28.06.2020
Cesta Eli Tomaca za prvním titulem šampiona AMA 450SX trvala několik let a letos se stal jeho sen konečně skutečností! Tomac do posledního závodu Salt Lake City 7 nastupoval s devatenáctibodovým náskokem a byl neuvěřitelně blízko k zisku titulu. "Nejhorší část téhle závodní sezóny byla doba mezi poslední středou a nedělí, to byla fakt hrůza, byl jsem na pokraji šílenství, protože jsem věděl, že sahám po titulu. Takže jen tak sedět a čekat, až pomine čtvrtek, pátek a sobota a bude konečně zase neděle, bylo fakt dlouhé..."
motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

"Když nadešel onen den, koušel jsem prostě jen klasicky závodit, ale jakmile jsem si uvědomil, že jde o finálový závod, najednou jsem začal pociťoval určitou tíhu. Přišlo mi, že jsem se rval s tímhle pocitem celý den, ale bylo super mít devatenáctibodový náskok, a tak jsem vnímal i určitou svobodu. Je to fakt pecka, že jsem vyhrál titul. Když se zamyslím nad uplynulými sezónami, kdy jsem měl k titulu tak našlápnuto, ale na konci se mi to prostě nepovedlo, za což mohly i špatné starty. Je to fakt super konečně dojít do cíle," prohlásil Tomac během tiskovky. 

Tovární Kawasaki jezdec byl ze zisku titulu opravdu nadšený, ale zároveň si neodpustil poznámku, že to byla podivná cesta k vítězství bez fanoušků na stadionu. Ale i tak je bezva, že se jim podařilo dojet do zdárného finiše. 
 

"Když jsme byli zhruba v půlce, tak mě napadlo, že to bude fakt dlouhá cesta. Dobrou věcí bylo, že Cooper a Kenny byli za mnou a nešli po mně, což pro mě bylo extra pohodlné jen tak kroužit. No a pak se to stalo, proskočil jsem cílem a bylo hotovo, což bylo svým způsobem zvláštní. Byla fakt škoda, že tam nebyly davy lidí a mých fanoušků, ale je to bohužel něco, což nešlo nijak změnit. Dosáhl jsem na celoživotní úspěch, prostě je to cool." 

Tomac byl v minulosti hned několikrát blízko postu šampiona, ale přestože se mu v minulosti děly věci, které tento cíl překazily, dokázal si udržet motivaci. 
 

"Mojí hlavní motivací bylo dosáhnout na titul. Pokoušel jsem se o to už od roku 2017, kdy jsem měl pořád pocit, že už se to povede. Zvlášť v roce 2017 jsem byl hodně blízko. Byl to doslova můj sen stát se AMA SX šampionem třídy 450, to je to, po čem jsem šel a byl to pro mě důvod vstávat ráno namotivovaný. Pořád stejně miluji ježdění na motorce, miluji závody a závodění - dává mi to motivaci probouzet se a bojovat. Finálová neděle byl náročná, ale nebylo to tak hrozné, protože devatenáctibodový náskok a celkově dobrý pocit v tomto roce, moje úpornost a stabilita mi nedovolovaly na startu příliš panikařit," řekl Tomac
 

Co se týká závodění v Americe, Tomacovi se povedlo vyhrát, což pro něj byla ohromná úleva, protože na tom makal poměrně dlouhý čas a ten správný čas nadešel právě teď. 
 

"Samozřejmě jsem nadšený, že jsem to dokázal, probudil se další den a teprve mi to celé došlo. Říkal jsem si to už několikrát předtím, ale teď opravdu cítím, že čas rychle utíká, zvlášť když se člověk ohlédně zpět. Ale minulost je minulost, na níž nechce nikdo příliš stavět. Ale je nutné si uvědomit, že mi je 27 let a nejsem si tím sice úplně jistý, ale možná jsem nejstarším závodníkem, kterému se v tomhle věku poprvé podařilo dosáhnout na titul čtyřistapadesátek. A samozřejmě nechybí ani lidé, kteří o mně po celou dobu pochybovali, zvlášť poté co se mi nepovedly koncovky v předchozích letech. Takže konečně zvítězit je pro mě ohromnou úlevou," dodal. 

Tomác má velmi blízko ke svému tátovi, který ho trénuje a mají tak velmi dobrý vztah. Bylo zajímavé slyšet Eliho hovořit otevřeně o jeho vztahu s tátou. Tomac se stal navíc nedávno sám otcem, přičemž svůj první titul vyhrál právě na pro něj první den otců, což pro něj bylo o to více mimořádné. 
 

"Je skvělé, že jsme to s tátou dotáhli až takhle daleko a jsme pořád spolu. Kolikrát to tak není, protože si jde každý svou vlastní cestou. Ale my jsme měli oba stejný cíl, za kterým jsme společně šli. Dosáhnout nejvyšší úrovně a stát se šampionem je úžasné a je velká škoda, že se mnou nemohli být na pódiu, to mě fakt štve, ale aspoň mě mohli sledovat, že se mi to konečně povedlo. Dokonce máme malou společnou fotku, byl to prostě výjimečný den. Samozřejmě jsou dny, kdy se ve spoustě věcech neshodneme. Třeba když mi táta začne radit, jak má projíždět určitý úsek na trati tak či onak. I my máme neshody, ale jsem vděčný, že se nám podařilo náš vztah udržet. Už nežijeme pod jednou střechou, takže máme oba dostatek vlastního prostoru. A když se nad tím zamyslím, jsme si oba dost podobní, takové jemnější typy chlapů. Takže nejspíš i proto fungujeme," svěřil se Tomac
 

Aldon Baker už stál coby trenér po boku spousty jezdců, ale Tomac nikdy nepovažoval za nevýhodu, že se rozhodl spolupracovat se svým otcem. S ním se mu letos povedlo vyladit nestabilní výsledky a byli připraveni bojovat o titul hned od prvního závodu, což považuje za jeden za základních kamenů svého úspěchu. 
 

"Když se člověk podívá na všechny jezdce, kteří pod vedením Aldona vyhráli, jejich úspěchů je opravdu hodně. Kílíčem je příprava a schopnost jít do toho naplno hned od samotného začátku, který nelze nechat stranou. Samozřejmě lze bojovat průběžně celou sezónu, ale pro měl byl tento rok opravdu odlišný. Byli jsme připraveni od samotného začátku a nemusel jsem se tolik trápit, než se mi povedlo dostat na trati do pohody a překlenout dvacet minut. Od druhého kola jsem to byl zase skutečně já. Byli jsme odhodlaní a připraveni bojovat. Nikdy jsem nepociťoval žádnou nevýhodu, že jsem se rozhodl spojit svoje síly s tátou a zapracovat na nekonzistentních výsledcích, které mi dříve ubíraly body - to se mi konečně povedlo," uzavřel Tomac

 

Připravila: Lucie Havlíčková (luh)
Zdroj: Gatedrop
Foto: Feld Entertainment
28.06.2020

motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.