Mladá Boleslav dobyta, s Ostravakem na rallye počtvrté

Od posledního výletu na tratě Mediasport Mezinárodního mistrovství České republiky v rallye uplynulo již hodně vody, fotoaparátek zahálel, tělo pomalu zapomínalo chuť kávy z kelímku a přepálené klobásky, proto jsme se s Ostravakem domluvili, že dalším cílem našeho dobývání se stane XXXVII. Rally Bohemia. Protože Dan měl nějaké školní a pracovní povinnosti, domluvili jsme se, že ho naberu v Plzni a pak už jen hurá na Bělehrad. V našem případě tedy na Boleslav :-).

Pátek

Od rána se v práci na nic nesoustředím, myslím na to, co vše ještě musím koupit, zabalit a podobně. (Zapomněl enem nabiječku baterek, špagaty ku stanu, karitaťku, baterku a vabničku na srnky.) Odpoledne je pro mě vysvobozením, pojedl jsem salát od Varmuži, natankoval plnou na EuroOilu, dolil Mogul do Sheronem umytého motoru, nasadil brýle od Gemini a vyrazil směr Plzeň. Město je kupodivu prázdné a cesta ubíhá v klidu a míru. Nemám tušení, kde je v Plzni nějaký autobusák, a proto spoléhám na GPS. Co čert nechtěl, těsně před autobusákem vypadne signál a musím nádraží hledat naslepo. Naštěstí se nenechám vlákat do žádné jednosměrky a Dana vyzvedávám podle plánu (takže nestal v jednosměrce, ale v bliže nespecifikovanem zakazu vjezdu. Nu co, auto tam vtlačil, v žadnem případě neřidil, pan policajte:-D).

Do GPS namlátíme adresu tiskového centra v Bolehlavi a valíme na dálnicu. Bo gdyž džipieska řekne val na dalnicu, tak se nebudu hadat a valim, nu ni? Z cédéčka se line pohodová, romantická muzika od Ramštajnů, Vivaldiho a jiných mistrů, dálniční kilometrovníky ubíhají jeden za druhým, když to přijde: V rychlosti lehce pod 130 přejíždím do levého pruhu a chci předjet kamion. Za kamionem jede požární auto HZS Hradeckého kraje a jeho řidič provede pro mě nepochopitelnou věc. Bez blinkru vjede taky do levého, čímž nás nutí k velmi prudkému brzdění. Zašlápnu auto, vidím v zrcátku kouř od pneumatik, před sebou vidím traverz zadního nárazníku hasičského auta a modlím se, aby to do nás nenarval někdo zezadu. Naštěstí se tak nestalo a celou věc nás tak stojí jen probžděná kola a poškozené kotouče. Posádce hasičského nosiče kontejnerů s kontejnerem THT, RZ 4H2 3590 tímto moc děkuju. (Ja jako „mitfara“ sem enem čekal, co bude, přesně v tym stylu, co razi muj jmenovec „Bude něco?“, potit sem se začal až pak, asi temu Šumavakovi věřim).

Další nepříjemné překvapení nás čeká v tiskovém středisku. Byť máme řádně potvrzené akreditace, dozvídáme se na místě, že vesty již nejsou. Jak nám řekla ta moc hezká a milá slečna u vstupu do tiskového centra, tak o vesty byla mela, lidé si je prý brali po deseti a na několik řádně akreditovaných jaksi nezbylo :-). Slečna volá kolegyni a v mezích možnosti nám pomáhají. Dostaneme program, visačku tisk, na auta označení „servis“ (označení media už prý také nejsou) a doporučení, abychom press vestu nahradili vestou z auta. Činovník pro styk s tiskem nám toto v podstatě potvrdí, tak se se situací smiřujeme a bereme ji jako fakt. Nemá smysl slečnám nadávat, ony za to přeci nemohou. (A že se snažily, děvuchy švarne!)

