Patří mezi nejvýraznější osobnosti českého quadcrossu. Marian Klíč si během let vybudoval respekt nejen svými výsledky na trati, ale i tím, co pro tento sport udělal mimo ni. Vždy usměvavý a přátelský jezdec má za sebou dlouhou cestu – od motokrosových začátků přes přechod na čtyřkolku až po boje v nejvyšší třídě mistrovství republiky.



Mezi jeho největší úspěchy patří titul mistra Slovenska z roku 2012 a především druhé místo v Mistrovství ČR quad v roce 2017, kterého si dodnes cení nejvíce. Právě tehdy dokázal, že i mezi silnou konkurencí může patřit na samotný vrchol.



Jeho kariéra ale nebyla jen o úspěších. Opakovaná zranění ho několikrát zastavila a připravila o šanci bojovat o nejvyšší příčky častěji. Přesto se dokázal vracet – ať už k závodění, nebo k organizování podniků, které si mezi jezdci získaly jméno.

Dnes je Marian Klíč nejen čerstvým vítězem Přeboru ČR quad veterán z roku 2025, ale také mužem, který stojí za návratem oblíbeného Crossracing Cupu. V rozhovoru jsme se ohlédli za jeho kariérou, nejtěžšími momenty i tím, co ho žene dál.


Začátky a cesta ke quadcrossu



Jak ses vlastně k závodění dostal a kdo tě k němu přivedl?

Začínal jsem s motokrosem ve 12 letech na půjčené motorce od bratra. Bohužel jako mladší bratr jsem se vlastní motorky nikdy nedočkal. Svůj sen mít vlastní stroj jsem si splnil až v 19 letech, kdy jsem začal svou motokrosovou kariéru.

Proč jsi nakonec přešel na quadcross?

Moje motokrosová kariéra trvala 14 let, během kterých jsem to dotáhl až na mistra Jižní Moravy. Kvůli zranění kyčle jsem ale musel motorku vyměnit za čtyřkolku, a tak začala nová kapitola.

Pamatuješ si na své první závody na čtyřkolce?

Můj první závod v quadcrossu byl v seriálu Oneal Cup, kde už tehdy startovaly i čtyřkolky. Myslím, že to bylo právě na mé trati v Bělé u Jevíčka. Díky zkušenostem z motokrosu jsem se ničeho nezalekl a hned při prvním závodě jsem všechny vyčudil. Tehdy byla jen jedna kategorie, takže nás startovalo hodně, ale konkurence nebyla tak velká jako dnes.



Bylo těžké prosadit se mezi jezdci, kteří jezdili od mládí?

Svůj první velký závod MMČR v quadcrossu jsem jel ve 33 letech ve Stříbře. Poprvé jsem se tam potkal s mladšími jezdci a musím říct, že jsem z toho neměl dobrý pocit a říkal si, co tam vůbec dělám. Nakonec jsem se ale nezalekl a svůj první stroj LTR 450 jsem dovezl na druhém místě v kategorii do 450 ccm.


Kariéra a největší úspěchy



Mezi lety 2012–2019 jsi startoval v nejvyšší třídě Mistrovství ČR quad. Jak na toto období své kariéry vzpomínáš?

Na celou svou motokrosovou i quadcrossovou kariéru vzpomínám rád. V tomto období byla v quadcrossu velká konkurence a závodilo nejvíc jezdců. V depu bylo vždy veselo a všichni jsme si byli tak nějak blíž. V těchto sezónách jsem získal i cenné výsledky – jednou titul mistra Slovenska (2012) a jednou stříbro jako vicemistr MMČR (2017). A bronz sice nepřišel, ale v ostatních sezónách mi přibyl „titan“ v těle.

Tvým nejlepším výsledkem bylo druhé místo v roce 2017 a titul vicemistra republiky. Jak blízko jsi tehdy cítil, že máš k mistrovskému titulu?

Na titul mistra jsem se vůbec necítil, takže jsem byl vděčný za vicemistra. Už tehdy jsem byl „stařík“, takže to byl pro mě velký úspěch.



Tvoje kariéra byla bohužel několikrát přerušena zraněními. Které z nich bylo pro tebe nejtěžší a jak složité bylo vrátit se zpátky na závodní trať?

