Na světové body nedosáhly tři posádky. Asi nejméně se čekalo od dua Radek Poslušný-Tomáš Rozhoň. Ti v rámci republiky startují v přeboru, proto by jakýkoliv bodovaný výsledek byl velkým překvapením. „V sobotní kvalifikaci jsme zuli zadní kolo, museli jsme do depa a měli jsme tak čas jen na pár okruhů,“ popisuje trable zkušený matador. „Do první rundy jsme celkem slušně odstartovali a zazávodili jsme si někde kolem dvacítky. Tři kola před cílem nám ale začal stříkat olej od chladiče, tak jsme museli zvolnit. V neděli vše vypadalo super, jenže ve druhé jízdě přišel pád po startu hned v druhé zatáčce, při němž jsme prorazili chladič a museli jsme odstoupit. Třetí jízdu se podařilo dobře odstartovat, chytili jsme i solidní tempo, ale Tomášovi se začalo ozývat zranění z druhé jízdy, tak jsme raději předčasně zastavili.“



Druhou z posádek, které nebylo dopřáno bodované radosti, byli Králíčkové. Ty ale může hřát pomyslná (ale neudělovaná) cena fair play, když po dobře rozjeté kvalifikaci zapůjčili motor za své sajdy Boukalovým, kteří byli po závodech v Estonsku a Francii a následných problémech v ranní kvalifikaci v problémech. Ale nechme mluvit Martina Králíčka st.: „Tento víkend bych shrnul pro nás jako dosti neúspěšný. Trénink a kvalifikace se nám vcelku líbila a dobře jsme se svezli. Pak jsme se ale dozvěděli o potížích kluků Boukalových a tak jsme ji půjčili motor, aby mohli bojovat o světové body, a my jsme jim šli aspoň zafandit. V neděli už od rána nic nešlo podle plánu. Nejdříve stávkoval motor takovým způsobem, že už jsme mysleli, že ani nenastoupíme do tréninku, ale nakonec se ho podařilo zprovoznit. Poté se ale na startu druhé jízdy stala nepříjemná situace, kdy jsem si poranil kotník a museli jsme odstoupit. Tím pro nás letošní sezóna skončila a kdo ví, co bude příští rok...“



Bez bodu také zůstala posádka Miloš Hlava-Josef Hrachovec, což bylo po posledních výsledcích a hlavně na domácí trati určitě velkým překvapením. Ale v motorsportu nebývá o překvapení nouze. A jak vše vysvětluje šéf týmu Miloš Hlava? „Před první sobotní jízdou jsme nevěděli, co nás pořádně čeká. Věděli jsme jenom, že to bude velice náročné, protože 30 min. 2 kola jsme si ještě nevyzkoušeli. V sobotu ráno jsme na trénink vstupovali s dobrou náladou. Po pár kolech jsme se rozhodli, že s Pepou zkusím skočit spodní lavici. Po prvních skocích Pepa prohlásil, že v životě nebyl tak dlouho ve vzduchu. Ale myslím, že v neděli už jsme lítali docela hezky! Nakonec z toho bylo třiadvacáté místo. Večer jsme ještě měnili komplet spojku, protože začala klouzat… V neděli jsme si řekli, že se pokusíme být v bodované dvacítce, protože na to máme. Bohužel po startu ve druhé zatáčce se před námi stala kolize, do níž jsme nalítli a převrátili jsme se. Vrátili jsme motorku na kola, nastartovali a vyrazili jsme dál. Pepa byl OK, mě jen bolely prsty na levé ruce a rukavice byla trochu krvavá. Ale dobrý. Po čtyřech kolech jsme dohonili skupinu před námi. Když jsem pak dostal kamenem do té samé ruky, tak to už fakt nešlo. Nakonec jsme dojeli na jednadvacátém místě. Do poslední jízdy jsme už kvůli zranění nenastoupili, abychom se šetřili na příští týden na republiku, kde máme šanci zabojovat o čtvrté místo.“ Po necelé hodině ještě od Miloše přiletěla doplňujíci SMSka:
„Teď jsem právě vyšel z chirurgie po rentgenech. Pohmožděná žebra, rameno a zlomený prst na levé ruce. Příští víkend je zatím ve hvězdách.“



