Zamotanější průběh měl víkend pro našeho reprezentanta v MiniGP 160, maďarského dorostence Tamase Lukacse. V kvalifikaci dojel druhý, v sobotním závodě jakbysmet, v obou případech za Polákem Stankiewiczem, loňským účastníkem světového finále. K boji o vítězství se Tamas nadechoval i v druhém závodě, ale hned na startu překombinoval práci se spojkou. Motorka se mu zvedla na zadní, v jednu chvíli se mi zdálo, že už se musí převrátit, ale nějakou záhadou se přední kolo vrátilo na zem. Jako vsuvka pro vystrašení diváků byl prvek efektní, ale pro pozici v závodě vůbec a místo boje o vedení jezdil Tamas pátý. Jeho slabým místem byla ke všemu klíčová zatáčka tratě, kde přicházel o šanci na předjetí ze vzduchového pytle a protože na motokárových tratích obecně moc šancí na předjetí nebývá, pátý taky dojel. Škoda toho startu, ale aspoň se kluk svezl po zadním a je o další zkušenost bohatší. K tomu zajel v Chebu svůj osobní rekord a za dva týdny ho čeká domácí závod v maďarském Kecskemetu, kde by chtěl bojovat o vítězství.

Protože se v Chebu jelo zároveň MČR, byla to jedna ze dvou příležitostí v celé sezoně, kdy jsem měl šanci se na závodech potkat i s naším B týmem. Mohl jsem díky tomu vidět, jak se děti posunuly. Proti loňsku jsou o krok dál a měl jsem z toho radost. Kromě toho taky z perfektní atmosféry v našem depu. Víkend jsme si společně užili, jak děti, rodiče, tak náš tým. Co se týče zázemí nebo organizace závodu, všechno klapalo na sto procent a víkend byl parádní včetně počasí. Na rozdíl od zahraničních závodů nás taky nečekala žádná úmorná cesta tam i zpátky. Cestou domů jsem se tak stihnul zastavit v nemocnici ohledně dlouhodobých trampot se zádama a pak už mě čekalo jen pár kilometrů za mýma holkama oslavit mezinárodní Den otců.
 

Text a foto: Lukáš Pešek
23.06.2023