23.12.2020
Před Vánoci jsme se zeptali na několik otázek trojnásobného mistra Evropy Honzy Ulmana. Nadějný jezdec disciplíny supermoto přestupuje na velký motocykl a nyní začíná s tréninkem a přípravami. Jak probíhá jeho příprava a jak zvládá přechod na silnější dvěstěpadesátku?
motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Jak bys zhodnotil letošní sezónu?

Tak letošní sezóna byla určitě perfektní, moc se mi líbila. A vlastně mým největším úspěchem byl zisk evropského titulu v pětaosmdesátkách, a pak jsem ještě vyhrál ADAC, to mě také hodně potěšilo.

 

Odjel si všechno naplánované, nebo Vám bylo něco zrušeno kvůli koronakrizi?

Defacto jsme objeli všechno, co jsme měli naplánovaného. Já chtěl objet ještě švýcarský mistrák, nějaký vybraný závod, ale pak se nám to krylo s Evropou nebo Německem, které jsme prostě chtěli objet celé, abych získal a obhájil titul. Takže to je škoda. Minulý rok jsme tam jednou jeli a bylo to perfektní, takže bych se tam chtěl třeba příští rok vrátit.

 

Závodíš na motocyklu TM, kterých se ve startovním poli několik. Získal si titul, takže i motorka musí fungovat dobře.

Letos v juniorské Evropě byly dvě TMky, já a můj soupeř. Ty TMky jely stále vpředu, vlastně skoro stále na prvních dvou místech. Ty motorky jsou perfektní, zatím to je nejlepší, na čem jsem jel. Za to děkuji Ivanovi Šulcovi, že mě podporuje s motorkami, dává mi všechny díly a potřebný materiál. Za mě si myslím, že to jsou nejlepší motorky na supermoto i motocross.

 

Závěrem jsi zmínil motocross. Už jsou dostupná videa, jak trénuješ na dvěstěpadesátce, ale na málé ses taky připravoval v terénu?

Ano, připravoval jsem se na motocrossové osmdesátce často. V zimě jsem vždycky trénoval v Itálii. Teď jsem přestoupil na dvěstěpadesátku a během posledního týdne jsem byl asi třikrát trénovat na trati ve Slaném. Baví mě to více než pětaosmdesátka, je to rychlejší a zábavnější.

 

Nepatříš mezi vysoké jezdce, nedělá ti problém dosáhnout z velké motorky?

Je to o něco vyšší, trochu se s tím peru, hlavně v prudších zatáčkách, kde jsem si nejistý, že tam nedosáhnu. Ale když jsou hlubší koleje, tak mám malinko problém s rovnováhou, ale na zem dosáhnu. V dlouhých zatáčkách vůbec problém nemám, a jak už jsem říkal, ta dvěpade je prostě lepší. Sedí mi to více.

 

Teď se vrátíme k supermotu. Co nový supermoto speciál, už jsi ho vyzkoušel?

Motorku jsem ještě nevyzkoušel, čekám na to. Mám ji teď u sebe v pokojíčku, opravdu se moc těším, až ji budu moci vyzkoušet. Mám ji teprve týden. Opravdu se na to moc těším! Až bude počasí, tak bych se na tom rád svezl, klidně teď v prosinci v pěti stupních na Mimoni.

 

 

Jak bude probíhat tvá příprava na novou sezónu a nový motocykl?

Na dvětsěpadesátce jsem byl třikrát na trati. Doma mám možnosti k tréninku také. Mám tady silniční kolo na trenažéru, takže se snažím každý den hodinu šlapat, pak mám také běžecký pás. Na něm se také snažím hodinku být, takže hodinu na kole a hodinu na páse. Poté přibližně půl hodiny cvičím s vlastním tělem.

 

Pokud to situace dovolí, je v plánu trénink v zahraničí?

