zkráceného o více než 100 kilometrů dojely všechny tři mezinárodní posádky největšího českého týmu účastnícího se slavné dakarské rallye. Nejúspěšnější byl Artur Ardavičus. Zkušený kazašský pilot dojel šestý. Tomáš Vrátný se umístil hned za ním a obsadil sedmé místo, čímž vylepšil své dakarské maximum. Hendikepovaný andorrský pilot Albert Llovera byl šestadvacátý.

 

„Byla to etapa, která všem třem posádkám dokonale sedla,“ konstatoval šéf týmu Bonver Dakar Project Tomáš Vrátný, který do etapy sice startoval až jako patnáctý, ale opět prokázal své jezdecké kvality a překonal řadu soupeřů. „Snažili jsme se o to, abychom jeli své tempo a nedělali chyby. To se nám sice dařilo, ale i přes to jsme museli několikrát zastavit,“ přiznal Vrátný. Společně s navigátorem Jaroslavem Miškolcim a mechanikem Milanem Holáněm se vypořádal se třemi situacemi vyžadujícími zastavení. „Nejprve se rozbilo zrcátko a střepy napadaly přes otevřené okno k nám do kabiny. Potom jsme museli zastavit, abychom zafixovali ventily dohušťování na kolech. Ty se nám totiž neustále otevíraly, když jsme vjeli do křoví. A kromě těchto drobných technických problémů jsme zastavili, když jsme pomáhali dehydratovanému čtyřkolkáři, kterému jsme dali vodu a chvíli u něj počkali, abychom se ujistili, že bude v pořádku. Bylo totiž hrozné horko,“ pokračoval šéf týmu Bonver Dakar Project.

 

Extrémní horko zapříčinilo, že okruhová etapa z Belénu a zpět, která měřila 285 kilometrů, byla o více než 100 kilometrů zkrácená. „My jsme byli relativně v pohodě, protože jsme v kabině měli dostatek vody, ale motorkáři a čtyřkolkáři měli co dělat, aby dokončili etapu. Viděli jsme spoustu z nich krčících se ve stínu a čekajících na pomoc od organizátorů, takže jsme rozhodnutí zkrátit etapu a ukončit ji před rozsáhlým dunovým polem respektovali, i když bychom uvítali, kdyby se pokračovalo, protože nám to šlo a dařilo se nám. Na druhou stranu jsme nakonec byli rádi, že jsme ji nemuseli absolvovat celou, protože jsme do cíle přijeli s prasklou pneumatikou,“ popsal Vrátný. I přes drobné technické problémy a pomoc jinému závodníkovi dokázal vylepšit své dakarské maximum. Tím doposud bylo osmé místo z Rallye Dakar 2015.

 

„Jsem rád, že jsme se umístili mezi nejlepšími deseti, ale důležitější pro mě je, že v soutěži stále pokračují všechny naše tatry. Nicméně to, že Artur dojel na šestém, my na sedmém a Albert na šestadvacátém místě, je skvělé,“pokračoval Vrátný, který za nejrychlejším Gerardem de Rooyem zaostal o 22 minut a 12 vteřin a dojel sedmý. Ještě o minutu rychlejší byl jeho kazašský týmový kolega artur Ardavičus, který se umístil na šesté příčce. Hendikepovaný andorrský pilot Albert Llovera obsadil šestadvacáté místo. V průběžném pořadí Rallye Dakar 2016 je Vrátný šestnáctý a na vedoucí pozici ztrácí 3 hodiny, 40 minut a 41 vteřin. Ardavičus je osmnáctý a Llovera dvaatřicátý.

 

Rallye Dakar 2016 pokračuje desátou etapou z Belénu do města La Rioja. Na účastníky nejnáročnější rallye světa čeká takřka 300 ostrých kilometrů rozdělených do dvou měřených úseků. „Máme před sebou skutečnou dakarskou etapu plnou dun. Už se na ni moc těším. Doufám, že v ní navážeme na náš dnešní výkon a zvládneme ji,“ dodal Vrátný.

 

TZ týmu Bonver Dakar Project

 

 

Martin Macík zápasil s vrtulí, defekt už je rutina. Celkově 15.      

 

 „Hlavně v pořádku dojet do cíle“ znělo heslo pro desátou etapu Rallye Dakar, do které Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva startovali z 23. pozice. A to se také podařilo. Po cestě ještě bylo třeba vyměnit kolo kamionu, což už kluci považují za zcela běžnou záležitost, a opravit kamenem zaseknutou vrtuli motoru. Ale i to se po více než hodinovém zápolení posádce týmu KM Racing podařilo a na řadu opět přišla stíhací jízda zakončená 19. etapovým a 15. celkovým místem. 

 

V úterý se rozjela desátá etapa Rallye Dakar, vedoucí obávanými písečnými dunami oblasti Fiambala. Právě aktuální etapa byla považována za jeden z nejkritičtějších úseků letošního závodu, který měl svými extrémními podmínkami prověřit vytrvalost strojů i jejich pilotů. Kromě toho se jednalo o vůbec nejdelší písečnou etapu v historii jihoamerických ročníků slavné rallye. A závodníci museli vše absolvovat v podobně krutých vedrech jako předchozí den.   

 

Martin Macík startoval z 23. místa a po drsných zkušenostech z předchozí etapy měl jasně stanovený cíl: DOJET. Proto jel klidně, zodpovědně, neriskoval. Žádným překvapením už pro posádku nebyl defekt pravého předního kola, které kluci bleskově vyměnili a bez zásadnější ztráty pokračovali v jízdě. Pak ale přišla na řadu závažnější záležitost. Do vrtule motoru vletěl kámen a totálně rozhodil symetrii kamionu. Touto opravou už posádka strávila podstatně víc času. „ Ucítili jsme ránu a nedalo se jet dál. S opravou vrtule jsme bojovali asi hodinu a půl, ale dali jsme to a opět se vydali na stíhací jízdu, abychom dojeli auta, která nás mezitím předstihla,“ popisuje Martin Macík. „Náladu nám také zvedl asi 500 metrový odpočinkový přejezd za polovinou tratě, kde jsme si mohli načerpat vodu. Veškeré naše zásoby jsme totiž nalili do chladiče a stejně jako včera jsme v obrovském vedru neměli co pít,“ doplňuje navigátor František Tomášek.   

 

„Posledních 100 km jsme absolvovali v hodně rozježděném terénu, ale podařilo se nám z 31. místa, na které jsme se po opravě propadli, dotáhnout zpět do první dvacítky. A to jsme jeli opravdu opatrně, abychom neriskovali další komplikace. Nakonec jsme do cíle etapy dorazili 19. a celkově držíme 15. pozici,“ říká Martin. „Jsme rádi, že jsme konečně v bivaku. Lízu si přes noc vezmou do parády mechanici, aby byla zítra zase fit. A my se jdeme vyspat,“ zakončuje pilot žluté liazky.

 

TZ KM Racing Teamu
Foto: Marian Chytka
14. 1. 2016

autaAuta
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.