S trochou nadsázky by se dalo říct, že samotné testování nových modelů hrálo druhé housle, protože dvoudenní akce, které jsem měl možnost se zúčastnit, byla spojena se slavnostním otevřením nového Husky showroomu firmy Dypree. Že vám Dypree nic neříká? Není divu, jde totiž o nově vzniklou partu nadšenců, která si plní klukovské sny. Tím snem je mít vlastní moto klubovnu, kterou nyní spojili i se showroomem, prodejnou a servisem. Bez vytáček prohlašuji, že jde o nejkrásnější místo spojené s terénními motocykly, na kterém jsem dosud byl!
 

V podobném duchu se prý vyjádřil i zástupce Husqvarny při podepisování dealerské smlouvy. Kromě úžasné stylizace interiéru a všudypřítomných log Husqvarna je to jeden z mála obchodů, kde mají kompletní nabídku oblečení Husqvarna a doplňků Husqvarna i reálně skladem.  S logem značky se tady dá koupit snad všechno, na co si vzpomenete. Krytky nádobek brzdové kapaliny, páčky, kryty pod motor nebo celá kolekce oblečení a doplňků Husqvarna včetně MX a enduro oblečení. Husqvarna, kam se podíváš!

Úžasnou atmosféru, kdy jsem přemýšlel o tom, jestli přece jen nezměním oblíbenou značku, podtrhoval nachystaný raut s večeří. Páni kuchaři se opravdu činili a s postupem večera bylo čím dál těžší zůstat nepřežraný a střízlivý. Jedinci se slabou vůlí měli u snídaně takové podivné nepřítomné pohledy. Jednoduše parádní místo, kde se každý krosák nebo edurák musí cítit jako v sedmém nebi.
 

Ráno po snídani proběhla tisková konference s oficiálním představením nové modelové řady. Inovacemi prošly skoro všechny modely, až na TC 250, která je na pořadníku příští rok. Dobrou zprávou bylo, že pro testování byla k dispozici i „stará“ TC 250, takže bylo možné porovnat změny v rámu a ergonomii přímo na trati.
 

Ale zpátky k novinkám. Je jasné, že vývoj se ubírá podobným směrem jako u KTM, takže zde najdeme stejné motory a de facto i rám. Pozitivní ale je, že se Husky i přesto dokáže odlišit a přijít s něčím jiným. Tím největším odlišením je zcela nová podsedlovka s 30% obsahem karbonu. To přidává na odolnosti a zároveň citelně ubírá na váze. Právě úspory váhy totiž hrají prim. V  průměru se dokázalo na každé inovované motorce ušetřit okolo 4,5 kila hmotnosti! Tomu mimo karbonové podsedlovky napomáhají nové kompaktnější motory, nový rám a kyvka a také zcela nová baterie od Samsungu, která je o kilo lehčí než její předchůdce.
 

Dalším společným rysem jsou čtyřkomorové WP přední vidlice a od stejné značky je i zadní tlumič. Velkou výhodou je snadná celková nastavitelnost bez nutnosti nářadí, vidlice totiž pohodlně nastavíte zeshora pouhou rukou. Příjemná je také hydraulická spojka Magura, která chodí krásně hladce, díky čemuž vás tolik nebolí ruce a prsty i po dlouhém dni ježdění. K tomu ještě přidejme precizní brzdy Brembo. Samozřejmě ve výčtu novinek nesmí chybět ani plasty. Husky sice mají společné rysy s KTM, přesto jsou odlišné právě díky plastům.
 

Pojďme ale konečně na trať zjistit, jak se nich jezdí. Očekávání jsou vysoká, po navození atmosféry v Dypree, výborném jídle a prezentaci plné superlativ čekám, že poletím raketou. Testování probíhalo na malé dětské trati přímo ve Slavkově u Brna, která nyní slouží jako Dypree Husky test track. Před samotnou akcí probíhaly na trati větší úpravy, aby více vyhovovala potřebám velkých motorek. Přibyly nové písečné sekce a jeden větší skok. Přesto ale byla škoda, že jsme nemohli Husqvarny vzít na opravdovou velkou MX trať. Zvlášť FC 450 a TC 250 se na minikros moc nehodí...
 

FC 250
 

Největším hitem mezi zúčastněnými se celkem očekávaně stala dvěpade ve čtyřtaktu. S váhou jen těsně nad sto kilo (bez paliva) jde o extrémně lehkou mašinu a v porovnání s japonskou konkurencí jde o průměrný rozdíl okolo pěti kil! To zní fantasticky, ale třeba taková KTM je podle dostupných údajů ještě nějaké kilo a půl lehčí… Nicméně se tak nízká váha musí nějak projevit. Motorka je na malé trati plné úzkých zatáček jako ryba ve vodě a díky tomu je jízda na ní příjemným zážitkem.
 

