Předání podepsaného dresu Rasmuse Jorgensena proběhlo při vyhlášení Motolevel MX Cupu 2014

Předání dresu životnímu bojovníkovi Kamilu Dostálovi předcházela slova, která připravila a přečetla naše dvojice fotografů a "pisálků" v jedné osobě - Petra Srnská a Jiří Šplíchal, za což jim náleží poděkování.

Znění na podiu přednesené řeči

"Dobrý večer, vážení závodníci, pořadatelé a fanoušci, zkrátka všichni příznivci motokrosu.
 

Dnes zde stojíme proto, abychom udělali radost jednomu z vás. Jsme rádi, že můžeme zastupovat motoristický portál Motolevel.com, jehož jménem bych chtěl pozvat za námi na podium Kamila Dostála. Jak jistě víte, Kamil to neměl v životě zrovna jednoduché. Jeho úspěšně se rozbíhající motokrosovou kariéru zastavila vážná nemoc - leukémie. Díky nadaci Dobrý anděl a registru dárců kostní dřeně byla Kamilovi transplantována kostní dřeň. Kamil se zákeřnou nemocí velice statečně bojoval a nakonec se mu nad ní podařilo zvítězit. Lékaři mu sice říkali, že už se na motorku nikdy neposadí, ale Kamil si za svým snem stále šel a vrátil se k aktivnímu závodění.

O jeho životním příběhu se mluvilo i za hranicemi naší republiky, a tak se o Kamilově osudu dozvěděl i dánský závodník Rasmus Jorgensen. Rasmus v roce 2009 absolvoval několik závodů mistrovství světa kategorie MX2 za tovární tým Suzuki.  A také s ním si osud hned několikrát zahrál neveselou hru. (viz jeho VIDEO příběh) V roce 2010 měl jet celý seriál MS, ale v zimě byl účastníkem dopravní nehody, po které má trvalé následky v podobě částečně ochrnuté ruky. Stejně jako Kamil, se i Rasmus z úst lékařů dozvěděl, že už na trať nikdy nevyjede. Rasmus však tvrdě bojoval, šel si za svým a vrátil se k motokrosu. V době jeho návratu za řidítka však přišla další rána v podobě úmrtí jeho otce, který podlehl zákeřné rakovině. V roce 2012 dokázal Rasmus vybojovat titul mistra MX Dánska, a tak splnil i jedno z posledních otcových přání. Přestože letošní MX sezónu musel Rasmus po zlomenině obou kotníků z halového superkrosu odpískat, už pár týdnů postuje na svém Instagram účtu @rasmusjorgensen128 fotky, na kterých je vidět, že fyzicky maká a připravuje se na start sezóny 2015!!
 

Je nám ctí, že dnes můžeme předat Kamilovi podepsaný dres od Rasmuse se vzkazem, aby se nikdy nevzdával a dál si šel tvrdě za svými sny, tak jako on."

Kličkování na roletě mezi životem a smrtí - příběh Kamila Dostála

Rozhovor Kamila Dostála, který mapuje jednu z jeho životních etap - boj s leukémií, si můžete připomenout ZDE.

Ráda bych touto cestou poděkovala dánskému závodníkovi - Rasmus Kroh Jorgensen, který svůj dres přivezl na Motokros národů do lotyšského Kegums. Bez něj by se tento akt nikdy neuskutečnil.

Rasmus Kroh Jorgensen - Don´t You Worry (s českými titulky)

Reakce Kamila při předávání a poté, co se probral z mírného šoku?

Protože zůstal Kamil v době předávání dresu na podiu lehce opařený a mnoho slov z něj Petra s Jirkou nedostali, zeptala jsem se ho dodatečně, jaké byly jeho pocity a co plánuje dál. Kamil na otázky odpovídal den před operací, kdy mu z ruky vytahovaly fixační železo, které pomohlo se srůstem a správnou polohou jeho zlomené klíční kosti.

Jak na tebe celé překvapení působilo?
Kdybych věděl, jak správně nahradit slovo překvapení tak to hned napíšu, protože překvapení je dosti slabé slůvko. V tu chvíli jsem nevěděl, která bije. Kdyby se mě někdo zeptal, kde bydlím, nejspíš bych odpověděl, že na Antarktidě. Bylo to velice emotivní, avšak slzy se mi podařilo potlačit a následovala nehorázná radost. Mojí přítelkyni se emoce tak docela ovládnout nepovedlo a pár slz jí ukáplo. V průběhu předávání jsem vnímal, že panuje naprostý klid a všichni pečlivě naslouchali tomu, co Petra četla. A když dořekla poslední slovo, následoval mohutný aplaus. Prostě děkuji!
 

Jak to vypadá s Tebou a ježděním na motorce? Počasí domácímu trénování ještě stále přeje.
Jelikož jsem věděl, že na začátku prosince půjdu na operaci, tak jsem si nedával žádnou pauzu a od konce loňské sezóny jsem jezdil naplno. Po operaci mě čeká měsíční pauza, po jejímž uplynutí se můžu vrátit na motorku. 

Nejednou jsi při našich rozhovorech zmiňoval, že chceš po svém uzdravení pomáhat dalším. Činíš tak prostřednictvím nadace Dobrý anděl, který pomohla s překlenutím svízelného období celé vaší rodině?
To bohužel ještě ne, protože naše rodina nemá stále finance nazbyt. Ale jakmile to půjde, pomůžu více. Nemocným dětem se snažím pomáhat jinak. Podporuji je hlavně psychicky. Jediný příspěvek, který jsem Dobrému andělovi kdy poskytl, byl sponzorský dar, který jsem dostal za to, že jsem si na dodávku umístil reklamu na střední školu TRIVIS. Bylo to, tuším, kolem devíti tisíc Kč.

Co plánuješ v zimě, až tedy začne?
Přes zimu plánuji pořádně makat, i když to půjde pomalu, než mi zarostou díry v kličce po šroubech. Hned, jakmile to bude možné, chci sednout na motorku, protože tréninku na motorce se nic nevyrovná.

Jak jsi na tom jinak zdravotně? Ano, narážím na Tvůj zdravotní stav po zdolání leukémie.
V současné době jsem na tom zdravotně dobře. Kvůli prodělané leukémii dojíždím jednou za dva nebo tři měsíce na kontroly. Nejhorší je, že se nemůžu po nemoci věnovat celé řadě povolání, která bych nejraději zvolil. Pro kluka jako já, který má rád sport, pohyb a manuální práci, jsou i tak po nemoci veškerá více fyzicky náročná povolání tabu.

Držíme pěsti, ať Ti díry po železech zarostou rychleji, než lékaři předpovídají, a máš dostatek času a chuti dřít a připravovat se nejen na motorce, nýbrž také fyzicky ve fitku, tělocvičně atd.
Děkuji za podporu.

 

Připravila: Lucie Havlíčková
Foto: archiv Motolevelu

16. 12. 2014