Rozhodně je na něj jako na spolujezdce v sajdkáře Lukáše Pudla stoprocentní spolehnutí. Že o zimní přípravě nezahálí, jsem věděl. Překvapil mě ale, že vůni benzínu neodolá ani v jejím průběhu. Letošní rok jsme ho totiž mohli vídat na závodech motoskijöringu coby lyžaře jezdce Lukáše Mohaupta. Poslední dva podniky dokonce vyhráli a celkově se umístili na vynikajícím druhém místě. Při té příležitosti jsem se ho na závodě v Rodné zeptal na pár otázek.

Nebývá obvyklé, aby se sajdkárista připravoval na novou sezónu na závodech v jiném motokrosovém odvětví. Zajímalo by mě proto, proč sis vybral motoskijöring?

Před dvaceti lety mě k tomuto sportu přivedl Josef Peták. Tehdy se ještě nejezdilo mistrovství republiky, ale pouze o poháry v Orlických horách. Josef tam jel s Milanem Taškou na sajdkáře a mě vzali s sebou s tím, že si vezmu motorku. Když se sežene lyžař, mohu na ní jezdit. Lyžaře jsme našli, ale na motorce mi to moc nešlo, tak jsem to zkusil na lyžích.

A kdy jsi začal závodit oficiálně?

Před osmi lety mi zavolal Tesařík, se kterým jsem jezdil sajdkáry, a ptal se mě, jak jsem na tom s lyžováním. Odpověděl jsem mu, že celkem dobře. Ihned mi nabídl, jestli bych s ním nechtěl jet závod v motoskijöringu. Příliš jsem se nerozmýšlel a souhlasil. Chtěli jsme potrénovat, ale zrovna nikde nebyl sníh. Jen malý poprašek ležel na letišti ve Dlouhé Lhotě. Rozhodovali jsme se, jestli to na tak malé vrstvě sněhu zkusíme. Tesaříkovi se to moc nezamlouvalo. Přesto jsme dali pár koleček a co se nestalo. Trefil jsem podlážku, udělal pár kotrmelců a byl jsem na zemi. Neodradilo mě to a i bez pořádného tréninku jsme druhý den vyrazili na závody.

Jak pokračovala tvoje kariéra lyžaře v motoskijöringu dál?

Moc dlouho ne. Tesařík toho nechal a tím jsem přestal závodit i já. Ale přibližně před třemi roky jsem k motoskijöringu přemluvil Přemka Hájka. Nevěděl, do čeho jde. Na závodech nám to moc nešlo, takže jsme toho nechali. Přes internet jsem se ale dostal do kontaktu s Vitoušem, který zrovna hledal lyžaře. Zavolal mi a zeptal se mě, jestli bych nechtěl jezdit s ním. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli na to ještě mám. Manželka mě ale přemluvila, abych mu zavolal. První trénink jsme dali na jihočeském poháru Fuchs oil. Tam jsme překvapivě vyhráli, ač konkurence byla veliká. Byli tam jezdci, kteří okusili mistrovství republiky. To nás navnadilo, že jsme se vydali na mistrovské závody. Později jsem opět musel hledat nového parťáka a nakonec jsem našel Lukáše Mohaupta. Loni se nám docela dařilo. Jednu dobu jsme dokonce byli ve vedení, ale pak se to nepodařilo přetavit v celkové vítězství. Nakonec jsme v MMČR skončili čtvrtí. Letos jsme začali dobře. Jen minulý týden se tolik nedařilo.

Můžeme říct, že tě manželka podporuje?

Ano, je to tak. Fandí mi a na závody s sebou vozí i malou. Holky to baví.

Ještě se vrátím k tvému jezdci Lukášovi. Jakému dalšímu motoristickému sportu se věnuje?

Je to motokrosař. Jezdí mistrovství Evropy - IMBA. U nás závodí v kategorii OPEN.

Kromě motoskijöringu, jakou máš zimní přípravu na sajdkárkros?

V podstatě posilovnu a doma šlapu na kole. Díky motoskijöringu jsem přišel na to, že mám slaboučký nohy (smích). Je to dobré na stehna, když je méně sněhu, tak i na ruce.

Po rozhovoru s Lukášem Pudlem jsme se dozvěděli, že jsi mu slíbil, že se budeš přes zimu šetřit. Jak mu to nyní vysvětlíš?

No (smích). Nejsou to takové otřesy jako na sajdkáře. Nejhorší je, když se udělá nějaký ten kotrmelec nebo kontakt, takže o padání to trochu je. Jsem ale dostatečně oblečený a obedněný jako na motorku. Žádný strachy.

Zeptám se tě ještě jinak. Co tvoje peripetie se zády? Jak to snášíš?

Musím to zaklepat, jde to! Neliminuje mě to jako při cvičení nebo při práci.

Vypadá to, že letos nastoupíte do sajdkárkrosové sezóny v plné síle.

Doufám, že ano, a že to letos konečně klapne.

Loňský rok byl pro Vás dost smolný.

Ano, začalo to hned na prvních závodech v Kramolíně, kde jsem měl problémy se zády. Objevili jsme se tedy až na podzim v Mohelnici. Člověk byl natěšený před sezónou a ona nás potká taková smůla.

V poslední otázce se vrátím k motoskijöringu. Doporučil bys tento sport i ostatním jezdcům sajdkár?

Určitě. Tady je jediný problém, že se to jezdí v Orlických horách. Od nás je to dost daleko. Je to ale pěkná zimní příprava, když je sníh.


Redakce Motolevel.com děkuje Václavu Hotovému za poskytnutí rozhovoru a přeje mu mnoho úspěchů nejen na závodní dráze!


(joh)

Foto: Zdeněk Růžička