...v nedávné době na odborných motoristických webech a nejen tam objevily.

1. Sportovní centrum mládeže AČR Jinín

Dva roky pracuji ve Sportovním centru mládeže Jinín jako trenér, trenérské činnosti se však věnuji již sedmým rokem. V krátkosti zde objasním, jak se s mládeží v Jiníně pracuje.

Na základě výsledků minulého roku v MČR, SMS, případně PČR a na základě dlouhodobého sledování je vytipovaným jezdcům zaslán zvací dopis na fyzické vstupní testy. Podle výsledků těchto testů a již zmíněných výsledků v minulé sezoně je jezdec přijat do SCM a následně absolvuje sportovní prohlídku v centru tělovýchovného lékařství v Českých Budějovicích.

Z těchto informací trenéři sestavují centrálně tréninkové plány pro kondiční přípravu  (s rozdělením na 65 ccm, 85 ccm a 125 ccm), které mohou v případě např. nemoci individuálně upravovat.

Celá ČR je rozdělena na 4 střediska (Strakonice, Praha, Jablonec nad Nisou a Brno) tak, aby si každý člen mohl vybrat středisko, které má nejblíže, případně kam chce dojíždět každý víkend v zimě na kondiční tréninky. Jednou za měsíc je pak společný víkend ve Strakonicích. V tuto chvíli je do SCM přijato 27 motokrosařů a 10 závodníků enduro. Motokrosaři a enduráci se ve střediscích připravují společně.

Jezdci mají od SCM hrazené tělocvičny, sportovní prohlídku, trenéry, tréninkové plány a hodinky-měřiče tepové frekvence, kterými si měří domácí tréninky a výsledky odesílají ke kontrole svým trenérům. Při společných trénincích ve Strakonicích je hrazeno i ubytování a strava.

Během sezony SCM organizuje cca 4 společné tréninky na motocyklech, z toho jedno týdenní soustředění. Většímu počtu tréninků na motocyklech brání obrovské množství různých přeborů, cupů a jiných závodů, kterých se jezdci z různých důvodů musí či chtějí zúčastňovat na úkor tréninků.

Sportovní centrum mládeže AČR Jinín tedy nenahrazuje práci klubů, týmů ani rodičů a stejně tak není střediskem reprezentace, i když pro široký výběr reprezentace mládež připravuje. Dotace na něj mohou být použity právě a pouze takovým způsobem, jakým je SCM Jinín používá. Pokud si kdokoliv myslí, že by z těchto dotací daleko efektivněji a na profesionální úrovni připravil 2 - 3 špičkové juniorské reprezentanty, je to jen známkou jeho legislativní neznalosti či úmyslného zkreslování skutečností. Nehledě k tomu, že na profesionální přípravu a roční provoz 2 - 3 juniorů by mu onen zmiňovaný milion korun těžko stačil. Další podrobnosti, jako jsou Účelové vymezení, Organizační podmínky apod. přikládám ve formě dokumentu volně dostupného na webu MŠMT.

2. Současná situace v motocyklovém terénním sportu

Na začátek tohoto bloku chci zdůraznit, že nejsem zaslepeným zastáncem AČR, ani ČSMS!!!

Ještě jako aktivní účastník motokrosového Mez MČR jsem velmi často kritizoval již dlouho trvající neuspokojivý stav nikoliv úrovně šampionátu, ale vnitřních poměrů mezi jezdci a organizátory závodů či promotérem. Vzpomenu-li si na šampionáty 2003, 2004 či 2005, a porovnám-li je se současným stavem, musím konstatovat, že jezdci jsou pouze jakýmsi doplňkem k celému tomu velkému divadlu kolem. VIP stany, večerní programy, vyhrazená předplacená parkovací místa pro některé velké teamy, okázalé znělky a při každé pauze komentátorem zdůrazňované cifry v řádech staticíců jako odměny pro jezdce. Na druhé straně samotní jezdci a jejich doprovody, kteří si občas připadají, jako by snad byli na závodech nechtění, o finančních odměnách či cenách za umístění na stupních vítězů nemluvě (igelitová taška s několika drobnostmi a starými prospekty se nerozdává ani ve školních recitačních soutěžích, nicméně veteráni takovouto „cenu“ v právě končícím roce Mez MČR několikrát obdrželi).

