Na svém Instagramu jsi koncem ledna sdělila, že končíš se závoděním. Co tě k tomuto rozhodnutí přivedlo?

Tohle rozhodnutí padlo už v květnu loňského roku, když mě vezla rychlá z tréninku a já jsem si říkala, že už toho je dost, že už stačí. Sezónu jsem dojela, kvůli závazkům se sponzory, ale byla jsem už rozhodnutá, že je mou poslední. Motokros stojí hrozně času a peněz. Jsem přeci jen holka a už mi není dvacet. V plánu je teď stavba domu, někdy v budoucnu děti… Život jde dál!

Ale určitě na motokros nezanevřeš.

Na motokros nezanevřu nikdy! Ten sport miluji, jen se už nepostavím na start. Motorku jsem si taky nechala, abych se šla občas svést a vyčistit si hlavu. Zrovna tak se budu jezdit dívat na závody.

Jak ses vlastně poprvé dostala k motorkám?

Můj brácha dříve jezdil motokros. Já jsem hrála volejbal a jednou jsem přijela z tréninku a mamka do mě hučela, ať to jdu zkusit na motorce na louku za dům. Myslím, že už jsem z ní od té doby neslezla. (smích)

Svůj první závod jsi odjela v roce 2014 ve Vysoké Peci. Vzpomeneš si na něj?

Vzpomínám na něj moc ráda. Byl to takový první ofiko závod holek, který pro nás uspořádal Erich Pour. Neznala jsem žádnou z holek a moje zkušenosti na motorce byly nulové, ale byl to pro mě takový hnací motor, že tohle chci dělat!

Následující roky jsme tě vídali na motokrosových seriálech napříč republikou.

Už od počátku jsem se pravidelně účastnila MMČR žen, i když jsem byla jen do počtu, tak právě ten počet byl důležitý. Jezdila jsem závody u nás ve Východních Čechách - krajský přebor, NovaCup. Poslední dva roky jsem poznávala nové tratě na krajských přeborech ve Středních a Jižních Čechách.

Nejlepší výsledky v motokrosu byly v posledních dvou letech na MMČR, kdy pro mě bylo úspěchem dojet v TOP10.

Před nějakou dobou jsi vyzkoušela i disciplínu enduro. Jak se ti vedlo tam?

Enduro mám stejně tak ráda jako motokros. Byla to skvělá zkušenost! Na motorce mi vyhovuje držet se víc při zemi, než létat někde vzduchem. Bláto a hluboké koleje to byla disciplína přesně pro mě, ráda se dřu. Byla tam skvělá parta lidí, kluci se mnou strávili nespočet hodin tréninku v lese. Hrozně ráda na to vzpomínám.

V roce 2018 jsem se stala přeborníkem ČR v kategorii žen v endurosprintu.

Mezi vyzkoušené disciplíny patří také motoskijöring. Co tě přivedlo na závody do sněhu?

Tak tohle byla největší blbost, co jsem kdy udělala. (smích) Chtěli jsme to s bráchou prostě jenom zkusit, tak si sedl na motorku, já skočila do přezkáčů a jeli jsme na závody. Hrůza!

Co bys poradila začínajícím závodnicím, které ještě nenakoukly do MMČR, ale v budoucnu chtějí závodit na mistrovské a vyšší úrovni?

Chtěla bych holkám vzkázat, ať se ničeho nebojí! Každý závod je hromada zkušeností a bude je to posouvat dál a dál. Je potřeba, aby se závodů účastnilo co nejvíce holek, protože tu jsou lidé bohužel na dost mocných pozicích, kteří chtějí ženský motokros zakopat pod zem. A na druhé straně jsou zase lidé, kteří za WMX bojují, ale bez účasti na závodech nic nezmůžou.

Jezděte na ty závody! Není nic lepšího!

Chtěla bys závěrem něco vzkázat?

Chtěla bych moc poděkovat jmenovitě M. Jarkovskému, R. Kavskému. D. Adámkovi a mamce, protože bez nich bych to ty celé roky asi nedala. Také Mňuk Racing Teamu, kde jsem začínala, SXS Racing Teamu, všem mým sponzorům a lidem, kteří mi fandili a podporovali mě.

Taky tobě za rozhovor, za fotky a za to, že i ty jsi jeden z těch, co ženský motokros podporují.

Také děkuji a za celou redakci Motolevel.com ti přeji hodně zdraví a úspěchů!

Připravil: Pavel Horák

Foto: Pavel Horák

2. 2. 2021