Narodila se 16. listopadu 1900 v Olomouci, kde také po studiích začala pracovat v místní pobočce PÚB, kterou zakládal její budoucí manžel Čeněk Junek, jenž se stal rovněž automobilovým závodníkem. Vzali se v roce 1922 a zajisté stojí za to připomenout, že při svatbě přijala i nové jméno – za svobodna se totiž jmenovala Alžběta Pospíšilová.

Poprvé se v závodním voze svezla po boku svého muže v roce 1923, kdy se manželské dvojici podařilo vyhrát hned v několika závodech. Sama se za volant vozu Bugatti T30 posadila o pouhý rok později při závodě mezi obcemi Lochotínem a Třemošnou (v kategorii cestovních vozů). Asi netřeba dodávat, že hned vystoupala na stupínek nejvyšší. Tímto momentem odstartovala její velice úspěšná, avšak krátká kariéra. Se stejným automobilem triumfovala také v letech 1925 a 1926 v závodě Zbraslav – Jíloviště, přičemž právě 9. května roku 1926 se jí podařilo zajet historicky nejlepší čas, a jako první žena všech dob tak vyhrála mezinárodní závod v absolutní klasifikaci. Ve stejném roce se rovněž účastnila tehdy nejtěžšího horského závodu do vrchu ve švýcarském Klausenpassu. Při svém prvním zahraničním závodě obsadila druhé místo.

O další rok později se svojí bugattkou triumfovala ve VC Německa na světoznámém okruhu Nürburgring. Následující rok 1928 s sebou přinesl největší a také poslední úspěch její dosavadní závodnické kariéry. V závodě Targa Florio, jenž se konal na Sicílii, se svým vozem Bugatti T35B obsadila páté místo. Za tento úžasný úspěch obdržela pohár za nejlepší druhé kolo, za nejlepší výkon amatéra a rovněž i dámskou cenu.

Za dva měsíce však Elišku postihla tvrdá rána, v podobě smrti manžela. Ten při závodě na německém Nürburgringu (ano, na tom samém místě, kde rok předtím sama vyhrála) havaroval a po nárazu do skály na místě bohužel zemřel. Vzápětí Eliška končí svoji kariéru.. Během pouhých čtyř let absolvovala na 25 závodů, 19krát zvítězila a pouze dvakrát nedojela.

Po smrti svého muže vyrazila zastupovat firmu Bugatti na svůj vysněný ostrov Cejlon, kde měla zjistit možnosti exportu jejích vozů do Indie a okolních zemí. Motorismu se věnovala i v Československu, kde se mimo jiné podílela na přípravách tehdejšího Masarykova okruhu. Od třicátých let až do znárodnění pracovala u firmy Baťa, v oddělení prodeje pneumatik. Po převzetí podniku státem pracovala také na ministerstvu chemického průmyslu. Po válce se i podruhé provdala - vzala si motoristického novináře Ladislava Kháse.

Zajímavostí je, že od roku 1991 je součástí ankety Zlatý volant i Cena Elišky Junkové, která je udělována nejlepší závodnici daného roku.

Do závodnického nebe Eliška navždy odchází 5. ledna 1994, ve věku 93 let.

Největší úspěchy v kariéře

- 1. místo v závodu do vrchu Zbraslav – Jíloviště (roku 1926)

- 2. místo v závod do vrchu Klaussenpass (1926)

- 1. místo ve Velké ceně Německa na Nürburgringu (1927)

- 1. místo v závod Coupé des Dames (1927)

- 1. místo ve Velké dámské ceně Montlhéry (1927)

- 5. místo v závodu Targa – Florio (1928)

Zde můžete zhlédnout i jeden starší dokument České televize, věnovaný této výjimečné závodnici.

Připravil: Václav Volf (vvf)
Zdroj: http://cs.wikipedia.org

5. 1. 2014