K tomu musím přičíst různou úroveň krajských přeborů s velkým množstvím tříd, či nepřeberné množství cupů a hobby závodů, ve kterých rozhodně nevidím smysl či jakýkoliv dlouhodobý sportovní přínos. Vždyť, vezmeme-li si dnes motokrosový kalendář, můžeme za jeden víkend na území ČR klidně napočítat 10 podniků různé úrovně. A to rozhodně není dobře.

Když se zamyslím nad výše zmíněnými skutečnostmi, přidám si k nim nespokojenost vedoucích jednotlivých SMS, a stejné či ještě větší problémy ostatních disciplín, v podstatě chápu počínání několika osob, kterých si i poměrně vážím, a které se silně angažují v nově vzniklém ČSMS.

Chápu je, ale pouze do chvíle než si prostudují veškeré dostupné materiály, které o svém vzniku a fungování ČSMS zveřejnil. V tu chvíli je nechápu vůbec. Celá situace se pro mě zcela otáčí a já si říkám, jak je možné, že nově vzniklá organizace, které v podstatě za pochodu nabírá členy, ustavuje výkonné výbory, vytváří stanovy, řády, plány a koncepci práce jednotlivých sekcí, dokázala spustit takový humbuk. Zřejmě zde velmi dobře zafungovalo pravidlo, že nespokojená veřejnost se vždy přidá na stranu „revolucionářů“. Dle mého názoru však, pokud chci uskutečnit jakoukoliv hodnotnou a trvalou změnu, musím si dokázat nezávisle zanalyzovat současný stav a jeho příčiny, objektivně předložit cíl, ke kterému se chci dostat, a ihned k tomu připojit aktivity, které mě k tomuto cíli dovedou. Koncepčně, personálně, finančně. Bez takového logického postupu jsou jakákoliv prohlášení pouze planými řečmi a populistickými sliby. A je v tu chvíli naprosto jedno, jakým jménem kde vystupuji a na jaká jmenování či osoby se kde odkazuji.

Říkám si, proč ČSMS a nebo jakýkoliv jiný orgán nevznikl právě tímto „zdravým“ způsobem, proč nebyla vytvořena struktura, členská základna, jasná pravidla, aby mohl být třeba právě Autoklubu ČR silným a aktivním opozičním partnerem, který by se tak přímo mohl podílet na rozvoji motoristických disciplín, na rozvoji talentované mládeže a na organizaci sportovních podniků, když to s námi motorkáři myslí tolik upřímně a vážně? Nebo jde před zájmy sportovními až v první řadě o zájmy finanční? Za těchto okolností je pro mě Autoklub ČR podstatně solidnějším partnerem.

Ještě je jedna věc, která je na ČSMS krajně nesympatická. Je to fakt, že se kolem něj koncentrují lidé, kteří říkají různé věci jednoduše tak, jak se jim v danou chvíli hodí a nikoliv tak, jak ve skutečnosti jsou.

Jako příklad bych mohl uvést osobu J. Jankovského. Osobně jsem byl ve Strakonicích loni přítomen okamžiku, kdy J. Jankovský (kterého uznávám za odvahu, s jakou se ujal projektu svého juniorského týmu) chválil práci SCM Jinín, říkal, že chce, aby jeho kluci ve středisku byli, jezdili na srazy, pouze že tréninkové plány budou mít své. A teď ten samý J. Jankovský velmi ostře v článku "Na návštěvě u Jiřího Jankovského - rozhovor o současné situaci v českém motokrosu", zveřejněném na několika motoristických webech práci SCM Jinín kritizuje. Z logiky věci mi vychází, že v jednom z těch případů musel lhát. A i s některými dalšími členy VV divize motokrosu ČSMS si sice kdykoliv rád popovídám, vypiji kafe, nikdy bych s nimi ale nechtěl dělat business.

Tímto dokumentem nechci nikoho poškodit či urazit. Chci pouze, aby každý z nás logicky přemýšlel, uměl si udělat vlastní názor a slepě nenaslouchal tomu, kdo aktuálně „nejvíc křičí“

Aleš Doležal, PROFIDRIVING.