Ernée (a francouzský národ obecně) je proslulé strhující atmosférou. I vzhledem k vydařené předpovědi počasí se očekávalo, že na okruh Raymonda Demyho dorazí desetitisíce lidí. Organizátoři uvedli, že závody navštívilo 102 000 návštěvníků. Nutno podotknout, že jejich kreativita v oblékání či líčení neměla konce. Přes hlasité burácení téměř nebyl slyšet ani zvuk motorek. Přítomnost tolika lidí na jednom místě dokonce zapříčinila potíže s mobilní sítí a připojením k internetu. Víkend v Ernée byla jedna velká bublina, ve které nic kromě motokrosu neexistovalo, a to na tom bylo skvělé!
 

Zajímavá je mimo jiné skutečnost, že poslední 3 roky vyhrávaly “Národy” domácí týmy. V roce 2019 zvítězilo v Assenu vůbec poprvé Nizozemsko s počtem 18 bodů. Na druhém místě se se značným rozdílem umístila Belgie (47 bodů). O dva roky později v roce 2021 zvítězil v italské Mantově opět domácí národní tým v čele s legendou Antoniem Cairolim. Nicméně něměli to "zadarmo", byla to velmi vyrovnaná bitva mezi zmíněnou Itálií (37 bodů), Holandskem (38 bodů) a Velkou Británií (39 bodů). Po 11 letech bez vítězství si v roce 2022 převzal cenu Chamberlain Trophy na domácí trati RedBud tým USA s 16 body.
 

Ani letos tomu nebylo jinak, Francouzi si šli dle očekávání na domácí půdě jasně za vítězstvím a podařilo se jim to. Nasbírali úctyhodný počet 14 bodů a kromě Chamberlain Trophy si odvezli spoustu dalších cen včetně prstene šampionů.
 

Spolu s týmem Austrálie v čele s "Lawrence brothers" (Jett a Hunter), byl domácí národní tým Francie favoritem. Velkou roli hrál zdravotní stav jezdců z obou týmů. Maxime Renaux (Francie) odstoupil kvůli zranění z posledního závodu MXGP ve Velké Británii a Hunter Lawrence (Austrálie) měl nepříjemný pád během posledního závodu SMX v USA. Zajímavé bylo sledovat i další favorizované týmy, mezi které patřily Belgie, Holandsko, Španělsko, Itálie, USA, Německo a Švýcarsko.
 

Nejvíce jsme samozřejmě sledovali výsledky českého národního týmu, který měl letos pod palcem Jiří Čepelák. Českou republiku reprezentoval novopečený mezinárodní mistr České republiky Jakub Terešák (OPEN), pro kterého to byla na “národech” premiéra. V týmu měl vedle sebe také zkušeného Václava Kováře (MXGP) a Juliuse Mikulu (MX2).
 

Nezapomínejme ani na tým Slovenska, kde manažer Dušan Predanocy nominoval Šimona Jošta (OPEN), Pavola Repčáka (MXGP) a Jaroslava Katriňáka (MX2), který nahradil zraněného Tomáše Kohúta.
 

Pátek

Velmi zásadní byl pro všechny páteční “Ballot”, neboli rozlosování startovní pozice v kvalifikaci. Los České republice nevyšel úplně šťastně, náš tým si totiž vybíral postavení na startu coby 33., což nebyla příliš výhodná pozice. Oproti tomu Slovensko na tom bylo značně lépe a vybíralo 18.
 

Zajímavé bylo, že kluci nakonec dokázali uchopit tuto nevýhodnou pozici a startovali téměř úplně z pravé strany (vnější stopy). Nejen proto, že moc na výběr už neměli, ale také z toho důvodu, že se tam do těch míst už nedostala technika. Byl tam tedy mnohem lepší a pevnější povrch, čehož si všimli i jezdci z jiných zemí a minimálně jednou Čechům tuto strategickou výhodu sebrali.
 

V pátek nechyběla ani rozprava či technické přejímky, kde byla spousta motorek vyloučena kvůli výfukům.
 

