Nosnou konstrukci obou mistrovských seriálů tvoří čtyři podniky ve známých či teprve na slunce se deroucích motokrosových areálech.

Také proto pokračujeme druhým závodem Velkého mistrovství na motokrosovém závodišti „Holý kopec“ u Vícenic. Do tohoto perspektivního areálu s moderní a náročnou tratí špičkový domácí motokros určitě patří. Závodiště systematicky buduje parta motocyklových nadšenců kolem Martina RIGÓ z AUTODÍLŮ METEOR. Došlo zde k mnoha pozitivním změnám – vylepšená je cca 1950 metrů dlouhá závodní trať klasického motokrosového charakteru, postupně se dobudovává i nezbytné zázemí pro jezdce a diváky. Takže budeme na „Holém kopci“ určitě svědky důstojných motokrosových závodů navazujících na dřívější bohatou motokrosovou tradici.

POŘADATEL – Martin RIGÓ, AUTODÍLY METEOR s.r.o.

"Osobně jsem „Holas“ poznal jako závodník, kdy jsem se zde účastnil závodu Přeboru Jižní Moravy v motokrosu, tehdy pořádaném velkým srdcařem Františkem Mácou. Franta měl mimo organizování závodů na starosti i tuto trať. Její tvar je vlastně jeho práce. Přinesl hodně změn, včetně umístění divácky nejatraktivnějšího skoku pod „bufetem“. Po něm pak převzala trať jedna italská společnost, která se o ni ale moc nestarala, a tak se postupem času z holého kopce stal kopec zarostlý. Dalo nám potom skutečně hodně práce vše napravit a vrátit sem motokrosové závodiště odpovídající současným moderním sportovním trendům. Po mnohaletém boji s porostem je však dnes z Holého Kopce opět kopec holý.

To byly moje první zdejší zážitky s motokrosem, ale ne ty nejemotivnější. Při práci na trati totiž všichni neustále mluvili o nějakém panu Zemčíkovi. To bylo „ Jóóó za starýho Zemčíka…. Ten to tu spravoval“. Jóóó, Zemčík, ten tu jezdil s DéŤákem nahoru dolů“… apod. Mnohokrát jsem se ptal, kdo to vlastně je, zda ještě žije, a že bych ho rád poznal, ale bohužel nikdo pořádně víc nevěděl. Každý jen přemýšlel, kolik mu vlastně může být let a co s ním je. Až myšlenka pořádání celorepublikového mistrovského závodu mi nedala, a tak jsem našel v Moravských Budějovicích firmu Autoopravna Zemčík. Areál měl několik hal, vešel jsem do první a vyptal se na nejstaršího pana Zemčíka. Bylo mi řečeno, že bude asi naproti v dílně. Říkal jsem si „To asi myslí syna pana Zemčíka, ale co, aspoň mi řekne, kde najdu tátu“. Ve dvoře mě zastavil o generaci starší muž než první a vyptával se, co potřebuji. Říkám mu „Hledám pana Zemčíka, ale toho nejstaršího“ on prý „Jo, tamhle v dílně by měl být, pokud už nejel na oběd“. Trochu mi „padla brada“, ale to nebylo nic proti tomu, co mě ještě čekalo. Vstoupil jsem do haly a pozdravil, i když jsem nikoho neviděl. Jak bych také mohl, když nejstarší pan Zemčík (ročník narození 1928) byl vleže pod autem, které opravoval. Bylo to tehdy jedno z nejneuvěřitelnějších setkání v mém životě. Krátce jsme si popovídali o „Holasu“ a dohodli se na dalším setkání přímo na závodišti při závodu. Vitalita a jeho „jiskra v oku“ mi pak strašně pomohla v práci a při přípravách tohoto závodu.

Nynější nároky na dosažení standardu „mistrovské republikové“ trati jsou hodně vysoké. Je proto neuvěřitelně hezké, jak nám k jejich realizaci pomáhají nemotokrosaři a nadšenci z okolí Třebíče. Hlavní jádro tvoří moje rodina, přátelé z mého bydliště, zaměstnanci mé firmy a známí všech těchto lidí. Jen pro představu - na uspořádání dnešního závodu se organizačně podílí zhruba 80 lidí a většina to dělá zcela nezištně. A to je v dnešní uspěchané komerční době, kdy se každý stará hlavně sám o sebe, pozoruhodné a moc pěkné. Celá několikaměsíční příprava a realizace takovéhoto závodu je vlastně spousta dlouhodobé práce soustředěná do pár hodin jednoho dne. Když to vyjde dle našich představ, měl by na konci toho všeho být pocit z dobře odvedené práce a snad i poděkování všem výše zmíněným pořadatelům od závodníků, jejich doprovodů, vás návštěvníků a také ode mne. Poděkovaní za vše, co udělali pro zdar mistrovského závodu a obnovení zašlých tradic špičkových republikových motokrosů tady na moravskobudějovicku.

Martin RIGÓ, MR#43

Převzato z:
http://www.moto-cross.cz/