V lednu 1992 se v Rondu poprvé sešli motokrosoví závodníci i jejich fanoušci pod jednou střechou. Začátky byly, jak už to bývá, ve znamení pokusů a omylů – ale právě to k průkopnickým projektům patří. Historicky prvním vítězem se ve třídě senior stal Arnošt Zemen, mezi juniory triumfoval František Brumla. Na startu nechyběl ani Petr Kuchař, který předváděl své umění získané ze startů v mistrovství světa.
První ročník ukázal, že projekt má potenciál – pokud se podaří zajistit finanční zázemí. A to se postupem let opravdu podařilo. Po počáteční podpoře od veletržní společnosti Autotec přišla tabáková firma Reemtsma se značkou WEST a závody dostaly evropskou úroveň, srovnatelnou s nejlepšími pořadateli na kontinentu. Ve druhé polovině 90. let poté superkrosové závody v brněnském Rondu (na dřevě) a Pavilonu Z (na hlíně) nesly název Starobrno Supercross.

Pořadatelé se inspirovali i na legendárním supercrossu v pařížské hale Bercy a mnohé z tamních zkušeností přenesli i do Brna. Závody v Rondu se tak staly nejen sportovním kláním nejlepších evropských superkrosových specialistů, ale i velkolepou společenskou událostí. Laserová show, tanečnice, světové hudební hity – a hlavně vyprodaná hala, která se měnila v jednu obrovskou párty.
Nadšení diváci sledovali výkony českých jezdců, jako byli Petr Kuchař, Petr Kovář, Willy Formánek, Michal Kadleček nebo Honza Froňek, kteří statečně sekundovali zahraničním hvězdám typu Ronny Grosskopf, Werner Müller či Colin Dugmore. Každý ročník měl neopakovatelnou atmosféru – směs hluku motorů, vůně benzínu a euforie tisíců fanoušků.

Na tuhle neopakovatelnou atmosféru se po třiceti letech rozhodl zavzpomínat i Robert Pokorný – tehdejší šťastný výherce divácké ceny, chopperu Moto Morini 500 v hodnotě 150 000 Kč. Dnes úspěšný podnikatel a výrobce závodních automobilových a motocyklových výfuků pro seriály mistrovství světa i Evropy chtěl původně jen s několika přáteli a pamětníky z okolí Ivančic posedět u piva, promítnout pár fotografií a videí z tehdejších závodů.
Jenže myšlenka rychle nabrala větší rozměr. K přípravám se přidal bývalý organizátor těchto akcí a autor tehdejší tratě Jaroslav Ježek starší a jeho vnuk Ondřej Ježek – nedávný účastník světových šampionátů Superbiků a Endurance. Z původně komorního nápadu se tak stala akce celostátního významu.

Když oslovení jezdci slyšeli o plánu setkání po 30 letech, reagovali s nadšením. Přislíbili účast nejen sami, ale chtěli přivézt i své manželky, partnerky a často i děti – vždyť od těch závodů uplynulo dlouhých třicet let a mnozí tehdejší osmnáctiletí kluci se od té doby už nikdy neviděli.
A tak se 31. října v restauraci U Slavíků v Nové Vsi uskutečnil večer plný vzpomínek, vyprávění a promítání, který se z plánovaných 2,5 hodin protáhl na tři a půl. Atmosféra byla doslova nabitá emocemi – přátelská, radostná, s nejednou slzou v oku. Sál vibroval až do půlnoci.

Z reakcí nejen na sociálních sítích je jasné, že se záměr trojice pořadatelů – Roberta Pokorného, Jaroslava Ježka staršího a Ondřeje Ježka – naplnil beze zbytku. Cílem bylo znovu propojit jezdce, pořadatele a fanoušky, kteří v devadesátých letech tvořili nezapomenutou komunitu kolem brněnského Ronda.
Všem přítomným jezdcům, jejich rodinám, pořadatelům a fanouškům – nejen z Brna, ale například i ze severomoravských Petrovic či slovenských Šenkvic – patří obrovský dík. Byli jste skvělí, byli jste po celý večer šťastní. A přesně tak to má být.

Tisková zpráva / Ondřej Ježek
4. 11. 2025