Tým Motolevelu dorazil na místo chvilku před začátkem tradiční prezentace týmů, která je zážitkem i pro samotné týmy. Na pickupu se s Monster Girls a manažerem týmu hrdě prezentují jezdci s vlajkou své země. Někteří dokonce vyskakovali z auta a šli mezi své fanoušky.
 

Pomyslnou třešničkou na dortu byla tisková konference, na které proběhlo oznámení, kde se uskuteční MXoN v roce 2024. Po 7 letech se můžeme těšit na závody v Matterley Basin ve Velké Británii.

Sobota

MXGP

Sobota se nesla ve znamení tréninků a kvalifikací. Jako první byla na programu kvalifikace třídy MXGP, která nedopadla dobře pro Vaška Kováře. Odstartoval sice kolem 17. místa a držel se do 20. místa, ale byl diskvalifikován z důvodu přítomnosti náradní motorky v pitlane, kterou tam umístil jeho mechanik (vyjádření manažera Jiřího Čepeláka najdete na našem Instagramu). Jednalo se o komunikační šum v rámci týmu, který stál Vaška škrtnutí jeho výsledku.

Holeshot získal “král startů” Jorge Prado (Španělsko), který si vytvořil náskok. Za ním probíhaly zajímavé souboje mezi Roczenem, Gajserem, Seewerem, Febvrem a Lawrencem.
 

Zlomenou pánev si po ošklivém pádu z kvalifikačního závodu “odvezl” Grant Harlan (Guam). Jednalo se o hromadnou srážku, které byl součástí také Dylan Wright a Ben Watson.
 

Pavol Repčák dojel na 21. místě, takže i Slovensko doufalo v lepší výsledky v ostatních třídách.
 

MX2

Další na řadě byla třída MX2, kde nás reprezentoval Julius Mikula. Ten neměl úplně nejlepší start, ale dotáhl se až na 19. místo. Dle statistik z předchozích “národů”, které měl Jiří Čepelák nastudované, bylo jasné, že Jakub Terešák se bude muset ve třídě OPEN umístit kolem 10. místa, aby Česká republika nepřesáhla celkový součet 30 bodů. Toto je hranice, kde se “láme chleba”.
 

Dobře odstartovali jezdci z Ameriky a Německa, nicméně následoval hromadný pád, do kterého se přimotali také Italové či Belgičané.

Nehezky vypadal pád Deana Ferrise ve 3. kole. Závod bohužel nedojel.

Slovensko si opět neodvezlo dobrý výsledek. Jaroslav Katriňák skončil na 23. místě a už bylo téměř jisté, že do A-FINÁLE nepostoupí.
 

OPEN

Jako poslední se jela kvalifikace třídy OPEN, kde se předvedl Jakub Terešák. Jednalo se o strategický tah manažera týmu Jiřího Čepeláka, který vyšel na jedničku. Kuba ukázal, že je na něj spolehnutí a svým skvělým výkonem nás z 11. místa poslal rovnou do A-FINÁLE!
 

Start vyšel nejlépe Francouzům. Maxime Renaux dojel do cíle jako první, hned za ním druhý Španěl Fernandez a jako třetí Belgičan Everts.

Šimon Jošt vylepšil Slovensku skóre tím, že dojel na 13. místě, ale na postup do A-FINÁLE to bohužel nebylo.
 

Celkové výsledky kvalifikace

Nejlépe dopadl tým Francie - s pouhými 2 body se jezdci vyšvihli do vedení, takže v neděli šli do závodu s výhodnou pozicí výběru statovního roštu. Hned za nimi bylo Španělsko se 3 body a Austrálie s 5 body.
 

Česká republika postoupila z 18. místa se 30 body. Bylo to tedy “o fous”, protože do A-FINÁLE postupovalo jen devatenáct týmů. O tom posledním, dvacátém týmu se rozhodovalo v neděli v B-FINÁLE, kde bylo i Slovensko. To bylo po kvalifikacích 21. se 34 body.
 