Moje kariéra mi přinesla už jubilejní čtyřicátou anestezii. Nejtěžší úraz byl po nehodě v Krásné Lípě, kdy mi při nájezdu na skok upadl ventil a po pádu mě srazil Jirka Kašpar. Utrpěl jsem zlomeninu pažní kosti, čtyři zlomená žebra, zlomené zápěstí a těžké pohmoždění krční páteře. Nebyl to nejhorší úraz mé kariéry, ale zotavoval jsem se z něj nejdéle. Bylo to hrozné, měsíc jsem uvažoval o tom, že všechno prodám a skončím.



Myslíš, že právě zranění tě připravila o možnost bojovat ještě častěji o ty úplně nejvyšší příčky?

Myslím si, že ano. Vždy když jsem měl dobře rozjetou sezónu, přišel úraz a nemohl jsem odjet všechny závody, takže jsem ztrácel body.

V roce 2022 jsi znovu vyhrál Přebor ČR quad. Bylo to po všech těch zkušenostech a zraněních možná ještě cennější vítězství?

Nemyslím. Nejvíc pro mě znamenal titul mistra Slovenska a titul vicemistra ČR.



A loni jsi přidal titul v Přeboru ČR quad veterán. Jak sis tu sezonu užil a v čem byla specifická?

Byla to moje poslední sezóna, takže jsem po tom titulu toužil. Závody jsem si ale moc neužíval – byla to v podstatě moje nejhorší sezóna kariéry. Málo závodů, špatné podmínky a zima, kterou jsem kvůli zraněním hodně pociťoval.


Technika a KTM



Závodíš na čtyřkolce KTM. Proč jsi si vybral právě tuto značku?

V roce 2010 jsem si pořídil svoji první KTM. Po prvním tréninku jsem se zamiloval a tahle láska mi vydržela dodnes. Nikdy jsem o změně neuvažoval. KTM Power je láska na celý život.

Mohl bys fanouškům trochu přiblížit svůj závodní stroj – co je na něm upravené a čím je specifický pro quadcross?

Jezdil jsem 13 let v podstatě na sériové KTM s tlumiči Rieger a výfukem RP. Před třemi lety jsem po těch 13 letech vyměnil motor za SX 450.




Crossracing Cup a role pořadatele

Kromě závodění jsi známý také jako organizátor. Jak vlastně vznikl Crossracing Cup?

Své první závody jsem pořádal už ve 22 letech. Nejdříve to byl krajský přebor Jižní Moravy, pak následovaly seriály Hanácký pohár, Oneal Cup a Crossracing Cup, který skončil v roce 2016.

Jaká byla hlavní myšlenka seriálu?

Mým cílem bylo mít na závodech všechny věkové kategorie quadcrossu i motocrossu. Prioritou byla perfektně připravená trať, bezpečnost a spokojení jezdci.



Proč se seriál vrací v roce 2026?

S myšlenkou obnovit seriál přišel „Létající dědek“ Jarda Faktor. Závodů je stále méně, takže se mi ta myšlenka zalíbila a společně s Jardou a Josefem Saňou jsme do toho šli. Snad navážeme na dobrou pověst tohoto seriálu.



Je těžší být jezdcem, nebo pořadatelem?

Určitě je těžší být pořadatelem a ještě těžší je být obojím zároveň. Je toho opravdu hodně – vydalo by to na několik stránek.


Osobní rovina



V depu jsi známý jako vždy usměvavý a přátelský člověk. Je pro tebe atmosféra mezi jezdci a lidmi kolem závodů důležitá?

Atmosféra na závodech s kamarády, rodinou a soupeři je pro mě nejdůležitější. Je to důležitější než vyhrát závod.

Jak dlouho se chceš ještě aktivně věnovat závodění a máš do budoucna ještě nějaký velký cíl?

V letošním roce je mým cílem dokončit sezónu v seriálu Crossracing Cup bez zranění. A co bude dál, to se uvidí.




Závěrem



Příběh Mariana Klíče ukazuje, že quadcross není jen o rychlosti a výsledcích, ale také o vytrvalosti, odhodlání a lásce ke sportu. I přes zdravotní komplikace a těžké pády zůstal věrný závodění i komunitě kolem něj.



A i když mluví o poslední sezóně, rozhodně to nevypadá na definitivní tečku. Naopak – s návratem Crossracing Cupu zůstává dál pevnou součástí domácí scény. A jak sám říká, to nejdůležitější pro něj stejně není vítězství, ale lidé a atmosféra, která dělá tenhle sport tím, čím je.

Za Motolevel.com děkujeme Marianovi za poskytnutí rozhovoru a přejeme úspěšnou sezonu 2026!




(joh)
24.3.2026