07.11.2025
Padesát pět let – tolik času uplynulo od chvíle, kdy se v Československu poprvé roztočila kola sajdkárkrosových motocyklů v boji o domácí titul. Za tu dobu se na nejvyšší metu, zisk titulu mistra republiky, vyšplhalo 21 jezdců a 26 spolujezdců. Každý z nich se zapsal do historie tohoto náročného sportu, který i přes proměny doby zůstává symbolem týmového ducha, odvahy a odhodlání. Pojďme se ohlédnout za cestou, kterou československý a později český sajdkárkros urazil – od prvních pokusů po současnost.
sidecarcrossSidecarcross
KomentářeKomentáře
ChatChat

60. léta – Zrod nového sportu


Foto: Sedlčany 1969, 1.Velkoborský, 2.Dubšík,3.Koukal,4.Bendík

Než se u nás sajdkárkros stal oficiálním sportem, stálo to úsilí několika nadšenců. Zatímco v západní Evropě se tento sport rozvíjel už od počátku 60. let, Československo zachytilo jeho vlnu až na jejím konci.



Velkou zásluhu na jeho rozšíření měl Bedřich Bendík z Českých Budějovic, kolem něhož se formovala první „budějovická“ skupina jezdců. Přidal se i třeboňský Jan Albrecht s Jaroslavem Vrchotou a další motokrosaři, kteří zkoušeli štěstí v nové disciplíně. Podobné party vznikaly nezávisle i jinde – například kolem Ervína Krajčoviče či Vladimíra Dubšíka.

V roce 1969 se pak uskutečnily první ukázkové závody sajdkárkrosu – první skutečný krok k domácímu šampionátu.


70. léta – První šampionáty a formování tradice



Popularita nového sportu rostla rychle. Už následující rok se rozjel první oficiální seriál „Český pohár“, který byl po schválení přejmenován na „Pohár ÚV AMK Svazarmu“.



Jak uvádí Karel Březina ve své knize Sidecarcross od počátku do dneška: „Systém pro první ročník byl zvolen osvědčený. Jely se dvě jízdy po dvaceti minutách plus dvě kola, vítěz dostal jeden bod, druhý dva, třetí tři... Z pěti závodů se do konečného hodnocení započítávaly tři nejúspěšnější.“ První titul tak putoval do Třeboně zásluhou posádky Jan Albrecht – Jaroslav Vrchota.



Rok poté už šlo o regulérní Mistrovství České republiky, kde triumfovali Jan Všetečka a Jiří Požár. Následně se mistrovství rozrostlo do federální podoby Mistrovství ČSSR, v jehož prvních letech dominovali Drahomír Mojžíš s Václavem Bublou, na které později navázali moravští jezdci Zatloukal – Gažík.




80. léta – Zlatá éra a rozmach sajdkárkrosu



Osmdesátá léta přinesla opravdový boom. Motorismus měl silnou podporu státu i podniků, které jezdcům často pomáhaly. K tomu se přidala i omezená možnost vycestování na Západ, takže domácí soutěže zažívaly nebývalý rozmach.



Počet posádek se vyšplhal až ke 150, což vytvořilo širokou a kvalitní základnu. Kromě mistrovství republiky se jezdily i přebory II. a III. výkonnostní třídy, z nichž vždy postupovalo šest nejlepších posádek.



Na přelomu dekády začala dlouholetá dominance „ouběnické mašinérie“ – jmen jako Jaroslav Peták, Josef Novotný, Vladimír Trkal či Josef Peták, kteří určovali tempo celé domácí scény.



90. léta – Macek a spol.



Po revoluci nastal útlum. Počet posádek se snížil, přebory skončily a zůstal jediný republikový šampionát. Přesto měly devadesátky svého vládce – Jiřího Macka, který po svém prvním titulu z roku 1988 přidal dalších šest.



Jeho vítěznou sérii dvakrát přerušil Josef Novotný a jednou Josef Peták, ale jinak Macek kraloval téměř celé dekádě.


2000–2009 – Éra bratrů Rozehnalových



Nové tisíciletí patřilo jednoznačně Václavu a Markovi Rozehnalovým, kteří nastartovali éru nevídané dominance. Pouze v roce 2001 je dokázali porazit Jaroslav a Libor Křížové, jinak si titul drželi až do konce desetiletí.

