„Psal se rok 1970 a jel se seriál závodů O pohár ÚVMK Svazarmu ČSR. Na těchto závodech startovali všichni jezdci s motory ESO monoblok 500 a jezdec Bendík na ČZ 420. Bylo povoleno startovat s motory o obsahu do 750 a to vedlo jezdce ke zvýšení obsahu a tím zvýšení výkonu. Již v roce 1972 tak většina posádek startovala s motory ESO 600.

PŘEVODOVKA Z NORTONA!

Nebyly to již monobloky, ale použily se ty z plochodrážního motocyklu a bylo nutné namontovat jim převodovku. Nejdostupnější možnost se nabízela z motocyklu NORTON S 2, které se v té době u nás dosti vyskytovaly. Téměř všichni jezdci použili této převodovky, což mělo za následek, že jsme nebyli mnoho oblíbeni v pozdější době u motoristů, kteří kupovali Nortony jako veteránské motorky. Jelikož motocykl NORTON S2 500 disponoval výkonem 28 koní, tak se občas stalo, že kolečka a hřídele v rychlostní skříni nevydržely.

ESO DIVIŠOV

Pro daleko vyšší výkon motoru ESO 600 byli jezdci nuceni vyrábět hřídele a ozubená kolečka z kvalitnějšího materiálu. V té době nám velice vycházeli vstříc v n.p. ESO Divišov. Šéfkonstruktér pan Červinka a hlavně mechanik závodu ESO Divišov pan Standa Dvořák, který tuto přestavbu motoru vyrobil pro většinu jezdců. Po sezóně většina jezdců 1. výkonostní třídy využila jeho služeb a pečlivosti a nechali si po sezóně udělat u něj repasy. Je nutné konstatovat, že motor, který prošel rukama Standy Dvořáka, jel určitě celou sezónu bez poruch. O takovém člověku říkáme, že má zlaté ruce a mnoho jezdců Vám to určitě potvrdí.

V sledovaném roce byly k vidění na startovním roštu motory ESO, ČZ a také Trabant. V dalších sezónách se v sidecarech ještě objevil motor z automobilu Wartburg, který použil jezdec Pohořal.

DVOUTAKTY ČZ 720

Od roku 1975 stále více jezdců začalo používat dvoutaktních motorů, takže se vedle již osvědčených JAWA 600 objevily také dvouválcové dvoutaktní motory ČZ 720, které měly vyšší výkon než JAWY. Vynaložené úsilí při jejich výrobě bylo ale enormní. Použilo se na nich z tehdy vynikajicího motocrosového motocyklu ČZ 360 hlavy, válce, ojnice a písty. Vše ostatní si jezdci museli vymyslet a hlavně vyrobit. Ve speciální odlité kompaktní horizontálně dělené motorové skříni byla uložena slisovaná kliková hřídel s ojnicemi ČZ, ze které byl výkon odebírán řetězem ze středu hřídele, tedy mezi válci. Použity byly karburátory Jikov nebo Bing. V hlavách těchto motorů byly zabudovány dekompresory. Za výrobou stála společná práce jezdců Horáčka a Všetečky. Ještě velmi podobnou verzi motoru vyrobili a používali při závodech jezdci Stratil a Polívka. Všetečka vyrobil k tomuto motoru kompletně rychlostní skříň vlastní konstrukce.

JAWA

V roce 1978 byl v závodě JAWA Divišov vyvinut motor, který měl v hlavě čtyři ventily a tím i vyšší výkon. Ten si mnoho jezdců koupilo a tím stoupla i úroveň závodů. Někteří jezdci si kvůli zlepšení chlazení tohoto motoru navařili na stávající žebra, žebra větší. Někteří jezdci to řešili tím, že kolem válce navařili plášť a předělali motor na vodní chlazení. Tato varianta se velmi osvědčila a mnoho jezdců přepracovala motory na tento způsob.“

Text: Jan Všetečka



(joh)
Foto: Archiv Všetečky, Koukola, Vrchoty
4.1.2021