15.04.2011
Protože první závody CEC se nezadržitelně blíží a já letos nechtěl zkoušet poprvé motorku při prvních závodech jako loni, řekl jsem si, že by nebylo nejhorší ji i sebe, někde s dostatečným předstihem otestovat.
Navíc můj kolegáček Mates už letos stihl navštívit Rjieku, takže jsem přeci nemohl zůstat pozadu.
Začal jsem špekulovat, kam by to asi tak bylo nejlepší. No a protože ze všech stran pořád slyším, jak je Pannoniaring skvělý okruh, já na něm ještě nebyl a taky proto, že se na něm letos bude konat i jeden ze závodů CEC, volba byla jasná. Takže místo už máme, teď ještě s jakou agenturou se tam svezu a koho překecám, abych nejel sám?
Koukám na kalendář akcí na stránkách pannoniaring.com a hned jak uvidím, že 6 a 7. 4. je tam Race Orange od KTM, je rozhodnuto. Pohodové ježdění se skvělou atmosférou, možností otestování několika modelů KTM v nemalém počtu a okruh zaplněný asi z poloviny, to je to, co si pamatuju s předchozích akcí, kterých jsem se zúčastnil.
No a když jsem tohle všechno řekl kamarádovi Staňovi, který jezdí volnou nad 600 za Bonmoto racing, bylo zařízeno i to, s kým pojedu ;-) A protože se tato idea líbila a jeho týmovému kolegovi Páskovi, pojedeme nakonec ve třech.
Ve středu 6. 4. se po hektickém začátku týdne scházíme se Staníkem v Hard Core Machine, abychom naložili moji motorku, kterou jsme tři dny předtím dodělali spolu s Jirkou, kterému tento skvělý servis patří a pak hurá do Havrda racing, naložit Staňovu krásku a zbytek věcí, abychom mohli vyrazit. Jelikož jsme kluci šikovní, před šestou hodinou už vyrážíme z benzínky s plnýma nádržema a najíždíme na dálnici směr Brno, Bratislava, Szarvar. Na první benzínce na slovenském území ještě vyzvedáváme Páska, aby tak náš kompletní komvoj mohl co nejdříve dorazit na vytoužené místo určení.
Hned jak dorazíme na okruh, vyložíme auta, postavíme naše skvělé zázemí a u lahvinky slivovice kecáme o takových těch důležitých věcech jako motorky, auta, historky z natáčení a taky o tom, kdo a jak se přes zimu připravoval :-D Po půlnoci ale vítězí únava a naše vrozená zodpovědnost ;-D a my se odebereme na kutě.
Ráno nás víta zataženou oblohou a já přemýšlím, jestli to, že jsem nechal mokré gumy doma, nebyla náhodou chyba :-( Ale co, čas ukáže :-D Jdeme se zaregistrovat a zjistit, jak to dnes bude probíhat. Tři ranní dvacetiminutovky, jedna odpolední a dvouhodinové Open pit lane nám jasně říká, že sezona je tadyyyyyyy.
Před devátou oblékám prádlo od firmy Brubeck, která je pro letošní sezonu jedním s našich sponzorů, soukám se do nové kombinézy a hurá na to. Nervozita stoupá jako jackpot ve sportce, ale já už konečně sedím na motorce a ten pocit je prostě k nezaplacení.
Najíždím konečně na okruh a dávám si první kolo v klidném tempu. Ve 4té zatáčce už si ale říkám: „Prokrista kdo to tady vymyslel?“ Přestože jsem před odjezdem sledoval onboard videa a studoval mapku okruhu, tak skutečnost mě jako obvykle překvapila. Na tomto okruhu najdete úúúúplně všechno. Od rychlých protahováků přes dvojkové vracáky, na jejichž výjezdu se Vám stejně jako na mírných horizontech bude zvedat přední kolo do vzduchu. Prostě paráda. Nádherná trať na níž jde vidět, že ji stavili pro motorky a pro zábavu ;-) Specifikum této trati je taky to, že zde nenajdete žádné klasické obrubníky, ale pouze namalované. A ti rychlí je využívají bezezbytku ;-) O tom, jak náročná je to trať vypovídá i to, že jakákoliv chyba v jedné ze zatáček Vám zhorší čas rychlostí F1. Minusem první rozjížďky byl zaseklý rychlopal, což vyřešilo odsranění aretačního šroubku a poslání do patřičných míst ;-) a taky to, že si Pásek v posledním kole udělal díky jezdci před ním výlet do kačeru, kde motorku naudržel a odložil ji do štěrkové postýlky :-(. Naštěstí bez větších následků ;-)
Zbylé dopolední rozjížďky už potom probíhaly veseleji. Jezdilo se naprosto luxusně a dařilo se nám i zrychlovat. Na první ježdění po zimě to bylo super. Navíc já měl nové věci na motorce, které jsem chtěl odzkoušet.