Na jejich trůn si brousili zuby bratři Tomáš a Ondřej Čermákové, ale marně – Rozehnalové byli zkrátka nepřekonatelní.


2010–2019 – Poslední velká vlna



Rok 2010 začal pro bratry Rozehnalovy nešťastně – po těžkém pádu na GP Ruska musel být Václav operován v Moskvě. Tím se otevřela cesta k titulu bratrům Čermákovým, kteří ji využili naplno.

 

Následující sezony se ale Rozehnalové vrátili na trůn a svou kariéru zakončili v roce 2015 s celkem 14 tituly – čímž překonali i Jiřího Macka. Navíc přidali mezinárodní úspěchy, včetně vítězství v GP Estonska 2011, a zapsali se jako nejúspěšnější česká posádka všech dob.

 

Po jejich odchodu převzali žezlo Tomáš a Ondřej Čermákové, kteří přidali další dva tituly a zaznamenali úspěchy i na světové scéně. Následně se o slovo přihlásili nováčci z motokrosu – Petr Kolenčík a Matěj Hejhal, kteří zvítězili dvakrát za sebou.



V těchto letech zažíval český sajdkárkros nový rozmach – na startu se pravidelně objevovalo kolem dvaceti posádek a přibyly i kategorie veteránů, klasiků a přebory.


2020–2025 – Jubilea a nové výzvy



Padesátý ročník přinesl nové šampiony – bratry Jana a Pavla Boukalovy, kteří titul dokázali i obhájit.



Následující sezony přinesly pestřejší startovní listinu i střídání vítězů. Dvakrát se na nejvyšší stupeň postavil spolujezdec Michal Gábor, nejprve s Robertem Diblíkem a poté s legendárním Danielem Willemsenem z Nizozemska.

V roce 2022 se novými mistry republiky stala česko-francouzská posádka Lukáš Černý a Bastien Chopin, kdy své celoroční snažení přetavili v zisk titulu na českém motoru JJD JAWA! Po 12 letech byla tak slavná značka zase na výsluní a může počítat již šestnáctý titul!



Od této slavné chvíle se také předává Putovní pohár pro mistry, který nechal vyrobit reprezentační kuchař Radek Chmel.





V jubilejním 55. ročníku se letošními mistry republiky stali bratranci Ladislav a Vítězslav Pečové. Český šampionát však v posledních letech čelí úbytku posádek, přesto však neztrácí své kouzlo – naopak se rozšiřuje o nové kategorie, včetně historicky prvních juniorů.


Mistři republiky v sajdkárkrosu 1970 - 2025:

2025: Ladislav Peč – Vítězslav Peč
2024: Daniel Willemsen – Michal Gábor
2023: Robert Diblík – Michal Gábor
2022: Lukáš Černý – Bastien Chopin
2021: Jan Boukal – Pavel Boukal 
2020: Jan Boukal – Pavel Boukal
2019: Petr Kolenčík – Matěj Hejhal
2018: Petr Kolenčík – Matěj Hejhal
2017: Tomáš Čermák – Ondřej Čermák
2016: Tomáš Čermák – Ondřej Čermák 
2015: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal 
2014: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal / Bruno Kälin 
2013: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal 
2012: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal 
2011: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2010: Tomáš Čermák – Ondřej Čermák
2009: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2008: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2007: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2006: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2005: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2004: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2003: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal 
2002: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal
2001: Jaroslav Kříž – Libor Kříž 
2000: Václav Rozehnal – Marek Rozehnal 
1999: Stanislav Hutira – Miroslav Švácha 
1998: Jiří Macek – Radim Chánečka 
1997: Jiří Macek – Karel Dobiáš 
1996: Jiří Macek – Ivan Dirbák 
1995: Jiří Macek – Ivan Dirbák 
1994: Josef Novotný – Přemysl Novotný
1993: Jiří Macek – Karel Dobiáš
1992: Josef Novotný – Antonín Šimůnek
1991: Josef Peták – Emil Boukal
1990: Jiří Macek – Karel Dobiáš
1989: Josef Peták – Josef Přibyl 
1988: Jiří Macek – Karel Dobiáš
1987: Josef Novotný – Dalibor Moravec 
1986: Václav Liška – Pavel Liška 
1985: Vladimír Trkal – Evžen Kamenár 
1984: Josef Novotný – Petr Lundák 
1983: Jaroslav Peták – Milan Gažík 
1982: Jaroslav Peták – Milan Gažík 
1981: Josef Novotný – Petr Lundák 
1980: Jaroslav Peták – Evžen Kamenár 
1979: Jaroslav Zatloukal – Milan Gažík 
1978: Jaroslav Zatloukal – Milan Gažík 
1977: Jaroslav Peták – Evžen Kamenár 
1976: Drahomír Mojžíš – Václav Bubla 
1975: Drahomír Mojžíš – Václav Bubla 
1974: Drahomír Mojžíš – Václav Bubla 
1973: Drahomír Mojžíš – Karel Vrtíška
1972: Ervín Krajčovič – Václav Bubla
1971: Jan Všetečka – Jiří Požár
1970: Jan Albrecht – Jaroslav Vrchota
(Český pohár)


