V neděli 12. února jsem při tréninku v Kalifornii ošklivě spadnul a večer 13. února už jsem ležel ve městě Velencia na operačním sále. Diagnóza? Zlomenina chodidla (nártní kosti), takže operace, šrouby, dráty, jizvy a pekelná bolest.. :(

Strašně moc bych tímto chtěl poděkovat Lanci Courymu a jeho tat’kovi, kteří mi tam strašně moc pomáhali úplně se vším a já si toho opravdu moc vážím!

Jak to šlo dál? Ráno 22. února jsem byl propuštěn z nemocnice a ještě ten den jsem odletěl zpět domů. Hned po příletu domů jsem se jel podlomenej strašnými bolestmi ukázat výbornému doktorovi, panu primáři Hospodárovi na Malvazinky. Ten když viděl moji nohu, tak mi jen sdělil, že to nevypadá vůbec dobře a že mám v noze ošklivý zánět. Takže si mě rovnou nechal v nemocnici a už to jelo.
Kapačka, antibiotika, injekce, prášky a takhle stále dokola.. :( Co vám budu povídat, žádná sláva… Velká bolest a strašná nuda… Ale naštěstí jsem měl samé návštěvy - rodina, přítelkyně, kamarádi, takže mi to docela utíkalo. A v pondělí 5. března jsem byl konečně propuštěn domů. Stále to sice pěkně bolí, ale už je to o 100 % lepší.

Takže ted’už mi zbývá jen čekat, až se to zahojí (což pevně věřím bude brzy), začít rehabilitovat a pak opět hurá na motorku! Už ted’se pořádně těším na můj návrat!

Ale ještě jednou bych chtěl strasně moc poděkovat všem doktorům a sestřičkám jak v USA v nemocnici, tak samozřejmě také Rehabilitační klinice Malvazinky, dále samozřejmě rodině, přítelkyni a kamarádům, co mě přišli navštívit a podpořit. Děkuji, moc si toho vážím! :)

Mějte se všichni dobře a buďte na sebe opatrní!

S pozdravem

Pilník
http://www.petrpilat.cz/