Začneme klasickou otázkou…  Trochu se našim návštěvníkům čtenářům představ.
"Jmenuji se Jan Vysloužil, je mi 28 let. Narodil jsem se v Brně, kde v současné době také žiji. Odmala se motám kolem motorek a od jedenácti let závodím na silničních motocyklech. Začínal jsem za podpory mého otce, který mě k závodění dovedl. Nejdříve v kubatuře 50 ccm a hned v první sezóně jsem přesedlal na 125Sp. Tehdy se psal rok 1996. Rok na to jsem už jel MČR juniorů v této kategorii. Závodil jsem se slovenskou licencí, protože jsem u nás ještě neměl potřebný věk. Dařilo se mi dojíždět kolem té lepší patnáctky. Jezdil jsem bez přestávky a vážnějších pádů až do roku 2000. Pak jsem na chvilku opustil závodění kvůli nedostatku financí a naskočil zpět v roce 2004 do třídy supermono. Tehdy jsem si s otcem vyrobil vlastní bike s motorem KTM."

Motorku si na závod připravuješ sám nebo ti někdo pomáhá?
"O motorku si pečuji sám. Montuji, "tuním" a na závodech jsem součástí super teamu nadšených lidí, kteří mi pomáhají materiálně, vytvářejí mi odpovídající zázemí a já je reprezentuji."

Pomalu klepe na dveře nová sezóna. Co si od ní slibuješ?
"Do nové sezóny nastupuji se ,,skromným" cílem opět vyhrát titul mistra ČR ve třídě 250SP, a začít novou etapu ve třídě volna 600. Obě třídy pojedu v jeden zavodní víkend, a to na přírodních okruzích."

Absolvovat závody ve dvou třídách chce značnou fyzičku. Jak jsi strávil zimní přípravu?
"Máš pravdu, bude to trošičku záběr. Zimní příprava ještě není u konce, ale připravuji se klasicky, tj dobré jídlo a cvičení. Samozřejmě se snažím i co nejvíce jezdit na enduru a trialce, protože nejvíc naposiluješ na motorce a nevypadneš tak z tempa."

Kde Tě mohou fanoušci poprvé vidět v akci?
"První závody jedeme ve Starém městě u Uherského Hradiště a to 4. - 5. května."

Kdo a nebo co tě vlastně přivedlo na přírodní okruhy?
"K závodům jako takovým mě přivedl otec. Začal jsem na autodromech, ale nebavila mě ta ,,sterilita" a další vývoj finanční situace jasně naznačil, že pokud chci ještě zavodit, tak přírodňáky jsou jasná volba.

Navíc na road racingu je neskutečná atmosféra. Když jedeš na dromu, tak je tam jen pár lidí, ale třeba v Hořicích je klidně přes deset tisíc fanoušků jen několik metrů od trati a fandí i tomu poslednímu. No a když dokončíš závod, připadáš si jako vítěz a víš, že tvoje snažení udělalo někomu zážitek. To je krása."

Co  závody v zahraničí. Chystáš se někam jako závodník nebo i jen jako divák?
"Do zahraničí na závody jsem zatím ještě nedostal šanci, vzhledem k finanční situaci, ale samozřejmě to v hlavě je a je to i součástí plánu. Ještě potrénuji tady doma a pokud bude příležitost už letos, tak po ní skočím, ale spíš tak jeden závod ve Frohburgu v Německu. V příštím roce bych se chtěl zúčastnit více závodů venku a snad i někdy TT.“

Jaké okruhy jsou tvoje nejoblíbenější? A je i některý, ze kterého máš vyloženě respekt?
"Moje nejoblíbenější jsou Radvanice a Hořice, na Slovensku pak Kopčany. Není trať, kterou bych skutečně nemusel. Vždy je to výzva, ale z Kyjova mám trochu strach - hlavně z jejich nemocnice.“

To jsi mi nahrál na další otázku. Motosport je krásný, ale i velice nebezpečný sport. Co ty a zranění?
"Nebezpečí tolik nevnímáš, dokud se něco nestane. Je pravda, že pár kluků si tento sport už vzal, ale já to beru tak, že raději půjdu do nebe přímo - od toho, co mám rád, a nebudu čekat na nějakou podělanou rakovinu. Já jsem šťastnej opičák a vážnější zranění se mi vyhýbají.

Máš nějaký rituál před startem závodu nebo prostě jen osedláš stroj a jdeš na věc?
"Myslím, že tenhle rituál má víc závodníků. Jdu se na záchod odlehčit. Jinak nejsem nijak pověrčivý."

Když nejsi v práci nebo na motorce, co rád děláš ve volném čase, pokud se nějaký najde?
"Když mám volno a je pěkné počasí, tak chodím rád do přírody... Vezmu psa a vypadnu z města na ryby nebo jen tak zakempit někam k vodě, kde si čistím hlavu. Občas nějaká párty s kámoši a rekreačně pařím poker. V zimě nejradši spím."

Na závěr máš prostor někoho pozdravit nebo někomu něco vzkázat či poděkovat?
"Chci poděkovat úplně všem lidem, které okolo sebe mám, za podporu, fandění a trpělivost s mojí maličkostí. Celému teamu Valachia za šanci plnit si zavodní sny a klukům z Motokšeftu Brno za přátelství a jejich neocenitelné služby. Samozřejmě děkuji i tobě za lehkou formu výslechu."

Díky, že sis udělal čas a přeji, ať se Ti v následujících sezónách daří a třeba se i podíváš na zmíněné TT!

Ptal se: Tomáš Košík
Foto: Milan Kubín, Milan Hlavatý, Jiří Šimeček, Igor Daňek a archív ČENDY

5. 4. 2013