Tak určitě bychom chtěli do Itálie, hlavně do Dorna a Ottobiana na motocross. Jsou to mé oblíbené tratě a moc mě to tam baví. Pokud by se to otevřelo třeba až v únoru a bylo by dobré počasí, učitě bychom vzali i motarda, abych se tam svezl. Mohl bych zkombinovat supermoto a motocross.

 

Přestupuješ na dvěstěpadesátku, jaké máš plány na příští sezónu?

Plánujeme odjet celý německý šampionát ADAC, což je pro nás nejpřednější. Vlastně ten můžu odjet celý, protože se tam může jet od třinácti, což mi přístí rok bude. Je to nejlepší možnost, jak se na motorce připravit. Je škoda, že juniorská Evropa je až od čtnácti let na dvěstěpadesátce, ale chtěli jsme požádat o výjimku, ale pokud to nevyjde, pojedeme pouze německý seriál a ještě bychom chtěli zkusit odjet několik závodů rakouského šampionátu.

 

Jak zvládá mistr Evropy kombinovat školu s tréninky a závody?

Školu zvládám v pohodě. Teď jsem v sedmé, ale na vysvědčení v šesté jsem neměl ani jednu trojku, což je pro mě úspěch. Škola mi vychází vstříc, mám dobrou paní učitelku, je hodná a zatím všechno povoluje, takže mohu jezdit na závody. Všechno mi vychází, mám dobré známky, takže jsem spokojený.

 

S kým se vlastně teď připravuješ?

Připravuji se sám a na tréninky jezdím jenom s taťkou. Před dvěma dny jsem byl trénovat ve Slaném a tam mě trénoval František Smola, bylo to super. Stálého trenéra nemám, na tréninku mi dá nějakou radu taťka, Ivan Šulc a Lukáš Tomeška mi pomáhají s motorkou. S výživou mi pomáhá a jídlo mi vaří mamka, moc ji děkuji!

 

Čeho bys chtěl v supermotu dosáhnout?

Mým snem je vyhrát S1GP. Být mistrem světa S1GP, a když se to podaří, tak sbírat tituly ve velkém počtu, kdyby se to podařilo, chtěl bych překonat Thomase Chareyre, který je několikanásobným mistrem světa. V příštím roce se budu snažit vyhrát německý seriál ADAC.

 

Thomas Chareyre je tvým vzorem? Nebo najde se nějaký pilot, kterého bereš jako vzor?

Určitě je jedním z mých vzorů. Dále je mým vzorem Marc-Reiner Schmidt, který jede také dobře a nedávno přestoupil z Hondy na TMku, což je super, protože pojede více motocyklů TM. Určitě bych se s ním chtěl na nějakých závodech potkat a zazávodit si s ním, třeba v Mettetu, tam je to dobré. Je to asi nejslavnější závod, který má více jak třicetiletou tradici.

 

 

Najde se v Čechách nebo v zahraničí nějaký okruh, který máš nejraději?

V zahraničí mám hodně rád bulharský Pleven. Mám to tam rád z důvodu, že tam je jenom asfalt a asfaltový terén, kde jsou prostě dvaadvacet metrů dlouhé skoky a různé lavice. To je asi má nejoblíbenější trať v zahraničí. Pak mám rád ještě Mettet, to je v Belgii. Je to namotaná trať ve městě, je tam velké množství diváků. Tam je zajímavé, že v juniorských kategoriích se jede pouze jedna rozjížďka a vítěz bere všechno. V Česku mám nejraději Cheb, to je taky dobrá trať, tam je dobrý asfalt, dlouhý terén s dobrými skoky. Pak mám rád jetě Vysoké Mýto, tam jsou v terénu dva dobré skoky. Trať mi i docela sedí. Baví mě to a je tam pěkná dlouhá rovinka.

 

V Mýtě se pojede příští rok mistrovství světa, které bude spojeno s evropskou juniorkou. Pokud by ti nevyšla výjimka, je možnost účasti v jiné kategorii a na jiném motocyklu?