Je čas najít kemp Sedmihorky, kde má být ubytován Ondra Krajča a zbytek výpravy. Do kempu dorážíme už za tmy, na recepci je velmi příjemná obsluha, kemp je rozlehlý, proto fasujeme plánek (živy Ostravak vypina Ostravaka v džipiesce a sam naviguje) a valíme postavit stan. Kemp disponuje několika kiosky, výborným hygienickým zázemím (bo tepla sprcha je muj favorit, esi je venku při erzetach vic jak pětadvacet, a to, věřtě, bylo snad aj v noci) a je tu kupodivu klid. S klidným srdcem jej můžeme doporučit. Ondru najdeme až telefonem a dáváme si sraz v jednom z kiosků. Sedíme, pijeme kafe, v kelímku příjemně vychlazené pivo, hromada otravného hmyzu všude okolo, prostě pohodička. Ondra podává report ze speciálky v Sosnové, plánujeme sobotu a večer příjemně utíká. Před půlnocí odcházíme do sprch a potom spát. (Všimli stě si? Uuuž něma tu nafukovačku, co ho z ni braly mory na Krumlově..)

Sobota

Ráno v sedm budíček, člověku se nechce ze spacáku (hlavně temu Ostravakovi se fakt nechtělo), ale soutěž nečeká. Dáváme si ranní kávu na benzíně a valíme směrem k RZ3. Trošku zabloudíme, a tak nakonec dojedeme k diváckému místu D302. Vypadá to tady sympaticky, vybíráme místa na focení, pijeme kofolu a čekáme na první vozidla. Nelíbí se nám jedna věc: Příjezd k diváckému místu tvoří úzká vozovka, kde je povoleno parkování jen po jedné straně. Vozovka slouží jako průjezd pro sanitku, leč někteří lidé mají méně rozumu a staví si auta i do protisměru, čímž je průjezd sanitky znemožněn. Kdyby na místě byl pořadatel, věřím tomu, že by se to nestalo. (Takže přiště dycky nechajte pruh volny, jak na de jedničce při koloně, ať ti frajeři s majakami možu přivaliť, dyž si kery divak zadře třisku v lesiku a Rosťa na vas nemusi upozorňovať v člankach!) Do startu zbývá asi 5 minut, proto si dám předstartovní cigaretku, Ostravak vyfasuje aparátek, rozptýlýme se podél tratě a pak už jen fotíme, fotíme a fotíme. Po průjezdu soudobých vozidel čekáme na Historic show. Těsně před průjezdem prvních vozidel se na trati ukáže cyklista. Naštěstí poslechne volání davu lidí, vyklidí trať a rozhodne se, že se bude dívat.

Rychle se přemisťujeme na k trati RZ5 a kousek pod diváckým místem uděláme pár fotek. Čas je neúprosný, musíme odjet do servisu. V servisní zóně prozkoumáme Fabii R2, nafotíme nějaké hostesky, pokecáme s několika jezdci, dáme si tradiční cigaretku s Vojtou Štajfem a je pomaličku čas vyrazit na další RZ.

Volíme si tradiční Staroměstskou zkoušku, v klidu procházíme trať a hledáme místo na focení. Cestou si dáme ve stánku neskutečně předraženou limonádu a vodu. Na klobásku nemáme kvůli vedru chuť. Vybíráme si místo kousek za parkem, je tady výjezd ze šotoliny na asfalt na lehkém horizontu. Čekáme hezké záběry a nemůžeme se dočkat průjezdu aut. Na místě nezvládá situaci nezkušený pořadatel, vede sem několik cestiček z parku a uhlídat všechny lidi a cyklisty je nad jeho síly (Ludě, na rally se jezdi v autach, s bicyklem tam nezafrajeřite, ani když to bude echt skladačka v metalize). Na místo proto pošleme jeho kolegu a oběma ještě pomáháme. Místo se ukazuje jako fotograficky velmi plodné. Posádky předvádějí skoky, prudké dobrzdění před zatáčkou a podobně. Divokou krizovku tady má Dan Běhálek (frajer nechal lehce hliniku z disku na pangejtu), ale i několik polských jezdců. Poláci nahrazují chybějící výkon vozů vypnutím mozků a jejich průjezdy jsou opravdu divoké. Na místě se obrovsky práší, proto po nějaké době odcházíme do stánku spláchnout prach vodou. Cestou se bavíme perličkami komentátora: Do praxe stačil uvést třídy R včetně třídy R Max, vymyslel zcela novou třídu A2 do dvou litrů a podobně. Na druhou stranu je potřeba uznat, že pětihodinové živé mluvení ve vedru, jaké panovalo, rozhodně není žádná sranda, dlouhé mluvení nutně provází nějaká chybovost. Na českých soutěžích lze slyšet mnohonásobně horší výkony. Znalý divák koment nepotřebuje a neznalý divák získá jakýs takýs přehled, co že to je za pomalované auto, jež právě vrčí před jeho okem. Já osobně bych komentovat nešel. (Ja, Ostravak, tež ni, bo se dycky najde kdosi takovy a bude řikať, že němate pravdu, když vas chytne, jak vařite enem z vody. To je horši jak zkoušeni ve škole, bo na rally nechodi enem 30 lidi.)

