První otázka je taková klasická. Odkud pocházíš a kolik Ti  je let? Prostě se našim čtenářům představ.
Ahoj, zdravím všechny fanoušky motocyklových závodů. Jsem z Rajhradu kousek od Brna. Je mi 20 let, kolem závodů se motám odmala, ale závodně letos jedu svoji třetí sezónu.

Jak dlouho na motorce jezdíš a proč jsi zakotvil zrovna u přírodních okruhů?
Ke všemu jsem se dostal přes mého otce, který závodil přes 15 let. Na přírodňáku jsem jel poprvé v roce 2011, a to v Těrlicku. Proč? To je spíš náhodou, protože to byl první závod, co se jel hned poté,  jak jsem udělal závodní licenci.

Jaká byla Tvoje první mašina, na které jsi začínal jezdit?
Minibike Blata.

Zhodnoť stručně dosavadní průběh sezóny.
Začátek sezóny nevypadal vůbec dobře. V prvním závodě jsem jen tak tak ustál pád a hned druhý závod ve Starém Městě po dvou kolech závodu přestala motorka poslouchat. Ale asi jsem si všechnu smůlu vybral hned na začátku sezóny a následující závody byly jak podle učebnice. Jsem tak maximálně spokojený a doufám, že to vydrží až do konce sezóny. Protože momentálně jsem první v průběžném pořadí na přírodních okruzích pod CAMS a vedu i mistrovství ČR na automotodromech pod AČR. Uvidíme, jak vše nakonec dopadne. Budu se to rozhodně snažit udržet.

Je něco, bez čeho bys (vyjma motorky a výstroje) nikdy neodjel na závody?
Určitě je to můj  táta.

Kam se ještě letos chystáš a co je pro Tebe v roce 2014 TOP závod?
V plánu jsou závody na Pannoniaringu, Slovakiaring a Dymokury. Top závod už proběhl na okruhu v Těrlicku.

Jak hodnotíš úroveň české závodní scény na přírodních okruzích, kvalitu závodů, konkurenci...? 
Úroveň v ČR hodnotím jako velmi vysokou, co se týče závodníků i organizátorů. Například 300 ZGH v Hořicích je organizačně opravdu na vysoké úrovni.

Tvoje velikost helmy?
Velikost přesně nevím. Vnitřek helmy mám přímo tvarovaný na svoji hlavu.

Zkus shrnout své dosavadní počínání na motorce a naznač, kam se chceš ještě posunout? Co třeba okusit silnější třídu?
Jsem maximálně spokojený tam, kde jsem. Jak se závodní třídou, tak  i sám se sebou. Určitě je vždy prostor pro zlepšení a člověk musí mít cíle. Změnu třídy zatím neplánuji, ale do budoucna bych se chtěl svézt i v jiné třídě, než je 125SP.

Co říkáš na zrušení Kyjovského závodu?
V Kyjově jsem nikdy nezávodil a ani letos jsem neměl v plánu na této trati jet. Zrušení závodu je určitě škoda. Česko tak přišlo o jeden přírodní okruh a spousta jezdců a fanoušků o svůj domácí závod, na který se určitě všichni těšili.

Máš nějaké motto?
Nikdy se nevzdávej.

Kde bereš motivaci pro své ježdění? Máš nějaký vzor?
Prostě mě to baví, není třeba hledat motivaci. Vzor? Jedině Jorge Lorenzo.

Které byly Tvoje nejlepší závody?
Těrlicko 2012.  Byl to závod, kdy jsem poprvé vyhrál. Asi proto je pro mě nejlepší. Navíc po projetí cílem byl rozestup mezi prvním a druhým pouze 0,115 s.

Co děláš ve volném čase  a jak relaxuješ?
Mám rád přírodu, takže výlet do klidné přírody je pro mě největší relax. K tomu, abych se dostal do pohody během závodů, mi nejvíce pomáhá poslech hudby.

A jakou hudbu tedy posloucháš?
Nejsem nějak vyhraněný. Poslouchám téměř vše, hodně záleží na aktuální náladě.

Čím je pro Tebe posilovna?
Je to důležitá část předzávodní přípravy.

Zajímá Tě i něco dalšího kromě motorky?
Lyže, basketball, skateboarding.

Motokros Tě neláká?
Motokros bych měl strašně rád jako součást především zimní přípravy. Bohužel na něj už ale nejsou prostředky.

Fanynky určitě bude zajímat zda máš přítelkyni?
Fanynky asi moc nepotěším. Ano, už delší dobu mám skvělou přítelkyni.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů jak v ježdění, tak i v osobním životě.

Chtěl bych poděkovat všem fandům, kteří chodí na přírodní okruhy a vytváří tak neuvěřitelnou atmosféru. Dále děkuji všem sponzorům, jmenovitě Pavlu Roháčovi, tátovi, bez kterého bych v životě na závodní motorce neseděl, rodině, přátelům a přítelkyni za podporu.

Rozhovor připravil: Tomáš Košík

Foto: Tomáš Košík, Miloš Rejman, Lukáš Hynek, Radim Kubala a archiv Martina Sedla

19. 8. 2014