Na tehdejší slávu se rozpomněl bývalý jezdec Miloš Černý, který startoval se spolujezdcem Petrem Procházkou s číslem 9. „V tu dobu jsme byli jednou z mnoha posádek startující za AMK Ouběnice. Mechanika nám dělali Jiří Vaněk a Zdeněk Růžička. Na toto složení vzpomínáme všichni rádi. Společně jsme zažili při cestování, trénincích a závodech mnoho legrace, pěkných chvilek a čeho si cením, zůstali jsme všichni kamarádi dodnes,“ ohlíží se za týmovou partou Miloš Černý, který se dříve řadil ke špičce závodního pole, což také v domácím prostředí ve zmíněném záznamu předvedl.


Foto: Miloš Černý - Petr Procházka


„Na ten závod jsme se tehdy jako domácí posádka hodně těšili, ale současně to s sebou neslo i trochu nervozity, aby jak to doma bývá, vše proběhlo v pořádku, neboť vždy přišlo fandit a podívat se mnoho známých a kamarádů. I když se jelo na domácí trati, neměli jsme proti ostatním žádnou výhodu s natrénováním. V Ouběnicích se totiž mimo závody nebo hromadné soustředění nemohlo trénovat,“ objasňoval zákulisí ouběnického závodu pro domácí jezdce.

Stejně naladěná byla i další ouběnická posádka Pavel Jílek (současný mechanik Lukáše Černého) a Martin Černohorský (nynější manažer Autoprofi a české pobočky BO MOTOR Oil, která je partnerem seriálu MMČR side a quad), kteří sdíleli podobné pocity. „Pro nás s Martinem to byl celkem nervózní závod, protože to byla naše první sezóna a na naší domácí trati, kam se přišlo podívat hodně našich příznivců a kamarádů. Zároveň jsme se na ten závod moc těšili,“ řekl nám Pavel Jílek.


Foto: zleva Martin Černohorský a Pavel Jílek


Obavy samozřejmě byly na místě. Tehdy bylo hodně posádek a místo na startu nebylo jisté. Museli jste podstoupit náročnou kvalifikací, abyste získali vstupenku do hlavních závodů. Právě se svízelem nutného postupu se potýkal tehdy náš top jezdec Josef Novotný, který měl v kvalifikaci technický problém a neprošel jí. Místo v závodu mu však přepustila zahraniční dvojice, která uznala, že jako domácí by měli závodit. Ovšem čekala na něj druhá startovní řada.

I přesto si Josef Novotný s Antonínem Šimůnkem poradili. V první jízdě se nakonec celým závodním polem protáhli až na druhé místo za další naší top dvojicí Jiří Macek-Milan Gažík, ta suverénně vyhrála. Druhá jízda byla ovšem zajímavější a souboj těchto dvou okořenil celý závod. „Z mého pohledu byly obě posádky u nás nejlepší. Tihle kluci měli navrch, díky jejich zkušenostem a předešlým startům v MS. Byli z těchto závodů naučení jet větší tempo, agresivněji a delší časový limit rozjíždky. Toto sám doma nenatrénuješ a pokud chceš s nimi bojovat, je nutné jezdit na MS a kvalitní mezinárodní závody, kde toto vše získáš. To platí dodnes,“ pověděl nám Miloš Černý.

On sám pak v první jízdě skončil za nimi. „První jízdu se nám povedlo odstartovat za Jiřím Mackem na druhé pozici a držet s ním krok. Postupem časového limitu nás dojel a předjel Josef Novotný a oba nám poodjeli, což se dalo čekat. Cílem jsme projeli spokojeni na 3.místě,“ líčil nám. Skvěle se vedlo i nováčkům Jílek-Černohorský. „První jízdu se nám podařilo skvěle odstartovat, myslím, že devátí,“ snažil se vzpomenout Pavel Jílek. Dále je čekaly ještě dvě jízdy, protože ten rok se podle MS jely tři rozjížďky na 20 minut a dvě kola.


VIDEO: TV záznam z MČSFR Ouběnice:




V Ouběnicích tomu však nakonec nebylo... „Ve druhé jízdě se nám nepovedlo dobře odstartovat, kdy jsme vyjížděli kolem 8. nebo 9. místě. Postupně jsme se dostávali dopředu, ale posádky před námi nám trochu poodjely. Bylo těžké je dojet a bojovat o lepší umístění. Povedlo s nám dostat na 5. místo, bohužel ale asi v polovině jízdy začalo mohutně pršet a tím bylo rozhodnuto. Během chvíle byla trať a depo pod vodou a následně 3. jízda byla zrušena,“ sdělil nám Miloš Černý. S ním se o lepší umístění v deštivé druhé jízdě snažili i Jílek-Černohorský. „Dojíždělo se za hrozného deště. Tu druhou jízdu jsme dojeli se sebezapřením, protože já dostal v první jízdě kamenem do klíční kosti a nastupoval jsem s ledovým obstřikem a Martin dostal v pravé zatáčce na poli pěknou ránu do zad od předního kola sajdy za námi. I tak to byl pro nás úspěšný závod, když jsme obsadili, myslím, 10. nebo 11.místo z tenkrát dost nabité startovky,“ končil své vyprávění Pavel Jílek.

Mistrovství republiky se už v dalších letech v Ouběnicích neuskutečnilo, za to MS se jezdilo až do památného roku 1995, kdy slavná éra AMK Ouběnice končí. „Rád bych také vzpomenul na šéfa ouběnického klubu Františka Hejnala. Díky němu, jeho snažení a kontaktů jsme mohli všichni v Ouběnicích mnoho let zažívat krásné okamžiky kvalitních závodů. Na vlastní oči vidět a poznat ty nejlepší jezdce u nás a ve světě a současně sledovat vysílání v České televizi. Za toto vše Ti Franto děkujeme a čest Tvé památce,“ děkoval Miloš Černý.



(joh)
Foto: Archiv pamětníků
30.11.2020