Před námi je už jen průjezd historiků, najdeme si místo u retardéru, kde potkáváme velice příjemného pořadatele, který má situaci na místě pevně pod kontrolou. Kocháme se pohledem a zvukem historických skvostů, děláme nějaké fotky a bavíme se. Na druhý průjezd historiků opět změníme místo a po projetí posledního vozu odjíždíme do kempu.

Večeříme v kiosku, v televizi běží nějaký divný pořad. Jmenuje se to prý fotbal. (Ostravak to hodnoti jako nezajimave honěni se za kulatym nesmyslem doprovazene neustalym bzučenim jakehosik nasmoleneho hejna vos.) Ondra to zaujatě sleduje a až po konci se domlouváme na neděli. Večer se rozhodneme pro koupel v rybníku v areálu kempu. Voda je příjemná, čistá, a proto za svitu souhvězdí Velký wrc a Malá S2000 uplaveme několik temp a vydáme se spát.

Neděle

V neděli se naše cesty dělí. Ondra s kamarády mizí na náves do Hodkovic, já s Danem jedeme na Návarovskou RZ. Najdeme si místo v lese, kousek pod vracákem a čekáme. Zjistíme, že na našem místě je pořadatel čtoucí pravidelně ewrc.cz a tak je o téma hovoru postaráno. Na místě není žádný problém, bavíme s pořadatelem a několika diváky o rallye v časech minulých a čas velmi příjemně ubíhá. Dám si tradiční předstartovní cigaretku a už je čas připravit se na focení. Krásné průjezdy vidíme od Valdy, Vaška Pecha, Romana Kresty, Vojty Štajfa a mnohých dalších. Ve dvoukolkách nezklame Brynda, Trojan a jiní. Celkově hodnotíme místo jako fajnové. V pauze dáme klobásku bo hlad je sviňa a vitamínky tělo potřebuje a čekáme na historiky. Se smutkem zjistíme, že už nejede Diana. Škoda, na toho taliána sem se opravdu těšil. (Potkali zme aj zvlaštni „kolegy od fochu“. Jeden foti v divne poze, připominajici jogu, kdy předpaži a lehce pozvedne ruce s aparatem a druhy se neboji srdnatě vlezt skorem před auto. No, ne že bych kvuli fotky Audiny v Krumlově nelehl na zem, ale ta tam stala v hale, určitě nebrzdila ze stošedesati před vracakem. Partyju Polaku, ktere malem přejel ten pan s ruskou RZ, asi ani nezmiňuju. Akreditace měli, poučeni byli, tož co s nima.)

Protože cesta domů je dlouhá a práce s fotkami bude moc, rozhodujeme se nečekat na druhý průjezd a valíme do dom.

Cesta domů je až nezvykle klidná. Hodnotíme rallye, vybavujeme si znova průjezdy aut a těšíme se na další rallye. Dá se říct, že jsme viděli hezký sport. Přes úmorné vedro se posádkám dařilo, účast spousty zahraničních jezdců bylo vítané oživení a Historic show byla velice chutná třešnička na dortu. Škoda vypadnutí Pavla Valouška, Vojty Štajfa, Dana Běhálka a jiných našich oblíbených jezdců. Ale i taková je rallye. Těšíme se, až,uvidíme fotky na monitorech. Ono přece jen na displejíčku aparátku je to dost o ničem, že:-). Ostravaka vysazuju v Plzni u vlaku a sám valím do Klatov. Doma mě čeká očista jak těla, tak fotoaparátů, vytřídění fotek a unavený, někdy kolem druhé hodiny ráno usínám. Ostravak je už definitivně náš, plánujeme další rallye. Jestli budete hodní, zase Vám o ní něco napíšeme !

Autorem textu a fotografií je Rosťa Kutěj.

Deníček z Bohemky je zveřejněný rovněž zde:
http://www.ewrc.cz/ewrc/show.php?id=14542&title=mlada-boleslav-dobyta-s-ostravakem-na-rallye-poctvrte

Osobní stránky Rosti Kutěje:
http://www.rkutej.com/