26.07.2013
Jeden stroj, jeden muž, jeden směr, osm měsíců a 45 000 kilometrů za řídítky motocyklu, který předchozích 35 let sloužil jako cvičební pomůcka autoškoly. Historicky první JAWA s českým jezdcem na cestě kolem světa. Sobota..
silniceSilnice
KomentářeKomentáře
ChatChat

20 .7. 2013, sobota

Plechová cedule s nápisem ŠURAGIJN BETON GUUR, na jejíž nohu jsem nalepil včera samolepku, ukazuje jiným směrem, než vede cesta určovaná mapou a buzolou. Nechávám ji svému osudu a jedu si po svém směrem na Khovd. Po pěti kilometrech dojíždím k místu, kde velká vody sebrala násep i s gruntovkou, vedle zůstává jen dvojitý brod s ostrůvkem. První polovina je hluboká určitě po sedlo, druhá navíc dravá. Představím si, jak se ten proud opře do plochy zadních kufrů, a je mi jasné, že tudy ne, přátelé! Při obchůzce nacházím stopy zápasu unimogu s přírodou. Tak tohle je to místo…

Co dál? Přes vodu to nejde, to je jasné. Vracet se není kam. Tohle je jediná cesta jihem na Ulanbátar. Nějak to musí jít. Jedu tři kiláky po proudu a vidím domek a auto. Místní to musejí také nějak řešit, přece nejezdí vodou. A už to vidím. Znám prvních pár mongolským slovíček – ten nápis na ceduli značil nový betonový most! Šup a za hodinu jsem na dezinfekční stanici v Khovdu.

Khovd má být univerzitní městečko s wifi free kdekoliv na ulicích centra. Ehm. Vypadá to tu spíš jako Chánov šmrnclej východoslovenským koloritem. Dávám jehněčí za pár kaček v místním Grand hotelu a jdu se připojit na net v takové místnosti, které říkají internet kafe. Kafe ani nic jiného tam nemají a připojení je pomalé. Dává se do deště a já se rozhoduji, že tu zůstanu na noc v hotelu za pětikilo. Jenže všechny hotely mají plno. V nabídce je jen společná cimra se dvěma Mongoly a sociálka na chodbě – to může jet za město do stanu a budu na tom líp! Nakonec mě jedna z mladých Mongolek dovede k hotelu Cambagarav, kde mají volno, sociálku na pokoji a dokonce wifi, která občas i pracuje. Luxus! Holka mě ještě vezme na nákup, koupí mi balíček sladkého pečiva a pak zmizí. Asi vypadám dost blbě.

V hotelu zůstanu nakonec dvě noci. Peru si prádlo. Už dlouho jsem neměl tak čisté ruce, jako teď po tom praní… Prádlo věším na lustr a vyrážím na obhlídku města. Možná najdu i pumpu, kde mají něco lepšího než diesel a benzín 80.

Text a foto: Pavel Suchý

26. 7. 2013

silniceSilnice
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.