Hola hej, Krakonoš není žádnej gay

Ve dnech 18. - 19. června 2010 se konala další, v mém podání 2., Rally Krkonoše.

Už cesta tam byla lehce komplikovanější, avšak doprovázela mě něžnější polovina naší závodní dvojice. Na horké křeslo se vedle mě posadila zkušená Co-driverka Eva Žaludková, které jsem dal závodní přezdívku – Ewe kámo, nebo se zpívalo: „Eva ti kuře vykostí, nadzvukovou rychlostí…“ :o)

Jak jsme se blížili k Trutnovu, volal JUDr. M. Hudec, že mu na tréninkáči klekla převodovka, ať ho tedy v Trutnově vyzvedneme. Jelikož neměl s čím trénovat, zavolal Mireka (tatínka všech modelek). Ten měl vzít svoji Cuore Sportivo Alfa 147 leštěnku a dorazit. Čekali jsme na něj asi 4 hodiny, než jsme zjistili, že Mirek má orientační smysl poštovního holuba a místo na Trutnov odbočil na Hradec Králové a nachází se právě v Kolíně. Nakonec doputoval a jeli jsme se ubytovat téměř až pod Sněžku. Dostal jsem pokoj s Jurou Černochem (Co-driver JUDr. Huda) a Mirekem.

Kluci měli po ránu trošku nervy, když jsem jim v 6:15 hod rozjel za vzrušujícího hekání rozcvičku na moje krypl záda, abych byl celý den svěží. Nadávali, že jsem spartakiádní buzík. Páteční tréninky proběhly jakžtakž v klidu, odpo jsme ještě dali krátký test se závodnickou Honda Chcivíc, představení na náměstí a po dvou deci vína spinkat.

Sobota – den D, hodina H a kokot Ferry200…

1. RZ (čti erzet) byla hodně rychlá s jedním nebezpečným místem, zvaným: place of hud 3 x přes střechu crash 2009. Měli jsme sem tam krizi, ale vždy dobře dopadli, až na 2. RZ, kde jsme ve vinglu trefili balík a lehce pochroumali blatník.

Na přejezdu mezi RZ jsme se od 3., za námi jedoucího Grafka, dozvěděli, že máme upadlou lyžinu pod motorem, tak jsem to profesionálně stáhnul zdrhovací páskou a díky bohu to do servisu vydrželo a tam už oba defekty na voze mechanici opravili.

Po 4. RZ jsme v půlce zjistili, že jsme na druhém místě za Pelechem, který nám dával asi 1 minutu (je to jako hodně) a na 3. Grafka jsme měli náskok 10 sekund. Bylo to málo, tak jsem si řekl, že pořádně zatáhneme v 5. a 6. RZ a pak v klidu do cíle. Téměř to vyšlo, v 5. RZ jsme náskok na 3. zvýšili o dalších 13 vteřin a trošku moc nám stoupla chuť a od začátku 6. RZ nám všechno sedělo. Až do zatáčky L3 a L5 utáhne – přiletěli 4Full knedlík a bylo jasné, že průšvih je na světě… Zkusil jsem to co nejvíc zatočit a probrzdit, ale bylo to moc rychlé a na konci brzd nás beton panel poslal skokem na bok do škarpy.

Mrkli jsme se ještě do nemocnice, ale nic nám naštěstí nebylo. Takže ze druhého místa crash nebyl zrovna extra happyend. Ostatní členové cíl spatřili. Jaroslav Pešl se svým navigátorem Radkem Juřicou (Doktorem) skončili na 14. místě absolutně a JUDR. Martin Hudec s navi Jiřím Černochem skončili na místě 40., neboť řešili defekt a mnoho času ztratili. Obě posádky se také zlehka otřely o svodidla, ale tento kousek se v podstatě povedl každé druhé posádce.. :o)

A Ferry200 chce skákat hophop!

Další, nejvíc zajímavou srandou, kterou se momentálně zkouším naučit,  je FMX. Vzhledem k tomu, že jsme s panem Liborem Podmolem spolu studovali a známe se dlouho, chodím s ním a celou 50 Rocks crew občas trénovat a něčemu se přiučit. Nedávno jsme byli konečně po dlouhé době skákat na rampách, momentálně se učím Superman Seat Grab Indian Air a moc mi ještě nejde Cliffhanger.

Když v tom zničehonic začalo kapat a byl jsem asi zase nějaký nesmrtelný, moc mi všechno vycházelo. Jak káplo, proklouzlo mi zadní kolo v rampě, lekl jsem se, že to nedám, zaklapl, za rampou to zahodil, au au, dopad na nohy z docela dost výšky, na paty - obražený, skluz, zápěstí - naražený, na hýždi modrák jaxsviňa- padl jsem na šutr a z pravého kolena dostal Dr. 70 ml  krve. Asi něco prasklo, dneska jsem po artroskopii, kde zjistili lehce natržený přední vaz, je třeba hodně cvičit a snad za 14 dní znova na motorku. Jinak teď o víkendu jedu s firemní Fabií jako uzavírací vozidlo na Rally Vysočina, ať si to aspoň projedu.

Tak se mějte… Váš František Máca 200

Fotografie nám poskytl František Máca.