Kdo tě přivedl k motorkám a jaké byly tvé začátky?

„Zdravím čtenáře Motolevel.com! K motorkám mě nepřivedl nikdo, tu lásku jsem si od dítěte vybudoval sám, koukal jsem pravidelně na závody Moto GP, fandil Micku Doohanovi. Ovšem pouze do roku 1996, kdy do kubatury 125ccm vletěl nadějný mladý Ital Valentino Rossi a já chtěl být jako on. Proto jsem byl otravné malé devítileté dítě, kterému museli starší kluci půjčovat pionýry, Simsony či děda později odevzdat jeho „kývačku.“ Vlastní motorku jsem si bohužel pořídil až v jednadvaceti letech, tehdy jsem na ni neměl ještě řidičské oprávnění, žádný s kamarádů mi nechtěl pomoci ji dovézt ani půjčit vozík či dodávku, tak jsem se po záchvatu vzteku sebral a z Doksů u Máchova jezera jsem na mojí vysněné Yamaze R1 jel cca 300 km do Brna. Párkrát jsem zkusil volné jízdy v Brně a začal jsem pokukovat po okruhovce a pořídil jsem v roce 2012 Yamahu R6 na laminátech, s kterou jsem zkusil pár závodů na okruzích při závodech Alpe Adria.“

Závodit si tedy začal až před 7 lety?

„Ano, na přírodních okruzích jsem začal v roce 2013 v Hořících na nejtěžším přírodním okruhu u nás.  Byl to trochu křest ohněm, dnes již na tomto přírodním okruhu začít není možné. Pořadatel vyžaduje, aby měl závodník odjeto některé z méně náročných a nebezpečných přírodních tratí.“

Proč sis vybral zrovna roadracing?

„Road Racing jsem původně jezdit nechtěl, spíše mě tam dohnala vidina „levnějšího“ závodění. Situace se ovšem změnila po první zkušenosti, přátelský přístup mezi závodníky, množství diváků a přísun adrenalinu se stal návykovým.“

Většina fanoušků roadracingu tě zná pod přezdívkou Joker, jak přezdívka vznikla?

„Přezdívka vznikla spíše v mých pubertálních letech, kdy jsem byl nazýván Šaškem, Klaunem nebo Kašparem a mě se vlastnosti šíleného přesto inteligentního Jokera bez zábran vždy zamlouvaly.“

Jaké jsou tvé největší kariérní úspěchy?

„Ty mě teprve čekají! Myslím, že loňská sezóna nebyla špatná, motorka fungovala parádně, i když byla v naprosto sériovém stavu, podařilo se nám nasbírat dostatek bodů pro celkové 2. místo v MČR v závodech CAMS a 3. místo v MČR v závodech spadající pod AČR.“

Vloni jsme tě mohli na závodech vídat na motocyklech BMW a Triumph. V jakých kategoriích a s jakými stroji tě uvidíme v letošní sezóně?

„Triumph byl loni pouze zapůjčen od firmy Pepoš-moto.cz do Dymokur na závěrečný podnik, bylo to jen takové zpestření a nová zkušenost s tříválcem. Pro letošní sezónu jsme techniku ponechali, ovšem ve spolupráci s Pepoš-moto.cz jsme přes zimu věnovali pozornost vylepšení motoru a získání nějakého koníčka navíc, abychom mohli držet krok se stále kvalitnější konkurencí.“

Spekuluje se i o tvé účasti na novém pitbike seriálu Rival Trophy 2020 …

„Ano, tuto novinku jsme měli letos v plánu. Líbila se nám celková koncepce a nasazení s jakou chutí se do toho pustili Pierre Coppa a jeho tým. Mohla by to být skvělá zábava, za relativně malé peníze. A věřím, že společně s klukama, o kterých vím, že také pojedou, vytvoříme skvělou atmosféru i na zdánlivě malých motorkách jako je pitbike od italského výrobce PBS.“

Najdeme v České republice nějaký okruh, který patří mezi tvé oblíbené?

„Za mě jednoznačně Hořice, ta trať má vše, převýšení, rychlé pasáže na odvahu, pomalé technické zatáčky, městskou část, lesní úseky, je to náročná, ale nádherná trať.“

Jaký předpokládáš průběh letošní sezóny?

„Bohužel již jsou zrušené úvodní závody sezóny, některé se jen odložili. V tento den nikdo nedokáže říct ani přibližné datum, kdy by opatření proti šíření viru mohly být uvolněnější. Já osobně si myslím, že letošní rok pro nás nepřipadají v úvahu zahraniční závody a cizinci nebudou moct k nám. V srpnu by se mohli odjet závody v Hořících pouze s českou účastí, které jsme schopni jezdecky naplnit i bez zahraničních jezdců, ovšem bude to mít vliv na úroveň. Zahraniční konkurence vždy dodá závodům tu správnou prestiž.“

Jak probíhá tvá běžná příprava na závodní sezónu?

„Klasicky trávím zimu v teple posilovny. V první fázi shodit nabraná vánoční kila a pak nabrat nějakou svalovinu a sílu, jak se začne oteplovat, vyjíždím na trať na krosce, protože kdo má fyzičku na motokros, má ji na vše.“

V současné době epidemie je asi příprava složitější. Na svém Instagramu jsi už předvedl i #toiletpaperchallenge. Jak vyplňuješ svůj čas v tomto období?

„Toiletpaperchallenge přišlo tak trochu na popud mé přítelkyně. Několikrát neúspěšný pokus - tak říkám, ukaž, na tom nemůže nic být.

Bohužel aktuální příprava je téměř nulová, minulý víkend jsme chtěli vyrazit na trénink na pitbiku na soukromé letiště, s tím že nový stroj zajedeme. Vše probíhalo parádně, počasí krásné, nastavili jsme podvozek, testovali pneumatiky, brzdy, starty. Později dorazil nějaký stunt rider, který bohužel nepochopil nařízení vlády a pozval si tam mnohočlenné obecenstvo bez roušek, spíše na cigáro a pokec než na trénink. Raději jsme náš trénink zabalili, ale při výjezdu z letiště nás zastavili policisté a pozvali nás k podání vysvětlení. Takže jsem nyní kriminálník a v případě nějakých závodů budu muset požádat o vycházky,“ dodal Jirka se smíchem.

Ve volném čase se věnuješ i vzdělávaní motorkářů na motoškole. Co tě přivedlo k tomu předávat své zkušenosti motorkářům?

„V první řadě to byl Max ze Silničnímotoškola.cz, který mě požádal, zda bych měl zájem být jedním z instruktorů. Předávám zkušenosti již pátým rokem a zjistil jsem, že mě naplňuje vždy vidět progres mé svěřené skupiny a jejích úsměv na rtech při odjezdu, jelikož i oni vnímají svůj posun schopností, má to pro mě i hlubší smysl. Učíme motorkáře lépe ovládat motorku a krizové situace, které pak v běžném provozu mohou lépe vyhodnotit bez panických reakcí a v extrémních případech si tak zachránit i život.“

„Snad se brzy uvidíme na nějakých závodech či motoškole,“ doplnil Joker na závěr.

Připravil: Pavel Horák

Foto: Archiv Jiřího Petrly

8. 4. 2020