Samozřejmě i na menší trati platí, že dvěpade vyžaduje časté řazení a práci se spojkou. Na jedné kratší rovince dokonce řadím za čtyři. Motorka se totiž nechá velice snadno vytočit do vysokých otáček a i když i zde poskytuje dostatek výkonu, přece jen radši přeřadím a nedráždím omezovač. Ten je proklatě vysoko, vždyť motor točí 14 tisíc otáček za minutu!
 

Agresivní jízda je tedy na místě, a proto oceňuji nový potah sedla, který je na omak hodně drsný. Dokonce mám strach o svoje kalhoty, abych na nich neměl vydřenou díru. Potah má ale výborný grip a drží jezdce na správním místě. Kdo je zvyklý se po sedle klouzat, tvrdě narazí nebo si stáhne kalhoty.
 

Tlumiče odvádí dobrou práci, možná by mohly být o trochu tvrdší, to ale záleží na váze a zvyku jezdce. Stejně tak chválím brzdný účinek brzd Brembo. Díky novému rámu motorka působí opravdu kompaktním dojmem a není problém se během krátké chvíle trefovat do zvolených stop. FC 250 se svými 46 koňmi díky dobře čitelnému průběhu výkonu nikomu ruce neutrhne, takže ideální i pro začátečníky.

FC 350
 

Stejně jako při letním testování endur od Husky, i v motokrosu se mi nejvíc zalíbila třipade. Ta má dostatek výkonu a nevyžaduje tak časté řazení a práci se spojkou. Přesto ale stále působí lehce, ovladatelně a hravě. Je zajímavé, že výkonem 58 koní se blíží spíš k FC 450, ovšem pocitově jde o nabroušenou dvěpade, která víc táhne od spodku.
 

A to se mi prostě líbí, pocit neohrabanosti se nedostavuje a motor mi odpouští některé nepovedené průjezdy zatáček. Stačí vrknout a hned mám ztracenou rychlost zase zpátky i v náročnějších pískových zatáčkách. Co se ostatního týče, nezaznamenávám větší rozdíl, všechno funguje velice podobně jako u slabší sestry, jen tlumiče se mi zdají trochu lépe nastavené na můj styl jízdy a na mou váhu.
 

Při prezentaci jsem si všiml jedné zajímavé věci. Třipade nejenže se chová jako dvěstěpadesátka, ale má i stejnou architekturu motoru. Oproti tomu má velký nárůst výkonu, takže bude zajímavé sledovat, jak to bude s životností motoru. V Husky vám samozřejmě řeknou, že životnost není problém, ale to ukážou až zkušenosti majitelů. Kdybych si měl vybrat jednu z testovaných motorek, tak bych se mezi ně rád počítal i já.
 

FC 450
 

Nejsilnější motorka na place se svými 63 koňmi moc lidí neoslovila. Já jsem na ní jel pouze jednou a do opakování se mi moc nechtělo. Stejné pocity měli i ostatní kolegové. Důvod je jasný, jede to prostě až moc a na takovou malou trať to není dělané. Věřím ale tomu, že někde na velké trati bych měl z jízdy daleko lepší požitek.
 

Čtyřipade sice nabízí jen o pět koní víc než FC 350, má ale úplně jinou konstrukci motoru a i průběh výkonu je někde jinde. V sedle máte pocit, že motorka přibrala snad deset kilo oproti slabším sestrám, přitom váží pouze 102,4 kilo! Jde tak jen o pocit způsobený malou tratí a možná i celkovou únavou. Po celém dni ježdění se mi sotva pletly nohy.
 

Každopádně mě čtyřipade neoslovila a o nějaké agresivní jízdě nemohla být řeč. Sotva jsem motor dostal do vyšších otáček, už jsem musel brzdit do další zatáčky. Takže jsem nemohl pořádně otestovat potenciál motoru v celém spektru otáček, a to mě mrzí, protože podle prvních ohlasů ze zahraničí se prý jedná o poměrně uhlazenou motorku, která nabízí spoustu zábavy. Pořád ale platí, že FC 450 bych do rukou nezkušeného jezdce rozhodně nedoporučil. Stačí trocha nechtěného plynu a na průšvih je zaděláno.

TC 125
 

A jdeme na dvoutakty. Dvacka letos dostala stejně jako 4t modely kompletně přepracovaný motor. Ten je nyní lehčí a přitom výkonnější. Vyprodukuje rovných 40 koní, což je na lehoučkou dvacku hodně slušná hodnota! Líbilo se mi, jak je motor silný i v nižších otáčkách, takže není nutně potřeba neustále hnát otáčky do bezvědomí. Nicméně bez prstu na spojce se prostě neobejdete.
 

