Jak ses vlastně dostal k motokrosu? Kdo tě k tomu přivedl?

Bráchovi se koupila motorka k narozeninám. Já jsem nějak v pěti nebo šesti letech kolem ní začal chodit. Táta řekl, že až ji zvednu ze země, tak se mnou někam pojede. Když jsem ji konečně dokázal zvednout, táta mi udělal v zimě na poli takovou osmičku. Šli jsme tam, ale musel mi ji nastartovat, protože jsem se toho strašně bál. Rozbrečel jsem se, odjel jedno kolo a jeli jsme domu.

Vzpomeneš si na svoje první závody?

Jezdili jsme dlouho, asi jednou týdně, na Malagutce na polích na padesátce. Pak se koupila šedesátka. Byl jsem i na soustředění u Jankáče, ale pak táta potkal Míru a začali jsme jezdit s ním. První závody byly v Křivsoudově. Tam jsem dojel první, ale jen ze dvou šedesátek.

Kdy přišel ten moment, kdy sis řekl, že chceš jezdit motokros a věnovat se tomu? Rozhodl první závod?

Myslím si, že asi tak v sedmi letech, kdy jsem se byl již po několikáté podívat na domácích závodech v Ledči nad Sázavou jako divák. První závod mě jenom utvrdil v tom, co chci dělat.

Dokážeš říct, co tě na motokrosu nejvíce baví?

Závodění, soupeření a celkově i ta fyzická příprava mimo motorku a také komunita lidí kolem motokrosu.

Zmínil jsi svého trenéra Míru Jiráka. Jak dlouho už tě trénuje?

Vlastně po celou dobu, už pět let.

Na tvém výkonu je vidět velký posun. Jak ti trenér pomáhá?

Míra mi pomáhá. Dělá všechno, trenéra i mechanika. Podporuje mě hodně také finančně. Jsem se spoluprací hodně spokojený.

Jak probíhá tvoje tradiční příprava na sezónu?

Příprava na normální i letošní zpožděnou sezónu probíhá stejně jako obvykle. Snažím se každý den běhat, cvičit. Když jsou nějaké tréninky, tak si dám před ním nebo po něm dvacet minut orbitrek.

Hodně jsi trénoval v Pánově. Vyhovují ti pískové tratě?

Písek mě docela baví!

Máš nějakou oblíbenou trať?

To se asi nedá říct. Tady v Česku dalečínská jednička a taky Pacov je hodně pěkný. Na Slovensku byla hodně dobrá trať v Uhercích.

Jaké máš vlastně plány na letošní sezónu?

Chceme dojezdit ještě pětaosmdesátky na nějaké úspěchy. Odjet ADAC, jestli se pojede, a český mistrák.

Je reálná účast na mistrovství Evropy?

Minulý rok jsme účast na mistrovství Evropy měli v plánu, ale bohužel to překazil Covid-19 a letos už nesplňuji věk na 85 ccm. Na 125 ccm pojedu spíš jen ADAC.

Letos jedeš v nových barvách. Co to pro tebe znamená a v jakém týmu tě uvidíme?

Zatím to jsou první závody, ale v týmu New2 Project panuje dobrá atmosféra. Byli jsme společně v Pánově a bylo to super. Jezdí tam Honza Srnec, Filip Matějec, Tomáš Pikart, Dominik Schneider, ale ještě je moc neznám.

Máš za sebou první letošní závod v Maďarsku. Jak se ti to líbilo?

Trať byla uskákaná a písková, což mi sedí. Od rána jsem se na motorce cítil dobře. V kvalifikaci jsem byl čtvrtý, v první jízdě pátý, ve druhé čtvrtý a celkově také čtvrtý. Chtěl bych moc poděkovat Mírovi a mamce za skvělou podporu a za možnost účasti na těchto závodech. Dále také všem mým sponzorům za skvělé komponenty a pomoc.

Dařily se ti zejména starty. Co je tvým receptem na povedený start?

To bych si rád nechal pro sebe. (smích)

A co o Martinovi prozradil jeho trenér Míra Jirák?

Začal jsem s Martinem téměř od začátku. On zpočátku trénoval u Jirky Jankovského, ale tam to nějak nevyšlo. Já jsem od Ledče nad Sázavou, odkud je i Martin. Domluvil jsem se s jeho tátou, že mu pomůžu. Ze začátku chtěli jezdit jen jako hobby, ale to se nějak zvrtlo. Martin s jeho bráchou a mámou se později odstěhovali do Prahy a jeho táta ho přestal úplně podporovat, takže nastalo takové těžší období. Přeci jen už jsme měli mezi sebou nějaký vztah a nechtěl jsem, aby přišel o to, co ho nejvíc naplňuje, takže jsme sehnali nějaké partnery, já mu pomohl se svou firmou a jezdili jsme dál. Nemůžeme to ale dělat na profesionální úrovni. Respekt Martinově mamince, která se snaží do toho dát, co může, ale samozřejmě to nepokryje všechno. Celou zimu jsme vlastně trénovali na dváce s tím, že jsme se vrátili na osmdesátku kvůli ADACu. Doba je taková, jaká je. Pokud se bude ADAC posouvat, nebo se nepodaří první závody českého mistráku, tak bychom přešli v polovině sezóny na dvácu. Ale teď určitě pětaosmdesátka. Celou zimu jsme se snažili trénovat intenzivně, aby Martin nestál. Po celou dobu to bylo u nás v Česku.

Na závěr bychom chtěli poděkovat lidem, kteří nám pomáhají, jmenovitě New2 Project a Lucka Janíčková, Mototechnika s.r.o., Brisk Tábor, Multi Air, Cassida, PNA73, Automoto171, Geo-Aktiv. A také Luďkovi, který na dílně šroubuje motorky a auta mezi tím, co my cestujeme a trénujeme. DĚKUJEME!

Text a foto: Pavel Horák

16. 4. 2021