Na motorce jezdíš už spoustu let, vzpomeneš si na moment, kdy jsi poprvé usedl na motorku?

Tak k motorkám mě přivedl taťka. Jako malého si mě vždycky posadil před sebe a jezdil se mnou. Ve čtyřech letech jsem dostal svojí první motorku, byla to značka Malaguti a měla už čtyři kvalty. První závody jsem jel, myslím, v šesti letech.

Byla motorka láskou na první pohled, nebo jsi jako malý přemýšlel a vyzkoušel i jiný sport?

Jako malý jsem dělal hodně sportů. Mamka mě dala na fotbal, hokej, florbal a já jsem se měl rozhodnout, co chci doopravdy dělat. Jelikož vyrůstám v motoristické rodině, tak volba byla jasná. Motorka byla tou pravou láskou.

Z počátku ses soustředil na závody motokrosu a k enduru jsi přešel až v šestnácti letech. Co tě vedlo ke změně disciplíny?

To máš pravdu, jezdil jsem motokros, krajské přebory, mistrovství republiky juniorů… V šestnácti jsem si udělal řidičák na motorku, a jelikož mě trénoval od malička Martin Šťastný, který byl hlavně endurový jezdec, tak jsem přešel na enduro. Na motokros jsem ale nezanevřel a věnuji se mu doteď, když se tedy závody nekryjí.

Za sebou máš spousty závodů. Na který moment z dosavadní kariéry enduráka si vždy vzpomeneš?

To je těžká otázka. Samozřejmě občas se daří a občas se nedaří. Když tak přemýšlím, tak mám pořád v hlavě mistrovství Evropy ve Finsku z roku 2019, kde jsem bojoval o titul vicemistra Evropy. Bohužel jsem to nedotáhnul do zdárného konce a skončil jsem na nepopulárním čtvrtém místě.

Byl jsi účastníkem na šestidenní. Je to závod, kterého se chce zúčastnit každý závodník nebo je něco více?

Šestidenní pro endůráka je jako olympiáda. Když reprezentuješ svůj stát, tak to je opravdu nádherný pocit.

V loňské sezóně se u nás odjel pouze endurosprint, který čítal 5 závodů. Jak hodnotíš sezónu 2020?

Sezona 2020 byla zmatená, nikdo nevěděl, jestli budeme závodit. Podle mého to byla taková přípravná sezona na rok 2021, kdy teda taky nevíme, co se vůbec pojede. Přestoupil jsem do nabité třídy E2, kde závodil třeba Jaromír Romančík, Kryštof Kouble, Petr Smítka, Patrik Markvart a plno dalších. Já obsadil zase nepopulární čtvrté místo, ale jsem spokojený, protože v předchozích letech jsem se pořád potkával se zraněními.

Závodil jsi v barvách týmu KBS ÚAMK TEAM Unhošť. Uvidíme tě ve stejném týmu i v letošní sezóně?

KBS TEAM pod vedením Ladislava Krupičky je super. Je to zatím nejlepší tým, za který jsem kdy závodil. S panem Krupičkou jsme se domluvili na další spolupráci pro letošní sezonu. Takže ano, stále budu u žlutého autobusu!

V září ses postavil na start dálkové soutěže Baja Poland, kde jsi doslova překvapil svým výsledkem! Jel jsi po boku Milana Engela a Libora Podmola, kteří jsou teď na Dakaru. Byla to tvá první zkušenost s dakarským speciálem?

Jo, k tomu mě dostal můj taťka, pobavil se s panem Krajčovičem co a jak. Dva týdny před Bajou Poland mi pan Krajčovič půjčil dakarský speciál, takže něco málo jsem před závodem najezdil, ale popravdě toho nebylo moc. Přeci jen ta motorka je úplně jiná než endurovka nebo krosovka. V Polsku jsme měli extrémní podmínky, pořád pršelo a vůbec nepřestávalo. Ptali se mě, jestli chci jet i přesto, že hrozně prší. Já neměl co ztratit a jelikož jsem bahňák, tak mi to ani nijak moc nevadilo. Závod byl extrémní i pro techniku. Hodně jezdců nedojelo kvůli na poruše motocyklu, třeba Jan Brabec svou motorku zadřel. Já si myslím, že v tomhle závodě mi hodně pomohly endurové zkušenosti. Velké kaluže jsem objížděl, takže motorka nedostávala tolik zabrat. Závod jsem si užil, bavila mě ta zkušenost s navigací a rychlost na dakarce. Hrozně mě to chytlo, takže se těším na další dálkové závody.

V tiskové zprávě týmu Orion – Moto Racing Group vyšlo, že bys s nimi měl absolvovat dakarskou rally v roce 2022 v sedle motorky. Je to nová výzva, která tě čeká?

Je to brutální výzva, na kterou se moc těším. Pořád sleduji kluky, jak jedou, mám to neustále zapnuté. Hrozně klukům fandím. Ale abych ti odpověděl na tvou otázku, tak ano, v roce 2022 se zúčastním Rally Dakar.

Spekulovalo se o tom, že jsi byl dakarským náhradníkem pro případ, že by některý z jezdců byl pozitivně testován a nemohl odletět. Je to pravda?

Ano, je to pravda. Byl jsem náhradník za Milana Engela a Martina Michka kvůli Covidu.

Jezdci na Dakaru mají za sebou už většinu etap. Určitě sleduješ své budoucí soupeře. Můžeš nám prozradit, kdo je tvým favoritem v disciplíně moto?