C-FINÁLE
Ještě tentýž den se jelo C-FINÁLE, kde o postup do B-FINÁLE bojovalo celkem 6 zemí. Zajímavý souboj se odehrával mezi Islandem, Polskem a Marokem. Island a Polsko měli dokonce stejný počet bodů (7), takže se nahlíželo na nejhorší výsledek, který se škrtá a ten rozhodl ve prospěch Islandu.

Neděle

B-FINÁLE
Neděle začala B-FINÁLEm, které bylo jak jinak, než velmi zajímavé. Celkem 11 týmů dalo do závodu úplně vše, protože jim šlo o postup do A-FINÁLE. Mezi týmy byli i naši slovenští bratři a právě oni se spolu s Portugalskem a Švédskem postarali o napínavou podívanou. V polovině závodu bylo Slovensko druhé se 6 body. Stačilo, aby Šimon Jošt či Pavol Repčák předjel jednoho jezdce a vyšlo by jim to. Bohužel Šimon Jošt, který se držel hned za druhým Alvinem Östlundem (Švédsko), v 7. kole upadl a propadl se na 11. místo. Slováci skončili se součtem 11 bodů na 3. místě.

Na konci závodu proběhla spousta penalizací, které zamíchaly konečným výsledkem. Do A-FINÁLE mělo postoupit Portugalsko, ale vzhledem k penalizacím a protestu bylo jako vítěz závodu prohlášeno Švédsko.
 

MXGP & MX2

Atmosféra, která probíhala před prvním závodem byla hmatatelná. Maximální koncentrace, zrychlený tep a poslední rituály. Závodníci byli připraveni dát do toho všechno.
 

Start se stejně jako v kvalifikaci podařil Jorge Pradovi. V jeho těsném závěsu měl Plessingera, Febvreho, Seewera a Vialleho. Mohli jsme sledovat pád Jetta Lawrence, který musel stahovat z posledního místa. Také Roczen, kterému start moc nevyšel, se dral dopředu.
 

Celý závod se nesl až do konce v duchu souboje mezi Pradem a Febvrem. Čtyři kola před koncem Prado předjel Febvreho, což se domácím fanouškům nelíbilo a podařilo se jim Febvreho vyhecovat tak, že dvě kola před koncem Prada ještě předjel a svou pozici na 1. místě si udržel.
 

Julius Mikula dojel na 30. místě a Vašek Kovář na 37. místě (tento výsledek se v konečném součtu škrtal). Vysloužilo nám to 18. místo.
 

MX2 & OPEN
Zhruba půl hodiny na oddech měli jezdci třídy MX2, než museli nastoupit do druhého závodu. I v tom jsou “národy” specifické. Závod byl opět plný pádů, dotahovaček a předjíždění. Pro Českou republiku byla zlomová právě hromadná srážka několika jezdců hned po startu. Připletl se do ní totiž také Jakub Terešák. Byť to vypadalo velmi ošklivě, odnesl to naštěstí “jen” výronem kotníku. Nicméně s tímto zraněním odjel celý závod.

Co se týče startu, tak ten měl nejlepší Guillod ze Švýcarska, ale brzy jej začali dotahovat Renaux, Vialle, Everts, Adamo a Lawrence.

Po druhém závodě bylo téměř jisté, že Francie si půjde na konci dne pro Chamberlain Trophy. Jakub Terešák nám svou bojovností přivezl 32 bodů a jeho týmový kolega Julius Mikula nám vyzávodil 26 bodů.

 

OPEN & MXGP

Oholit Jakubovi Terešákovi nohu, nastříkat, zatejpovat, vzít si prášky na bolest a zajet tolik kol, co mu kotník dovolí. To byl další ze strategických kroků, který se Jiřímu Čepelákovi a celému týmu vyplatil. Jakub tak přinesl českému týmu 35 bodů, které byly započítány do celkového součtu bodů, jelikož to nebyl náš nejhorší výsledek. Václav Kovář si vedl dobře a dojel na 27. místě.
 

