Můžete si říkat, proč by nám měl mladý kluk radit, jak zvládat psychickou stránku věci, ale musíme si uvědomit, že Stilez Robertson zažívá mnohem více psychického nátlaku, než naprostá většina jeho vrstevníků a nebál bych se říct, že psychiku má zmáknutou daleko víc než většina z nás. Ve svém věku se už dá považovat za profesionálního závodníka.

Stilez jezdí třídy Mini a Supermini, což je americká specialita, kde mohou startovat motocykly o objemu do 100 ccm – takže o něco výkonnější pětaosmdesátka. Z jeho úspěchů zmiňme třeba celkové vítězství na Monster Cupu 2016 nebo 4 tituly z Loretty Lynn. Je považován za jednu v největších budoucích hvězd a už jen to samo o sobě na jezdce vytváří značný psychický tlak. Jak se s tím Stilez vypořádává během sezóny či samotného závodu, prozradil serveru TWMX.com.

Předzávodní příprava: Prostě zůstávám soustředěný na to, co udělám, abych ze sebe v závodě dostal to nejlepší. Soustředím se na věci, které potřebuji zlepšit, nebo na ty, které mohu dělat lépe. V hlavě si projdu výběr stop a podobné věci. Měli byste se zamyslet nad skoky na trati a kde a jak je pošlete. Pokud jsou na trati nějaké věci, které vám dělají potíže, rozmyslete si, jak na ně půjdete. Tímto způsobem se vyhnete přemýšlení nad lidmi, kteří stojí vedle vás za žebříkem, myslíte pouze na vlastní závod. Také moc nemluvím! Nemám rád mluvení těsně před startem, vždy si jen v hlavě procházím věci, které potřebuji zvládnout, což mě udržuje v klidu.

Udržování rituálů: Jakmile vyjíždím z depa k žebříku, tak vždy řeknu: „Mám tě rád, mami, mám tě rád, tati,“ a i když táta za mnou na start chodí, tak to stejně řeknu! Táta mě vodil na start celý můj život a už tak nějak máme plán, jak to vždy děláme. Vždy si nejdřív nasadím rukavice. Nevím, proč, ale dělám to!

Tlak během závodu: Během závodu se snažím neohlížet a zůstat soustředěný na to, co je přede mnou, a jedu si svoje. Nestarejte se o kluky za vámi, protože když se o ně staráte, tak zpomalujete místo toho, abyste přidávali. Nakonec pojedete defenzivně a nepojdete svůj vlastní závod. Občas, když někdo jede za mnou a já ho slyším, tak mluvím sám se sebou! Něco jako: „OK, tady trochu přidáme,“ nebo: „Vymeť tuhle zatáčku a získej větší rychlost.“ Opravdu, prostě sám k sobě mluvím, takže neposlouchám motorku za mnou nebo jejího jezdce.

Vytvoření tlaku ke zlepšení: Kladu na sebe velký tlak a umím na sebe být velmi tvrdý. Vždy chci předvést to nejlepší, co ve mně je, a nikdy se na trati neflákat. Moc mi nejde skrývat své emoce a třeba po první jízdě na Monster Energy Cupu jsem byl opravdu rozlícený. Můj tým se zeptal: „Proč jsi tak naštvaný?“ a já řekl: „Neměl jsem mu nechat místo!“ Takže, když prohraju závod, tak tím jen zvýším motivaci na další jízdu a myslím na porážku toho jezdce, což mi na Monster Cupu vyšlo a já vyhrál. Ale i když vyhraju a moje časy na kolo nebyly nejrychlejší, tak mě to umí vytočit. Když vyhraju, tak chci být nejrychlejší! Tohle všechno používám, abych zůstal motivovaný k úspěchu.

Holeshot nervy: Jen mysli na to, co uděláš, až spadne žebřík. Mysli na start asi takto: „OK, spojku pustím plynule.“ Hodně si sám sebe představuji, jak získávám holeshot. Prostě sedím a vidím sebe, jak beru holeshot a vyhrávám. Jen na to pomysli!

Další díly série „Jak na to“:

Jak jezdit po zadním

Jak na tobogány s Jakem Weimerem

Skáčeme s Joshem Hillem

Jak si podmanit písek jako Jeffrey Herlings

Připravil: Jiří Kružík
Zdroj: motocross.transworld.net
22. 3. 2017