Chtěl bych se tam jet určitě podívat, protože se pojede světový šampionát spojený s evropským šampionátem a juniorským evropským šampionátem. Pětaosmdesátku jsme prodali a myslím, že už nebude možnost se na ni svézt. Už bych ani nechtěl, protože v tu dobu už budu zvyklý na velkou dvěstěpadesátku. Určitě se tam chci podívat alespoň jako divák, když se to nebude krýt s jinými závody.

 

Vyzkoušel jsi supermoto i motocross, ale neláká tě zkusit i nějaká jiná disciplína z motorsportu?

Nic jiného mě neláká. Spadá to sice pod motocross, ale určitě bych chtěl vyzkoušet supercross, tam jsou dobré skoky, takže to je asi jediné, co bych chtěl vyzkoušet.

 

Jsi členem ACCR Czech Talent Teamu, kde jsou nejlepší junioři napříč disciplínami. Co to vlastně pro tebe znamená?

Je to veliká čest, děkuji Autoklubu České republiky za to, že mě tam zařadili. Je dobré, že se známe a potkáváme s nejlepšími kluky z jednotlivých odvětví motorsportu.

 

Na kontě máš tři evropské tituly, jsou tituly to, čeho si nejvíce ceníš, nebo je třeba nějaký závod, který ti navždy zůstane v paměti?

Ttiuly pro mě znamenají hodně, jsou to ty nejcenější trofeje ze všech, co mám. Rozhodně si cením všech závodů, kde jsem musel bojovat až do konce a neměl jsem nic jisté do poslední sekundy. Nejvíce si vážím účasti na závodě v belgickém Mettetu, kde jsem špatně odstartoval a musel jsem bojovat. Při předjíždění okolečkářů mě předjeli dva kluci, kteří jeli celou dobu za mnou. Jeden z nich poté spadl, já jsem si to zašlápl a musel jsem dohánět ztrátu. Nakonec jsem všechny předjel a s jedním soupeřem jsem jel v kontaktu asi tři kola. Před koncem závodu jsem ho sice předjel, ale byla vyvěšená červená vlajka a výsledky se braly o kolo zpátky, takže jsem skončil druhý.

 

Kdo vlastně stojí za tím, že můžeš závodit na profesionální úrovni?

Určitě musím poděkovat tátovi, který mě v závodění podporuje nejvíce. Samozřejmě celé rodině, Ivanovi Šulcovi a všem ostatním sponzorům a partnerům, že mi všechno umožní, a že mě podporují i materiálně. To je prostě nejvíce, když má člověk v zádech perfektní zázemí.

 

 

Velký podíl na zisku mistrovských titulů a dosavadních úspěchů má také Ivan Šulc, Moto Performance

„Letošní sezóna byla taková, jaká byla. Dlouho jsme nevěděli, kde a co se pojede. Podle mého nebyli ani jezdci připraveni na sezónu, i když se trénovalo tak různě, někdo mohl a někdo nemohl. Celkově pro nás, jako TM RACING CZECH, byla sezóna úspěšná, už kvůli Honzovi Ulmanovi, který nás skvěle prezentuje. Sám jsem s ním byl v Plevenu na závěrečném závodě mistrovství Evropy, chová se skvěle, výborně reprezentuje. Je to člověk, kterému chceme pomáhat i nadále!

 

Plány do budoucna s Honzou Ulmanem jsou takové, že první dva roky budou hlavně o trénování a získání zkušeností na velké motorce, protože do teď jel malou pětaosmdesátku, což je velký rozdíl. Chceme se zúčastnit ADACu, kam by nás měli pustit s výjimkou věku. Samozřejmě neříkám, že od toho očekávám pouze sbírání zkušeností a nějaký posun, ale vím, že v malým Ulmičovi je něco více, a podle mého má možnost se umístit na lepších pozicích hned z počátku. Když bude na předních pozicích, budu za to jedině rád, ale nemáme stanovené žádné podmínky. Spíše chceme nabrat maximum zkušeností a za dva roky jet svět,” sdělil Šulc.

 

Připravil: Pavel Horák

Foto: archiv Honzy Ulmana

23. 12. 2020

motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.