První věcí byly přepracované brzdy, které jsou myslím u GSX-R trošku podceněny. Po loňské zkušenosti s brzdovou pumpou ABM, jsem ji poslal do p..ele a koupil novou od fy Accossato. Stejnou věc jsem provedl s originálníma brzdičema, které jsem nahradil monobloky původem s Yamahy R1. Desky jsem použil Bendix MCR. A musím říct, že této investice vůůůůbec nelituju. Přestože se mi ze začátku zdálo, že to není nic moc, po páru rychlých kolech jsem naprosto změnil názor. Brzdy fungují jak víno. Pumpa Accossato je nádherně dávkovatelná a přitom tvrdá na páčce, jak to mám rád a brzdiče s deskama Bendix se do kotouče zakousnou přesně takovou silou, jak si řeknete. O tom, kolik desky vydrží a jak to bude celé fungovat při endurance se už brzo přesvědčím na prvním závodě CEC2, který nás čeká na Brněnském okruhu.
Další věci, které jsem na motorce změnil byl jednak rychloplyn, který obstarala taky firma Accossato a podvozek, který jsem dal na doktorskou kontrolu ke klukům z IV Racingu. A musím říct, že Martin je prostě borec a já zatím nemusel na povozek ani šáhnout a fungoval naprosto fantasticky ;-) (a že na pannonce taky nejdete místa, které potřebují kvalitní podvozek se můžete přesvědčit sami).
Po obědě v místní restauraci, kde se mimochodem skvěla najíte a neutratíte za to ani majlant, jsme se podívali na závody, které byly vypsány ve dvou kategoriích a to do 850 ccm a do 1200ccm. A musím říct, že to, co v kategorii do 850 ccm předváděli pánové na starých Duke s LC4 motorem bralo dech. Všude to posílali štorcem, motor jim jel jak z praku, no prostě nádhera. V kategorii do 1200 ccm potom kraloval jistý pán na RC 8 R, který odstartoval z posledního fleku asi pětačtyřicetičleného startovního pole a 4 zatáčky před cílem měl už 30m náskok na druhého v pořadí. Prostě letěl neskutečnou palici a byla radost dívat se, jak to skládá do každé ze zatáček.
Na konec dne nás ještě čekala Open pit line, ve které jsem využil Staníkovy znalosti tratě k tomu, aby mě povodil a ukázal, kde dělám chyby. Nakroužili jsme společně asi 16 kol a podařilo se mi nejleší čas z dopoledne vylepšit o 4s. Pokud chce člověk testovat, nebo zrychlovat s učitelem, je Open pit ta nejlepší věc. Kdykoliv zajedete na krátkou rozpravu nebo provedení změn do boxů a pak hurá na trať. Škoda, že to naše agentury moc nevyužívají :-(
Po Open pit už následovalo jen balení obohacené výměnou dojmů a pojmů a cestou, na kterou se nám vůůůbec nechtělo. Ale co Vám zbývá, když práce VOLAAAAA? :-(
Na závěr bych chtěl říct, že Pannoniaring je jeden z nejkrásnějších okruhů, které jsem zatím zažil, se skvělým zázemím, které jen tak někde nenajdete a už se těším, až se sem vrátíme na závody CEC2. Tento výlet nám taky pomohl otestovat a nastavit motorky a nečekat tak až na první závod sezóny a přijet na něho nepřipravení..;-)
Chtěl bych taky poděkovat Staníkovi za odvoz a skvělou lekci jízdy a samozřejmě sponzorům, tedy Autonově Brno, Motorexu, Brubecku a Hard Core Machine Zlín díky kterým můžu jezdit.
Autorem textu je Jirka "Jiřina" Plesník.
Komentáře:
Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
.jpg)