Holeshot získal Ken Roczen a první polovinu závodu si držel náskok před Jettem Lawerencem, ale pak jeho útoku přece jen podlehl. Souboj o třetí místo byl velmi těsný, bojovali o něj Italové, Němci a Španělé.
 

Překvapení MXoN – Ken Roczen

Tohle asi nikdo nepředpokládal. Ken Roczen v letošní sezóně závodil v motokrosu pouze jednou, pak přijel na “národy” a vyhrál třídu MXGP v rámci individuálního hodnocení. Je to profík. Působí velmi skromným a vyrovnaným dojmem. Při odchodu z tiskové konference se na něj navalili fanoušci, které sice s focením odmítal, nicméně …. Když uviděl malého chlapečka, jak na něj volá a dívá se na něj smutnýma očima, vzal si jej k sobě a vyfotil se s ním, aby mu splnil jeho dětský sen.
 

Shrnutí MXoN

Dle očekávání a naprosto zaslouženě vyhrála Francie se 14 body, jako druhá se umístila Austrálie, která vyzávodila 34 bodů a souboj o třetí místo vyhrála Itálie se 43 body.
 

Česká republika se umístila na úctyhodném 15. místě se 150 body. Ač se najdou “zlé jazyky”, které hodnotí tento výsledek jako “ostudu” a “nic chvályhodného”… My jsme na kluky a celý tým pyšní. Víme, co vše to obnáší (fyzicky, mentálně i materiálně). Na příštích “Národech” bude naše pozice díky jejich umístění mnohem výhodnější.
 

A co bude dál?

Nenechte si ujít listopadové číslo časopisu CZECH MOTOCROSS MAG, kde bude článek o “národech” doplněn také o rozhovory s manažerem a jezdci.

Autorka: Denisa Gažúr Fousová
FOTO: Radek Lavička, Patrik Procházka, Denisa Gažúr Fousová, MXGP
 

PODĚKOVÁNÍ ŠÉFREDAKTORKY ZA SKVĚLOU TÝMOVOU PRÁCI S VYPŮJČENOU REDAKTORKOU/REPORTÉRKOU NA MÍSTĚ!

Byl to tak trošku z mojí strany risk, který se vyplatil... Ráda bych touto cestou poděkovala Denče Gažúr Fousové za naprosto skvěle odvedenou práci přímo v místě konání MXoN ve Francii. Troufám si tvrdit, že naše příběhy na Instagramu a taky video Reelz byly kolikrát lepší než ty oficiální (pst!). Radost Jiřího Čepeláka z postupu našeho českého týmu je zdokumentovaná fenomenálně. A návrh na poslání ukazovací tabulky týmu Guam mě osobně rovněž mega pobavil. Ale jsou to jen střípky, vytržené ze spousty perfektních nápadů na příspěvky a příběhy, které jsem uvedla. Děkuji za tento čtivý report a také za další, který Denča připravuje do časopisu CZECH MOTOCROSS. Ten bude k mání na začátku listopadu 2023, jak už ona sama zmínila výše! 

Poděkování však patří také Romanovi Kalkusovi za bezva nápad s tipovačkou prvních tří nejlepších týmů. Bohužel jsme nikdo časopis nevyhrál, protože jsme holt nikdo té Itálii na bednu nevěřili. Jen si to přiznejme (haha). Za výborné reporty po kvalifikaci a taky za ten souhrnný pár hodin po dojetí "národů" rovněž letí ohromný dík našemu již stálému spolupracovníkovi Danovi Knápkovi! 

A nemůžu pochopitelně v neposlední řadě zapomenout ani na naše ostřílené fotografy, kteří na místě zdokumentovali vše, co šlo, ale třeba i někomu nevyšlo. Díky, Patriku Procházko a Radku Lavičko!! 

OHROMNÉ DÍKY LETÍ NAŠEMU ČESKÉMU REPREZENTAČNÍMU TÝMU (celému, nejen jezdcům!) A ROVNĚŽ JEŠTĚ JEDNOU NAŠEMU MOTOLEVEL.COM TÝMU! 

#Lucie Havlíčková 

13.10.2023