Meterologové slibovali po propršeném týdnu na víkend sluníčko, a to se vyplnilo. Ač byl ještě večer úplně zamračen, ráno vysvitlo slunce a krásný den se rýsoval. Do Březové dorazilo 12 posádek bez favorizovaného Petáka s Lundákem. Díky tomuto se předpokládala suverénní jízda Hutiry s Plhákem, kteří pro letošní rok mají našlápnuto na mistry přeboru. A to vše se potvrdilo již v první jízdě.



Start nejlépe zvládla mladičká posádka, počítám-li věk dohromady, Tyle-Poledník a Pokorný se spolujezdcem Dubským, který nahradil zraněného Evžena Kamenára, třetí byla dvojice Hutira s Plhákem. To se po prvním kole už začalo pomalu měnit. Tyle si sice udělal náskok, ale ten mu dlouho nevydržel, neboť nadupaní Hutira s Plhákem v druhém kole předjeli Pokorného a začali dotahovat Tyleho. Ani on neudržel vedení a musel se sklonit před uměním Hutiry.

Zatímco Pokornému slábly síly, fyzičku neztrácela čtvrtá jedoucí dvojice bratří Zatloukalové a začali dotahovat. Byli tak lační po bedně, že netrvalo dlouho a Pokornému s Dubským ukázali záda. Vpředu se to po těch prvních kolech střídalo jak panáky v hospodě, vzadu to bylo již poklidnější.

Posádce Boubín-Boubínová se nepovedlo po startu vyjet kopec a museli zpátky z meze dolů. S obtížemi pak objeli jedno kolo a trápení bylo tak velké, že museli zastavit a v závěru se pokusili dokroužit aspoň dvě kola. To se jim sice povedlo, ale jen s velkým trápením motorky, a tak do druhé jízdy raději nenastoupili. O dramatickou situaci se postarala posádka Haček-Šimůnek, které po doskoku kopla motorka a letěli vzduchem jak klobása na pekáč. Naštěstí se po chvíli zvedli a odešli po svých.

V závěru začala nebezpečně dotahovat na Zatloukalovy německá posádka Ziemannové. Jako kdyby se jim seknul plyn a nevěděli, jak zastavit. Atak se nepovedl, Zatloukalové měli sil na rozdávání, v posledním kole jim cukli a bednu si vzít nenechali. Za zmínku stojí snad jen nenápadný souboj mezi dvojicemi Kučerou-Maršík a bratry Kolouškovými. Závěr lépe vyzněl pro Kučeru.



Do druhé rozjížďky sice nenastoupili Boubíni, ale nahradila je staronová posádka Jarda a Libor Křižové, kteří se chtěli domácímu publiku předvést, jak zde kdysi po Březovských stráních brouzdali se stařičkou Jawou. Start byl jak přes kopírák té první. Jen místo Hutiry byli Zatloukalové. Hutirovi se sice start nepovedl, ale o to byla rychlejší stíhací jízda.

Netrvalo to ani dvě kola a Hutira už dýchal Tylemu na záda. Ten se nesnažil žíznivému Hutirovi po vítězství překážet a vyklidil pole při jednom sjezdu Březovské stráně. Zatloukalům se zalíbila medailová pozice natolik, že si v polovině závodu vyšlápli i na o pár let mladšího soupeře a se slabším motorem se dali do zápasu o druhou pozici. To se jim i povedlo a získali druhý flek.

Tylemu se to ale vůbec nelíbilo a nechtěl se smířit se zeleným věncem a v závěrečném kole Zatloukalovy odsunul na třetí místo. Křížové jeli po roztlačení na startovním roštu svoji vyhlídkovou jízdu, kterou po pár kolech zakončili v jedné zatáčce. Přihlížející Pepík Peták popoháněl vpřed své německé kamarády k lepšímu výsledku, i to se mu povedlo, neboť v závěrečných kolech zdolal Ziemann po nepovedeném startu Pokorného. A jak vlastně dopadla druhá jízda? Vítěz Hutira-Plhák, druzí Tyle-Poledník a třetí pozice zaslouženě patřila Zatloukalům.




Jak úvodní titulek naznačil, po několika letech se vrátila díky domácím Zatloukalům stařičká Jawa na bednu a já si připadal, jak za dob minulých, kdy naše posádky srdnatě bojovaly při mezinárodních závodech o přední příčky s nadupanou zahraniční konkurencí a nesrovnatelnými podmínkami i stroji, kterou tenkrát konkurence měla. Zlato z Březové odvezli Hutira-Plhák, druhý Tyle-Poledník a bronz Zatloukalové.


Text a foto: Zdeněk Růžička

2. 6. 2014