Svého oblíbence na Dakaru vyloženě nemám. Určitě nejvíce sleduji kluky z Česka. Mezi zahraniční patří Toby Price.

Takže jaké máš plány pro rok 2021?

Sezona 2021 bude opravdu náročná. Chci se zúčastnit celého podniku Mistrovství Evropy v enduru, vybraných podniků Mistrovství Světa, Mistrovství ČR a ve volných termínech chci odjet co nejvíce motokrosových závodů. Dále pak co nejvíce dálkových soutěží, protože musím splnit i kvalifikaci na Dakar. Přibližně v květnu by se měl konat závod Andalucia Rally, což je takový malý Dakar, kde se používá podobná navigace jako na Dakaru, takže bych se chtěl určitě zúčastnit kvůli přípravě i toho.

Kromě endura tě často vídáme i na závodech motokrosu. Jak ti pomáhá motokros k přípravě?

Trénuji hlavně na motokrosových tratích. Když potřebuji trénovat enduro, tak vyjedu z garáže a mám tam pár endurových testů, kde trénuji. Motokros mi přináší hlavně rychlost, která je v enduru hodně důležitá.

V současné době se na trénincích pohybuješ s Michalem Votroubkem, bývalým motokrosařem, který má za sebou úspěšnou kariéru. Pomáhá ti nějak s tvým progresem?

S Michalem jsem v kontaktu od konce minulé sezony. Domluvili jsme se na spolupráci v letošní sezoně. Je to člověk, který ví, co a jak. Hlavně jsme si sedli jako lidi, a to je důležité. Myslím si, že tak jak teď trénuji s Michalem, jsem ještě nikdy netrénoval, takže se těším na první závody a na to, jaké přijdou výsledky.

Spousta jezdců tvrdí, že s enduro motorkou nejde moc jezdit po motokrosové trati, protože to jinak péruje, je to jinak nastavené než ostrý kros. Ty však ukazuješ, že to není problém. V čem je to odlišné?

Enduro motorka má trochu jinou geometrii, jede trochu méně než motokrosová, má jinou převodovku. Není to úplně ideální jezdit na endurové motorce motokros, ale mně to nijak nevadí. Občas tam trochu toho výkonů chybí a o to víc se musím snažit při brždění do zatáček, při průjezdu zatáčkou. Vzal jsem si k motorce ještě motokrosové tlumiče, které mám poladěné od Tomáše Krupky, se kterým spolupracuji už hrozně dlouho. Takže pérování je teď super. Kdyby tam bylo ještě toho výkonu trochu více, tak by to byla bomba. Ovšem na letošní sezonu máme v plánu pořídit ještě čistě motokrosovou motorku, tak uvidíme, jak to bude vypadat na závodech.

Vyzkoušel jsi motokros, enduro a dálkové soutěže. Láká tě ještě nějaká disciplína z motorsportu?

Týjo, to asi ne. Myslím si, že Dakar bude to poslední, co vyzkouším. Například silnice mě nikdy moc nelákaly.

Tvým tradičním startovním číslem je #96. Proč sis vybral zrovna toto číslo?

Jelikož jsem přešel do nové třídy v enduru, kde musíme mít číslo od 50 do 99, tak jsem si vybral 96, protože jsem se narodil v roce 1996. (smích)

Většina závodníků má nějaký rituál. Máš také něco, bez čeho neodstartuješ do závodu, nebo musíš mít stále u sebe?

Mám takový klasický rituál a myslím si, že ho má hodně jezdců. Vždycky se začínám oblékat pravou nohou, takže pravá ponožka, pravá ortéza, pravá nohavice a tak dále. (smích)

Komu bys chtěl závěrem rozhovoru poděkovat?

Určitě mému týmu KBS TEAM, panu Krupičkovi, pak týmu Moto Racing Group, který si mě vybral pro dálkové rally, za což jsem opravdu vděčný. Taky bych chtěl poděkovat všem mým sponzorům, kteří se mnou ušli dlouhou cestu. Jmenovitě to jsou Husqvarna Promoto pan Janouš, Goldfren, MTZ, Gaerne, Moto-Ufo, Acerbis, Mefo, Ford Trutnov, PaulColor, Bezedos, Kokam, Multiair, Hardside, Inkospor a Motorex. Děkuji prostě všem, nechci na někoho zapomenout.

Velké díky patří také mému taťkovi, který mě k tomuto sportu přivedl. Místo toho, aby si s mamkou postavili nový dům, tak cpali peníze do mě, do motorky. Za to jim patří opravdu velký DÍK! Proto jsem se také rozhodl jet Rally Dakar, je to taťkův sen! Potom děkuji samozřejmě rodině, která mě nesmírně podporuje - mamka, brácha, strejda, teta a hlavně děda, který tu se mnou už bohužel není. Na Dakaru budu závodit pro něj! Děkuji kamarádům, kteří mě podporují, jak nejvíc to jen jde. Nesmím zapomenout ani na mojí přítelkyni, která se mnou jezdí po závodech a vždy, když se mi nedaří, tak mě profackuje a všechno je zas jak má být. Děkuji všem lidem, kteří mi věří a podporují mě! Bez Vás všech by to nešlo. DÍKY!

Děkuji i tobě za rozhovor! Ať se ti daří v roce 2021. Těšte se na Dakar 2022, bude to mazec!!

Za celou redakci přejeme Jakubovi hodně úspěchu na enduro i rally scéně!

Připravil: Pavel Horák

Foto: archiv Jakuba Hroneše

15. 1. 2021