Tři body a celkové čtyřiadvacáté místo, to je výsledek šumperské posádky Martin Žižlavský-Jan Hanulík. Vše se odvíjelo od nevydařených startů z druhé řady. „V sobotním tréninku a kvalifikaci jsme si najeli trať a naskákali jsme si všechny skoky. V kvalifikaci se nám podařilo zajet čas, se kterým jsme byli spokojení. První závod a hned kolize po startu. Vyjížděli jsme tak s velkou ztrátou z posledního místa. Několik posádek jsme stihli předjet, ale pak už nás dohnala špice závodu a to už jsme jen museli uhýbat a pak je těžké se pořádně znovu vrátit do tempa. Dokončili jsme na 22. pozici. V neděli opět start z posledního místa, ale v balíku s ostatními týmy. Někoho jsme předjeli, někdo odpadl a my se pohybovali na konci druhé desítky. Nakonec se nám podařilo i přes pád v posledním kole ukořistit tři světové body za osmnácté místo, s čímž jsme velmi spokojení. Třetí závod jsme už jen bohužel spíše kroužili na 21. místě, protože u spolujezdce Honzy se začalo projevovat zranění, které si přivodil při pádu v posledním kole druhé rozjížďky. Byli jsme ale jen jedno místo od dalšího bodu, tak jsme to nechtěli vzdát.“



Co se týká získaných bodů, stejně na tom byla další moravská posádka bratranců Pečových. A nebýt diskvalifikace v první jízdě, mohl být jejich bodový účet ještě bohatší. „Při závodech mistrovství světa se stavíme vždy proti silné konkurenci a nebylo tomu jinak ani v Kramolíně. Světová špička jede opravdu velmi rychle a pro nás to jsou cenné zkušenosti. Po první rozjížďce přišla bohužel diskvalifikace za špatné najetí do depa mechaniků po tom, co nám praskla rozeta. Ale přesto jsme si z tohoto víkendu dovezli domů tři mistrovské body za devatenácté a dvacáté místo v nedělním programu. Teď už se budeme připravovat na poslední závod MMČR, který pojedeme nadcházející víkend v Horním Újezdě a doufáme, že nabité zkušenosti zúročíme v boji o republikové body. Děkujeme celému našemu týmu a sponzorům.“



Jan Polívka s Tomášem Rotou zažívají průlomovou sezónu. Po té co spolu před několika lety začínali v přeboru, vyzkoušeli si republiku, letos přišla pozvánka do reprezentace na „národy“ a navíc se daří pravidelně jezdit na bodech v konkurenci světových es. Z Kramolínského prachu a kamení jich vyhrabali šest. Nejdomáčtější jezdec ve startovním poli k tomu říká: „Když jsem někdy v osmi letech začínal s motokrosem ještě na staré kobylínské trati s legendárním betoňákem, snil jsem o tom jet tam někdy MS v motokrosu. To se nikdy nestalo. Ten sen se mi na stará závodnická kolena vyplnil a ještě větší třešničkou na dortu bylo, že to bylo na sajdě. Závody jsem si moc užil. Fanoušci byli úžasní, neustále nejen nás hnali dopředu. Parádní atmosféra, před kterou je radost závodit. 3 x 35 minut je pro nás dost obrovská porce, takže body z MS bereme všemi deseti. Z těch výsledků měl asi největší radost můj táta. Závod měl ale černou tečku, protože Tomáš si zranil kotník. Natáhl si v něm vazy. Proto jsme nedokončili třetí jízdu. Děkujeme za podporu sponzorům a fanouškům. A doufám, že tuhle atmosféru budeme moci ještě znovu zažít.“



