Vyhrál jste všechno, co jste mohl, takže sezonu považujete za úspěšnou?
Měl jsem priority mistrovství republiky a evropský šampionát. Oba seriály jsem vyhrál, takže jsem nadmíru spokojený. V Evropě jsem titul obhájil, doma jsem třetí výhrou v řadě završil hattrick. Ve třídě MX1 to byl můj už pátý titul. Potvrdil jsem, že se na špičce držím už dlouho. Dělám maximum, abych tam byl co nejdéle a ještě třeba nějaký triumf přidal.
 

Boj o domácí titul byl těžký hlavně v první polovině sezony. Je to tak?
Letos se jelo sedm závodů. Pět se mi podařilo vyhrát a dvakrát jsem byl třetí. Zlomilo se to čtvrtým závodem v Kaplici. Od té doby jsem pokaždé vyhrál. Měl jsem formu a zvítězil jsem i na mezinárodním závodě v rakouském Kefermarktu, kde se jelo o velké peníze a sjela se silná konkurence. Byli tam i všichni naši nejlepší motokrosaři. Závodilo se tam na tři rozjížďky a všechny tři jsem vyhrál.
 

Nemrzelo vás trochu, že poslední dva závody vynechal váš největší konkurent v boji o titul Petr Smítka a nedal vám šanci, abyste ho porazil v přímém souboji?
Po celou sezonu jsem se snažil být co nejlépe připravený, i když mě v jejím začátku zlobila záda. Od Kaplice už jsem měl výborný nástup a cítil jsem se opravdu dobře. Vyhrával jsem a myslím, že jsem titul bral právem. Pokud došlo ke kolizi s německým mistrovstvím, tak za to nikdo z nás nemůže. Každý máme své priority. Divácky by bylo atraktivnější, kdyby tady Petr dojel i konec sezony. Měl prý do Opatova přijet, nakonec tam nebyl. Vůbec nevím, co se tam odehrálo.
 

K oběma titulům jste přidal i vítězství na závodě do strmého vrchu v Chýnově.
Byla to taková hozená rukavice od pořadatele závodu Evžena Zadražila. V té době už jsem měl jistý titul mistra republiky, tak jsem do toho šel. Bylo to pro mě něco úplně jiného. Přejezdy přes klády pro mě byly naprostou novinkou. Až jsem byl překvapený, že jsem ve finále při všech pěti pokusech vyjel až nahoru a zvítězil jsem. Bylo to pro mě naprosto nečekané vítězství.
 

Při výjezdech do chýnovského krpálu jste sázel hlavně na rychlost?
V Chýnově už jsem jednou byl před třemi roky. Přece jen priority mám jinde. Nebyl jsem tam poprvé, ale je to přece jen úplně jiná disciplína. Soutěžáci nebo trialisté zdolávají kopec úplně jinak. Jedou více hlavou. Já jako motokrosař jsem dal na startu plný plyn a povedlo se mi přeskočit klády, takže jsem to řešil opravdu hlavně rychlostí.
 

V Chýnově byly tři tisícovky diváků. Atmosféra byla příjemná?
Byla to perfektní akce. Přišly mraky lidí a bylo hrozně fajn si před nimi zazávodit.
 

Přestože jste doma kraloval, chyběl jste v nominaci na Motokros národů. Proč?
Motokros národů je nádherný závod. Byl jsem na něm už sedmkrát. Figuroval jsem v nominaci jako náhradník. Manažer týmu Jiří Čepelák zvolil taková nominační kritéria, že bude jezdce vybírat podle výsledků v německém mistrovství. Tam jsem vzhledem k mému účasti v mistrovství Evropy a republiky pravidelně startovat nemohl.
 

Mrzelo vás, že jste se Motokrosu národů nezúčastnil?
Je to motokrosový svátek, takže z tohoto pohledu mě to samozřejmě mrzelo. Ale byly tam také věci, ve kterých jsme se s manažerem neshodly.

Motokrosová sezona skončila. Chystáte se na významný krok v soukromém životě?
Ano. V sobotu se žením se svou dlouholetou přítelkyní Lucií (Pozn. redakce: viz foto  u článku). Termín jsme vybrali právě až po skončení sezony, aby byl na všechno klid.

Zbytek rozhovoru si dočtěte ZDE. 

Za redakci Motolevel.com přejeme již zítra novomanželům Michkovým to nejlepší na společné cestě nejen závodnickým životem! 

Autor: Pavel Kortus
Foto: archiv Martina Michka
7. 10. 2016