Měl to být další závod Formule 1 - plný emocí, adrenalinu a úžasných závodních zážitků… Jenže během VC San Marina na okruhu Autodromo Enzo e Dino Ferrari v Imole již od samého začátku něco nebylo v pořádku. Už v páteční kvalifikaci nezvládl svůj monopost tehdy mladičký Rubens Barichello, jenž najel na obrubník a v rychlosti přes 200 km/h narazil do bariéry z pneumatik. Nakonec z této nehody vyvázl "jen" se zlomeným nosem a rukou. Ale to byl jen začátek řady smutných událostí, které zanedloho následovaly.

Sobota 30. dubna - kvalifikace

Další rána následovala hned další den, kdy během poslední kvalifikace havaroval nováček v F1 a pilot týmu Simtek – čtyřiatřicetiletý Roland Ratzenberger, pro nějž VC San Marina byla teprve třetím závodem ve Formuli 1. Roland si kvůli nárazu na obrubník poškodil přední křídlo a namísto zajetí k mechanikům pokračoval v závodu. Křídlo však v následujícím kole nevydrženo vysoký tlak a odlomilo se. Pro Ratzenbergera byla tato nehoda při rychlosti přesahující 300 km/h bohužel smrtelná. Zbývajících 40 minut kvalifikace bylo zrušeno. 

Roland Ratzenberger ve svém voze Simtek. Foto: http://f1-history.deviantart.com

Neděle 1. května – den tragického závodu

Samotného Sennu tato smutná událost velmi poznamenala, na což vzpomínal ve svých pamětech i tehdejší vrchní lékař F1 Sid Watkins. Při tom pronesl dnes již památnou větu: „Co ještě potřebuješ dokázat? Jsi trojnásobný mistr světa a jsi očividně nejrychlejší jezdec. Vykašli se na to a pojďme rybařit.“ Ayrton však neuposlechl jeho radu a odmítnul ho slovy, že prostě nejde jen tak odejít, že je nutné pokračovat. Pro Ayrtona se kvalifikace vyvinula více než skvěle – vybojoval pole-position před Michaelem Schumacherem na Benettonu a třetím Gerhardem Bergerem s Ferrari.

Ayrton Senna v monopostu Williams. Foto: http://www.f1fanatic.co.uk

Závod od samého začátku probíhal velice nešťastně. Po kolizi několika vozů na konci startovního roštu se na trati nacházelo velké množství trosek; některé z nich dokonce vletěly mezi diváky a několik jich zranily. To byl důvod, proč na trať vyjel safety car. Jezdci za ním byli nuceni jet bez předjíždění velmi pomalu, což byla skutečnost, kterou sám Senna dříve kritizoval – pneumatiky totiž během jízdy za safety carem vychladly, čímž ztratily svoji obvyklou přilnavost. Nicméně závod byl po uklizení trosek restartován a pouhá dvě kola poté Ayrtonův vůz při průjezdu zatáčkou Tamburello ve vysoké rychlosti naráží do betonové zdi. Po vyproštění z monopostu byl letecky transportován do nemocnice v Bologni, kde také o čtyři a půl hodiny později ve věku 34 let (stejně jako Ratzenberger) umírá… Závod byl přesto znovu restartován a jeho vítězem se stal Michael Schumacher.

Ostatky Ayrtona Senny byly převezeny 4. května do brazilského São Paula, aby ho na jeho poslední cestě následujícího dne doprovodilo několik set tisíc věrných fanoušků a mnoho kolegů a přátel z F1. Výjimkou byl však tehdejší prezident FIA Max Mosley, který se šel 7. května naposledy rozloučit s Rolandem Ratzenbergerem v rakouském Salzburgu.

První květnový víkend roku 1994 se tak bezpochyby stal bohužel tím nejtragičtějším v celé historii šampionátu Formule 1.

Následek: zlepšení bezpečnostních pravidel F1

Ale jak se říká, vše zlé je i pro něco dobré. Toto přísloví platilo i v F1. Kvůli těmto tragickým nehodám došlo v následujících letech ke zpřísnění bezpečnostních prvků jak v samotných vozech, tak i na trati. Na nových okruzích byly vybudovány mnohem širší únikové zóny a povinným se stalo i zařízení HANS, chránící hlavu pilota při prudkém nárazu. Ayrton Senna se tak stal zatím poslední obětí závodů Formule 1. 

Roland Ratzenberger (4. 7. 1960, Salzburg – 30. 4. 1994, Bologna)

Ratzenberger započal svoji kariéru v roce 1983, kdy nastoupil do německého mistrovství  Formule Ford a již o dva roky později skončil druhý v prestižním závodě Formula Ford Festival v Brands Hatch.  Poté zamířil do britské F3000, kde roku 1989 vybojoval celkové třetí místo. S vozem BMW M3 se také objevil v několika závodech WTCC a BTCC a nechyběl ani v několika ročnících slavné LeMans, kde spolu se svými kolegy v roce 1993 vybojovali páté místo s automobilem Toyota 93 C-V.  Následujícího roku konečně přišlo splnění jeho snu - start v šampionátu F1. Zde se však zúčastnil pouhých tří závodů - v Brazílii (nekvalifikoval se), v Japonsku a v San Marinu...

Ayrton Senna (21. 3. 1960 São Paulo – 1. 5. 1994 Bologna)

První závod Senna absolvoval ve 13 letech a 1. června 1973 se pak poprvé v kariéře octnul na stupínku nejvyšším. O čtyři roky později, v roce 1977, se stal motokárovým mistrem Jižní Ameriky, avšak světový mistrovský titul v motokárách nikdy nezískal. Roku 1981 se přestěhoval do Anglie, kde získal titul v britské formuli Ford 1600. Koncem roku 1982 mu nabídnul šéf stáje McLaren Ron Dennis šanci debutovat v F1. Senna ale tehdy nabídku odmítnul. O šest let později již získal s tímto týmem první ze svých tří mistrovských titulů. Spolu s Alainem Prostem vytvořil Ayrton Senna až do VC Belgie 2000 historicky nejúspěšnější dvojici jezdců jedné stáje, když v sezónách 1988 a 1989 společně získali celkem 25 vítězství, z toho 14 Senna a 11 Prost.

Nezbývá než dodat – čest jejich památce!

Václav Volf (vvf)
Zdroj: http://cs.wikipedia.org

1. 5. 2014