Celkem osm bodů pomohl vybojovat český spolujezdec v německých službách – Miroslav Zatloukal. To stačilo v součtu tří jízd na osmnácté místo.
„Byl to pro nás těžký a trochu opět nešťastný víkend. Rychlost máme, což je vidět v tabulce průjezdů. Ale vždycky je tam něco… V první jízdě nám po pěti kolech prasknul tlumič řízení a to byl konec. Ve druhé jsme se hned po startu zapletli do kolize a odjížděli jsme mezi posledními. Po následné stíhačce se nám podařilo prokličkovat až do poloviny startovního pole a skončili jsme šestnáctí, což bylo vzhledem k tomu startu dobré. V poslední jízdě jsme odstartovali dobře a v prvních kolech jsme se drželi s čelem závodu. Pak jsme ale ztratili tlak v zadní brzdě a zbytek závodu jsme jeli bez ní, což na trati plné sjezdů a vraceček, jako tady v Kramolíně, je hodně omezující. Nakonec alespoň tři body za osmnácté místo.“



O jedenadvacet mistrovských bodů si vylepšili své konto bratři Boukalové. Ty v posledních závodech provází obrovská smůla. Téměř by se dalo říct, co rozjížďka to motor. Našlapaný program posledních týdnů si zkrátka vybírá svoji daň. Honza Boukal k tomu říká: „Na domácí závody do Kramolína jsme se moc těšili, dobrá nálada nás ale opustila už v trénincích, když se ukázalo, že problémy z Francie se nepovedly odstranit a my přišli o oba naše motory. Do první jízdy nám motor z vlastní motorky vyndal Martin Králíček, za což mu opět chceme strašně poděkovat. Na start jsme šli poslední, ale dařilo se nám rychle prokousávat dopředu. Pak to ale zase přišlo. Jeden kámen nám urazil hadici ke spojce a druhý víčko od chladiče. Vařící voda stříkala všude kolem, takže za sedmnácté místo jsme byli rádi. Na neděli nám další motor vypůjčil pan Fremr, za což taky hrozně děkujeme. Druhá jízda byla i po špatném startu super a my jsme cílem projeli desátí, třetí se vyvíjela podobně, ale asi deset minut do konce jsem už úplně vyhasnul a museli jsme hodně zvolnit, takže v cíli nás odmávli jako patnácté. S výsledkem musíme být v dané situaci spokojení, dělali jsme, co se dalo.“



A jsme v první desítce. Lukáš Černý spolu s Bastienem Chopinem urvali celkem 37 bodů, což stačilo na osmé místo. Srdce českého motoristy zaplesá, když si ve výsledkové listině přečte u značky motoru Jawa JJD, což je pohonná jednotka, kterou tým kolem Lukáše Černého sám vyvíjí. Lukáš se také zapojil do propagace závodu a na své motorce nechal před akcí povozit zápasníka MMA Karlose „Terminátora“ Vémolu, jenž osobně českým posádkám fandil. „Domácí závod v Kramolíně se nám v dřívějších letech většinou nepovedl, proto jsem rád, že jsme letos dojeli všechny jízdy, i když v sobotu s menším technickým problémem. Ten však mechanici opravili během chvilky a my mohli v neděli opět naplno závodit,“ říká Lukáš. Po nedělním warm-upu jej ještě společně s největšími hvězdami čekala autogramiáda a další dvě rozjížďky. „V neděli se nám podařil start ve třetí jízdě, ale nedokázal jsem udržet tempo s nejrychlejšími. Ruka z Estonska bohužel pořád není úplně v pořádku. Na závěr bych rád poděkoval organizátorům za skvělou přípravu a divákům, kteří fandili na každém rohu trati.“



A to nejlepší na závěr. Díky Ondřeji Čermákovi zavlála nad stupni vítězů i česká vlajka. Společně s Julianem Veldmanem si dojeli pro druhé místo, ale hlavně pro červenou tabulku, kterou na svém stroji hrdě vozí vedoucí pár seriálu. Tu budou bránit během posledního závodu v nizozemském Oss už následující víkend. „Získat vedení v šampionátu MS na domácím závodě v Kramolíně je super pocit. Na poslední závod v Oss jsou tedy opravdu zajímavě rozdané karty. Světový sajdkárkros tak těsné bodové rozdíly na prvních třech příčkách dlouho nepamatuje,“ zářil radostí pod stupni vítězů český spolujezdec. Česká republika nikdy v historii nebyla zisku světového titulu tak blízko.



Připravil: Karel Švéda
Foto: Josef Hejnal
12.10.2021