05.09.2013
Za každými kvalitně uspořádanými závody stojí hromada ochotných a šikovných rukou. Rukou lidí, které nikdy nikdo neuvidí, jejich jména nikdo neuslyší, nikdo jim nezatleská, ale stejně by to bez nich nešlo.
motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Jsou to desítky nadšenců pro motorismus a motoristický sport, kteří najednou dokážou odstavit na druhou kolej rodiny, práci, chod svých firem i klidný osobní život, bojovat s nepřízní počasí i nedostatkem peněz a do úmoru jít za jediným společným cílem – prostě připravit dobré závody! Ne pro sebe; pro ty ostatní! Pro jezdce a pro diváky. Jedním z těch, kteří pro sobotní závod ve Vícenicích udělali opravdu více, než maximum, je jednoznačně i MARTIN RIGÓ, hlavní pořadatel celé akce.



Znám Martina už řadu let a vím, že jednou z jeho nejvýraznějších vlastností je perfekcionismus. Martin nedělá nic napůl a všechno, do čeho se pustí, chce mít naprosto dokonalé. A je pro to ochoten udělat úplně všechno. A pokud jde o motokros na jakékoliv úrovni, jde v jeho případě všechno stranou. Posledních čtrnáct dnů Martina takřka neviděli ani doma, ani v žádné z jeho firem. Kdo s ním nutně potřeboval mluvit, nebo něco projednat, musel na Holý Kopec alias „Holas“. Někdy bylo hodně vtipné sledovat, jak po zárodku tratě běhá nějaká „delegace“ v oblecích a kravatách a shání se po „po panu výkonném řediteli“, nebo po panu „generálním manažerovi“ a nestačí se divit, že tento je vítá z traktoru oděn v montérky a holínky… Takovéhle manažery „s lidskou tváří“ můžu. Takoví mi nevadí. Proto je mi ctí, že jsem to právě já, kdo vám dnes může Martina Rigó trochu blíže představit.

O.H. Martine, co pro tebe vlastně znamená, když se řekne slovo „motokros“?!

Když se řekne motokros? Tak mě asi příjemně zamrazí a přivodí mi to úsměv na tváři. A to stejné se stane, když si třeba uvědomím, že za pár hodin vyrážím na trénink, nebo na závody. Dříve jsem míval více koníčků, ale motokros byl vždycky ten nejsilnější a nejdůležitější. Dnes už je to ještě mnohem dál. Motokros už není jen pouhý koníček, ale nebojím se říct, že se pro mě stal životním stylem. Je to nádherný sport, kolem kterého se motají fajn lidi a myslím, že tohle se pro mě v životě už nezmění.

O.H. Proč jsi vlastně nezůstal pouze „jedním z jezdců“, ale už tolik let se velmi aktivně věnuješ i pořadatelské činnosti? Vzpomeňme například známý a nabytý seriál Meteor Cup, nebo právě aktivity kolem Holého Kopce…

Začalo to jednoduše. Sám jsem závodil a postupně se mi kumulovaly připomínky a poznatky k jednotlivým závodům a zjistil jsem, že bych některé věci asi dokázal zvládnout a zorganizovat lépe, tak jsem to prostě zkusil. No a pořádání celých seriálů závodů? Než čekat, kdo tu na Vysočině pro ty kluky a holky nadšené do závodění něco udělá, tak jsem se do toho raději pustil sám. A Holas? To je pro mě opravdu srdcová záležitost! Trať na Holém Kopci byla jednou z prvních, na které jsem v životě závodil. Pamatuji si to jako dnes; jezdil jsem tu Přebor jižní Moravy, který tehdy ještě pořádal legendární František Máca. Ten se staral o tuhle trať a vlastně jemu dodnes vděčíme za její základní tvar. Přiznám se, že to sem mám z domu vlastně jen pár kilometrů, takže když jsem jednoho dne zjistil, že se o trať patřící v té době jedné italské společnosti, vůbec nikdo nestará, rozhodl jsem se to tu vzít pod svá křídla, zpřístupnit ji lidem a možná se i pokusit vrátit jí dobré jméno, které měla před mnoha lety. Dalo to opravdu hodně práce, ale myslím, že se nám to povedlo.

