Pro skromného chlapíka z Netřebic bylo dlouhé roky prioritou rakouské mistrovství. Pro letošek se však v barvách nového týmu Promotox Husqvarna chce zaměřit především na náš domácí šampionát. „Kdybych se pohyboval v první šestce, tak bych byl určitě spokojený,“ hlásil před sezonou.

Tento plán se mu zatím celkem daří plnit. Na úvodním závodě v Dalečíně byl šestý a osmý, teď v Kaplici se blýskl již zmíněnou výhrou v kvalifikaci, když hvězdnému Němci Naglovi nadělil na jedno kolo téměř dvě vteřiny.
 

Jak je dané jeho povahou, tento nesporný úspěch nijak nezveličoval. „Kvalifikaci jsem v závodě vyhrál naposledy možná někde za mlada na padesátce,“ rozesmál se. „Byla to ale pořád jen kvalifikace,“ dodal.
 

Blanská kotlina je jeho domácí tratí, kde zná doslova každý kamínek. „Jinak to mám všude hodně daleko, takže sem jezdím opravdu často,“ přikývne. „I když se to snažím střídat, tak každý týden v Kaplici jednou trénuji. Ale na závod je dráha úplně jinak připravená, než bývá na tréninky. Co se týká povrchu i některých dalších detailů,“ připomněl. „Kvalifikace vyšla, ale nemyslím si, že by to bylo jenom domácím prostředím. Poslední dobou mi motorka sedí a rozumíme si,“ spokojeně se usměje.
 

Své nejrychlejší kolo zajel hned na samotném začátku kvalifikace. „V té době byly hezky vyjeté koleje. Postupem času se to zhoršovalo, takže svůj čas pak zlepšil jen málokdo,“ vysvětluje.
 

Na startu finálových jízd si tak vůbec poprvé v kariéře vybíral nejlepší pozici. Jenže v první jízdě to nedokázal zužitkovat. „Na startovní rovince mě soupeři z obou stran zavřeli a začínal jsem až sedmnáctý. V prvních dvou kolech jsem se toho snažil co nejvíc předjet, protože pak se startovní pole roztáhne a je to těžké. Jenže mi vypadla rulička z brýlí a brzy jsem je musel zahodit. Zbytek jízdy jsem dokončil bez nich, což je špatné. Jakmile za někým jedete, tak to máte všechno v očích. A za deště vám to létá do obličeje i samo od sebe od předního kola. To mě stálo lepší výsledek,“ posteskl si poté, kdy projel cílem první jízdy jako šestý.
 

Brýle přitom byly úplně nové. „O to víc mě to mrzí. Ale občas se něco takového stává. Tempo jsem měl dobré, ale předjíždět se skoro nedalo. Když jsem se někomu přiblížil k zadnímu kolu, tak jsem prakticky neviděl,“ jen pokrčí rameny. „Je to nebezpečné. K jízdě bez brýlí mám respekt. Ale teď to prostě jinak nešlo.“
 

Není moc jezdců, kteří by rádi závodili za deště na rozblácené trati. „V Kaplici je písková trať, tak to až tak nevadí. Spíše byly problémem ty brýle,“ hlesne.
 

Vzhledem ke všem okolnostem mělo šesté místo cenu zlata. „Konkurence se sešla silná, takže asi jo. Měl jsem v rozjížďce třetí nejrychlejší čas, což je také dobré. Mohlo to být i lepší. Ale na kdyby se nehraje,“ nijak neskrýval značné zklamání.
 

Dočtěte si celý článek ZDE. 

Autor: Pavel Kortus / Českobudějovický deník
Foto: Marek Vincík 
03.06.2022