Tahle hračka rozhodně není nic pro pohodové ježdění, to chce mladého dravce, který jí bude pořádně dávat. Jednat proto, že pro rychlou jízdu je spousta plynu a spojky potřeba a také proto, že je neuvěřitelná zábava slyšet pod sebou dvoutaktní zvuk a cítit, jak motorka reaguje na jezdcovi pokyny. Přitom nehrozí, že by s někým dvacka zametala, výkon tam sice je, ale musíte se k němu umět propracovat. Ideální pro mladé střelce, kteří se potřebují naučit správně řadit, spojkovat a celkově se dokonale sžít s motorkou.
 

Velká škoda, že jsem si s dvácou nemohl užít trochu dýl, byl o ni totiž velký zájem, a když jsem se konečně dostal na řadu, zjistil jsem, že motorka má prasklé pružinky na obou stupačkách. Takže stupačky lítaly nahoru dolů a místo soustředění se na jízdu jsem musel upírat pozornost jinam. Vesměs všichni zúčastnění ale odcházeli po jízdě s dvácou s úsměvem na tváři. Ještě jedna drobnost – pokud jste lenoši, dá se k novému motoru dváci přikoupit i elektrický startér!
 

TC 250
 

Dvoutaktní dvěpade zůstala bez větších změn stejná jako loňský model. Oproti ostatním modelům působila motorka větším dojmem a i posed jezdce byl odlišný. Musím uznat, že přepracovaný rám je opravdu rozdíl a je to změna k lepšímu. Nové motorky se lépe ovládají, a to je znát hlavně v pomalejších zatáčkách. Přesto se na TC 250 nejede špatně a kdyby to trať dovolila, může jít o parádní stroj s brutální dvoutaktní sílou.
 

Síla motoru mě totiž velice překvapila. Oproti mému modrému dvoutaktu je tohle opravdová bestie, která rve ruce. Vtip je v tom, že zatímco u FC 450 se brutální výkon dá celkem slušně dávkovat a můžete držet motorku v nízkých otáčkách, tak tady to prostě nejde. Tady buď máte plyn a motor pod vámi řve nebo nejedete. Při špatné práci se spojkou navíc hrozí silné cukání, stavění motorky na zadní, drifty a další vylomeniny. Prostě peklostroj.
 

I přes toto považuji zkrocení téhle mašiny za výzvu, kterou bych rád přijal. Pokud bude možnost povozit se s TC 250 na velké trati, s chutí do toho půjdu! Jízda na dvoutaktu možná není nejrychlejší a nejplynulejší, je to ale velká zábava a zároveň to plně prověří vaše jezdecké schopnosti a cit pro motor. Tohle je motorka pro velký kluky!
 

Závěr
 

Nové Husqvarny se povedly a je zde vidět velká ctižádost a touha po vítězství. Husqvarna k tomu přidává odkazy do minulosti, silné zaměření na „odkaz předků“, širokou kolekci příslušenství a ejhle, kult značky je na světě! Nutno podotknout, že celá reklamní kampaň a marketingová strategie je velice povedená a není těžké jí podlehnout.
 

Když se ale oprostíme od reklamních triků a podíváme se čistě na nabízené modely, i zde najdeme silný arzenál. Obecně pro Husqvarna modely platí, že 4CS WP tlumiče fungují velice dobře a stejně tak to platí pro brzdy Brembo a hydraulickou spojku Magura. Znatelně se zlepšila ergonomie, vedení motorek je nyní přesnější a jistější. Je zkrátka vidět, že inženýři kráčí správným směrem.
 

Překvapily dvoutakty, oba dva svou silou. Dvacka v pozitivním slova smyslu, dvěpade tak trochu v negativním - ta už jede moc moc moc. Co se mi ale ve dvoutaktním portfoliu hodně líbí, tak je model TC 85. Ten jsme samozřejmě netestovali. Je ale vždycky dobře, když mají ostatní značky stále co nabídnout i mladým závodníkům, kde je nyní samá KTM. Mimochodem, i TC 85 má hydraulickou spojku!
 

Musím vyseknout hlubokou poklonu týmu Dypree, který do toho šel po hlavě, vytvořil něco unikátního a k tomu uspořádal za pomoci kolegů z KTM CEE testování ve velkém stylu. Z fotek můžete vidět třeba Husky kamion, 9 testovacích motorek, kropenou trať a všeobecně zázemí na velmi vysoké úrovni. To vše jste si mohli prohlédnout i vy, protože v pátek 2. 10. bylo testování pro veřejnost. Zúčastnili jste se?
 

Připravil a nové Husqvarny 2016 testoval: Jiří Kružík 
Foto: Martin Matula a David M. Bodlák 
11. 10. 2015

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Motolevel.com test endurových motorek HUSQVARNA 2016 máte TADY. 
Motolevel.com test motokrosových speciálů YAMAHA 2016 najdete ZDE. 
 

Motolevel Facebook
Motolevel Instagram