Tituly jednotlivci:

řidiči:
14x – Václav Rozehnal
7x – Jiří Macek
5x – Josef Novotný 
4x – Drahomír Mojžíš
        Jaroslav Peták
3x – Tomáš Čermák
2x – Jaroslav Zatloukal 
        Josef Peták
        Petr Kolenčík
        Jan Boukal
1x – Jan Albrecht
        Jan Všetečka
        Ervín Krajčovič
        Vladimír Trkal
        Václav Liška 
        Stanislav Hutira
        Jaroslav Kříž
        Robert Diblík
        Lukáš Černý
        Daniel Willemsen
        Ladislav Peč

spolujezdci:
14x – Marek Rozehnal
4x – Václav Bubla
        Milan Gažík
        Karel Dobiáš
3x – Evžen Kamenár
       Ondřej Čermák
2x – Petr Lundák
        Ivan Dirbák
        Matěj Hejhal
        Pavel Boukal
        Michal Gábor
1x – Jaroslav Vrchota
        Jiří Požár
        Karel Vrtiška 
        Pavel Liška
        Dalibor Moravec
        Josef Přibyl
        Emil Boukal
        Antonín Šimůnek
        Přemysl Novotný
        Radim Chánečka
        Miroslav Švácha
        Libor Kříž
        Bruno Kälin (CH)
        Bastien Chopin (F)
        Vítězslav Peč


Mistři republiky v družstvech (2010-2019):

2010: AMS Jawa Racing Team (Čermákové, Vondráčkové, Černý-Březina)
2011: AMS Jawa Racing Team (Čermákové, Vondráčkové, Černý-Zinckernagel)
2012: STR team Rozehnal (Rozehnalové, Vejchodové, Diblík-Šnévajs)
2013: STR team Rozehnal (Rozehnalové, Vejchodové, Diblík-Hroch)
2014: STR team Rozehnal (Rozehnalové, Vejchodové, Diblík-Gábor)
2015: STR team Rozehnal (Rozehnalové, Vejchodové, Hrochové)
2019: AČR II. (Kolenčík-Hejhal, Hrochové, Polívka-Rota)


Mistrovství republiky v challenge (2015):


2015: Tomáš Čermák – Ondřej Čermák



Závěrem

Pětapadesát let domácího sajdkárkrosu je nejen kronikou vítězů, ale i příběhem vytrvalosti, technického umu a srdce závodníků, kteří dělali a dělají tento sport tím, čím je – drsným, férovým a jedinečným.

Ať už v éře Bedřicha Bendíka, Jiřího Macka, bratrů Rozehnalových či dnešních Pečů, všichni tito závodníci společně tvoří dědictví, na které může být český sajdkárkros právem hrdý.


Zdroj: Karel Březina – Sidecarcross od počátku do dneška
          Pavel Husák – Terénní motocykly
         Josef Hejnal – Anabáze Františka Hejnal aneb AMK Ouběnice 1965-1995
         casomerici.cz




(joh)
Foto: Soukromé archivy jezdců, Josef Hejnal a Zdeněk Růžička
7.11.2025

KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.