O.H. Poté, co jste tu minulý rok připravili opravdu parádní závody na vysoké úrovni, jsi se nechal slyšet, že si dáš letos pořadatelskou pauzu. Že si bereš rok na to dotáhnout trať a celý areál k dokonalosti. Ale nakonec se žádná pauza nekoná a mezinárodní Mistrovství ČR se tu jede i letos. Možná by bylo dobré prozradit návštěvníkům, proč najednou taková změna o 180°…

Ano, přesně to jsem řekl a myslel jsem to zcela vážně. Všichni mi sice loni chválili závody i trať, ale sám moc dobře vím, kde je ještě potřeba zabrat, doladit, předělat, natřít, postavit… Takže jsem si řekl, že další závody už budou zase o třídu dál. Jenže se letos v půlce sezóny stalo něco, co nikdo nečekal. Delegovaný organizátor třetího červencového podniku seriálu Inter Mistrovství České republiky v motokrosu CAMS plánovaný závod na jedné významné moravské trati zrušil takřka na poslední chvíli, takže nastal zmatek, problémy a dosud fungující průběh seriálu byl ohrožen. Činovníci z divize motokrosu CAMS a také můj dlouholetý kamarád a spolupracovník Honza Juřička z Agentury Forsage mě tedy požádali, jestli by po loňské úspěšné premiéře nešel zopakovat závod u nás na Holém Kopci. Přiznávám, že to bylo hodně narychlo a o to víc nám to všem teď dalo práce, ale pochopil jsem, že tihle lidé, mí přátelé, mají problém a já jsem v tu chvíli jediný, kdo jim ho může pomoct vyřešit. Tak jsem se zase nechal přemluvit :-)).


Martin Rigó provádí potřebu na originálních toaletách nejznámější motokrosové trati na světě, Budds Creek, Maryland, U.S.A. Prohlásil při tom: "Tak kamaráde, do tohohle pisoáru čůral Pastrana, Villopoto i Bubba Stewart! A teď já! To je velký zlom v mém životě!"

O.H. Vím, že jste na trati udělali opravdu hodně práce a změn. Ale přeci jen… Pokud člověk není vysloveně profesionální motokrosový fanoušek, tak to opravdu důležité nepozná. Mohl bys nám tedy představit nejdůležitější letošní novinky?

Za většinu jezdecky i divácky atraktivních novinek vděčím dvěma velmi dobrým přátelům, Liborovi Brabcovi a jeho synovi Honzovi. Myslím, že diváci budou letos opravdu nadšení! Na Holasu se totiž podařilo vybudovat tzv. „proskakováky“, což je prvek, který je v Česku absolutně jedinečný! Trať je pro jezdce náročná, ale diváci budou mít určitě radost z dlouhých skoků, do kterých se některým jiným tratím třeba zatím moc nechce. Ty jsou samozřejmě z hlavy Honzy Brabce, který se rozhodl posunout český motokros trošku dál směrem k francouzské, nebo americké úrovni :-). Jinak jsme vybudovali nové depo, nový předstartovní prostor, nově je vyřešený i prostor pro mechaniky a hlavně jsou tu konečně pořádné prostory na mytí motorek, což byl dříve trošku problém, který bylo potřeba vyřešit. A pozor, jedna věc, ze které mám já osobně opravdu velkou radost. Vztyčili jsme tu konečně pořádný stožár na českou vlajku! Jinak hnacím motorem a velkým vzorem je pro mě jednoznačně motokrosový areál v Pacově. Moc se mi líbí, jak to tam pan Smolka a jeho kolektiv dělají.

O.H. Na konec vždycky patří poděkování. Tak komu to bude Martine tentokrát?!

No, tak to je na samostatnou stránku snad… Těch lidí, kteří mi s tímhle vším pomohli, bylo opravdu hodně. Ať už jsou to moji kamarádi, spolupracovníci, zaměstnanci, nebo třeba jen nadšenci z okolních vesnic. Všem patří obrovský dík! Lidem z Vícenic, místním myslivcům, brněnské společnosti Strojrent, bez jejichž „těžké vozby“ bychom to určitě nezvládli. Jmenovitě pak Liborovi Brabcovi, který se o to všechno staral. Také bych chtěl poděkovat společnosti Plotmont, samozřejmě Honzovi Juřičkovi z Agentury Forsage, všem těm nezbytným zdravotníkům, praporkářům, stejně jako prodavačům klobás a mistrům pípy… A hlavně? Hlavně Haničce Dejmalové :-). Však ona moc dobře ví za co! Tak ať se vám v sobotu u nás na Holasu líbí. Věřte, dalo to všechno fakt hodně práce. Díky vám všem za to, že jste přišli!

Hlavního pořadatele a ředitele závodu MARTINA RIGA zpovídal Ondřej Hrůza, novinář a motoristický publicista. 

Foto: archiv Martin Rigó

5. 9. 2013

motocrossMotocross
KomentářeKomentáře
ChatChat

Komentáře:

Pro vložení komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.