Motokrosový areál Bessenbach leží přibližně 5 km od dálnice. Trať s hlinitým podložím je natažena ve strmém svahu. Zajímavé je, že se zde po celý rok nic nepořádá, jen mistrovství světa. Na víkendový závod ji pořadatelé ale perfektně připravili – uválcovali a srovnali bagrem. Hrozbou bylo však počasí. Předpověď nezněla příliš příznivě – přeháňky a déšť. Na sobotní kvalifikaci však nezapršelo a po celou dobu bylo pod mrakem.

Největší senzací se zajisté stal start českého „mitfáry“ Ondřeje Čermáka s devítinásobným mistrem světa a vedoucím mužem Willemsenem, jehož spolujezdec Verbrugg se před závodem zranil. Největší konkurenti vycítili šanci, jak Willemsena sesadit z trůnu. Jeho agresivní a rychlý styl jízdy totiž zvládne jen málokdo. On však všechny překvapil, když oslovil právě našeho Ondřeje Čermáka, považovaného za velký talent. Vzhledem k tomu, že má taktéž zraněného spolujezdce, nabídku přijal. Navíc svézt se s nejlepším jezdcem se neodmítá. Tato žhavá novinka se rozšířila velice rychle a už několik dní před závodem ji každý věděl. Vyvolala ohromný rozruch a rozuzlení mezi účastníky MS. Každému bylo jasné, že Ondrovi Willemsenův styl nebude dělat problémy, a jejich naděje na první místo se rázem rozplynuly.   

Kromě hlavního závodu se jely také vložené závody veteránů a německý přebor motocyklů do 250 ccm. Z veteránů nás opět reprezentovala dvojice Hutira – Plhák. Na slibný výkon z Belgie však nenavázali, když v první rozjížďce skončili na dvacátém místě a z druhé odstoupili pro technickou závadu.

Závod sajdkár načala sobotní kvalifikace za výborných podmínek. Počasí přálo, trať byla uválcována, a proto nehrozily žádné vyjeté koleje. V kvalifikační skupině A se naše dvojice Černý – Zinckernagel ocitla ve společnosti mistra světa Willemsena s českým spolujezdcem Čermákem. Nadějný start naši posádku vynesl na desáté místo. Zatímco Willemsen – Čermák všem ujeli. První kolo poznamenala ošklivá havárie největšího konkurenta o první místo Belgičana Etienna Baxe. Vypadl mu spolujezdec van den Bogaart a nešťastně ho přejela sajdkára soupeře. Ihned musela asistovat záchranná služba a závodníka převezla do nemocnice. Závod byl zastaven a znovu opakován. Naši dvojici Černý – Zinckernagel to nerozhodilo a bezchybnou jízdou nakonec postoupila do nedělního finále.

V druhé kvalifikační skupině nastoupila naše nejlepší posádka bratři Rozehnalové. Dobře odstartovala a s přehledem si dojela pro páté místo, takže do nedělního závodu postoupily všechny české týmy. Večer po závodě začalo hustě pršet a tak všichni s napětím očekávali, co to s tratí provede. Navíc po kvalifikaci se na ní vytvořily koleje.

V neděli ráno už nepršelo, ale obloha byla zatažená. Trať byla ideálně nakropená a pořadatelé ji stihli ještě upravit. Hned v první rozjížďce ukázal Willemsen s Čermákem, kdo dnes opanuje stupně vítězů. Nikdo mu nestačil a tak s přehledem vyhrál. Jel svou jízdu a dalo by se říci, že vyhrál start – cíl. Po prvních dvou kolech už si udělal dvacetimetrový náskok před ostatníma. Český spolujezdec Ondřej si s ním užíval královskou jízdu. Naši reprezentanti si nevedli špatně. Zejména bratři Rozehnalové jeli výbornou stíhací jízdu. Odstartovali sice až desátí, ale nakonec se dotáhli až na vynikající šesté místo! Zato druhé dvojici Černý – Zinckernagel tolik první jízda nesedla. Nepodařilo se jim dobře odstartovat. V průběhu závodu bylo vidět, že nejsou ve „své kůži“. Avšak vše si vynahradili ve druhé jízdě.

O přestávce se mírně rozpršelo, ale po chvíli zase přestalo. Druhá rozjížďka už nebyla pro Willemsena s Čermákem tak jednoduchá jako ta předchozí. Ač zase odstartovali na prvním místě, dlouhou dobu se jich drželi Lotyši Rupeiks – Kaspars. Polovinu závodu odolávali, ale pak si vytvořili odstup. Bratři Rozehnalové se polepšili a odstartovali z osmého místa. Z něj pak útočili na přední pozice. V průběhu jízdy sváděli zajímavý souboj s ruskou dvojicí Ščerbinin – Kurpnieks. Nejdříve je předjeli, oni jim to pak oplatili. Nakonec se přes ně dostali a obhájili šesté místo z prvé rozjížďky. Bylo vidět, že jim motor dobře šlape. Druhá česká posádka odstartovala sice až z dvacátého místa, ale bezchybnou a vytrvalou jízdou se nakonec probojovala až na bodované osmnácté místo. Jela opravdu dobře. Celou dobu se s ostatními přetahovala o osmnácté až dvacáté místo. V posledním kole před ní upadli Švéd Söderqvist a Němec Saam. Černý – Zinckernagel měli plné ruce práce, aby to ubrzdili. Vyhnuli se a mohli si tak dojet pro první tři body z mistrovství světa.

Celkové vyhlášení vítězů obou jízd proběhlo v obřím stanu Jumbo. Na třetím místě se umístili bratři Daidersovi, druzí skončili Rupeiks – Kaspars (všichni z Lotyšska) a na první stupínek si vyskočili Holanďan Willemsen a jeho český spolujezdec Ondřej Čermák. Vítězové dostali zlaté věnce a dva tradiční německé tupláky, které na místě hned vypili. Podruhé v dějinách sajdkárkrosu stanul Čech na prvním místě. Poprvé to byl Přemysl Novotný, syn slavného sajdkáristy Josefa Novotného.

Do Strassbessenbachu si našlo cestu i nevídané množství diváků. V okolí trati se pohybovalo přibližně přes pět tisíc lidí. Početná výprava dorazila i z Česka. Fanoušci zejména z Příbramska přijeli podpořit svého krajana Ondru Čermáka. I mistr světa Willemsen jim vysekl poklonu a poděkoval jim za fandění.

Po Mistrovství světa Německa budou následovat zajímavé tři po sobě jdoucí Velké ceny Lotyšska (7. 8.), Estonska (14. 8.) a Ruska (20. 8.).      

Text: Josef Hejnal
Foto: Zdeněk Růžička