Tipsport Aréna otevřela svoje brány již v 16:00 hod. Fanoušci si tak mohli důkladně prohlédnout a očima nastudovat trať, nechat si podepsat plakát na autogramiádě, pokochat se novými motocykly Sherco nebo zakoupit suvenýry v některém z fanshopů. Ti, kteří přišli na akci takto brzy, si určitě všimli probíhajících úprav trati. Konkrétně šlo o úpravu velkého dvojáku a hned na začátku večerního programu jsme se od moderátorů dozvěděli proč.
 

Divácky nepřístupné tréninky totiž ukázaly, že tento dvoják je krizové místo a poslal k zemi i takové jezdce jako Jonny Walker, který utrpěl zranění nohy. Sice kulhal, ale závody odjel, byl přece ve vedení seriálu! Ovšem smůla se mu lepila na paty i při závodech… O tom ale až později. Teď přichází na řadu první nažhavení zhruba 5 000 přítomných diváků v podobě Superpole, kdy osm nejlepších z kategorie Prestige bojovalo o nejvýhodnější postavení na startu.

Už při samotném pohledu na trať jsem si říkal, že tohle musí být sakra těžké projet, ale světová špička při svém rychlém kole dokazovala, že pro nejlepší jezdce světa to není žádný problém. To byla neuvěřitelná jízda! Nejrychlejším mužem byl Taddy Blazusiak. Slušný výkon na to, že dva závody vynechal kvůli nemoci. Taddy je ale živoucí legenda a diváci ho milují, což mu dávali najevo bouřlivým potleskem. Kouzlo a zároveň největší záludnost superendura ovšem spočívá v pomalejších jezdcích, které musí rychlejší závodníci předjet. To na zrádné a úzké trati někdy tak docela nejde a v pořadí závodu to může udělat pěkný zmatek. O tom se diváci přesvědčili hned při prvním ostrém závodě večera kategorie National.

Třída National

V této třídě startovali čtyři slovenští zástupci v čele s Thomasem Hostinským a také dva Češi - Roman Körber a Tomáš Louthan. Bylo pro mě poměrně obtížné sledovat, co se kde na trati děje, jezdci se totiž promíchali a po pár kolech nebylo jednoduché určit, kdo je o kolo zpět a kdo zrovna vede. Velmi časté pády orientaci vůbec neulehčovaly. Přesto dva jezdci dokázali svou rychlou jízdou upoutat pozornost.
 

Němec Mike Hartmann na Husky s číslem 183 byl celý večer suverénní a vyhrál obě finálové rozjížďky. To vše za vydatného povzbuzování početného německého publika. Druhým mužem byl Slovák Hostinský s číslem 110, jezdící také na Husqvarně. Ten dokončil obě rozjížďky na druhém místě, přičemž ve druhé jízdě ho od prvního Hartmanna dělily pouhé tři vteřiny! Celkové třetí místo bral další německý závodník Marcel Teucher. Roman Körber dokončil celkově šestý a Tomáš Louthan kvůli častým pádům až třináctý.
 

Třída Woman

Na těžké trati se předvedly i ženy a i když jich bylo pomálu, obě finálové jízdy nabídly nervydrásající drama! V první jízdě vedla Španělka Sandra Gomez s mírným náskokem před pronásledovatelkou z Velké Británie Emmou Bristow. Jen pár zatáček před koncem ale Gomez padá! Vítězství tak bere Bristow na stroji Sherco.
 

Druhá jízda měla přesně opačný průběh. Gomez zaváhala v úvodním kole, takže do vedení šla Bristow a její pohodlný náskok se zdál neohrozitelný. Ovšem Gomez za mohutného povzbuzování svého bratra, který závodí ve třídě Prestige, začala stahovat ztrátu. Bristow to zřejmě lehce rozhodilo, v předposledním kole zachybovala a přišla tak o vedení a celkové vítězství. Celkově třetí byla Němka Maria Franke, která si stejně jako dámy na špici prohodila pořadí z první jízdy s Jihoafričankou Kirsten Landman.

Třída Junior

V nejmladší třídě jsme svého zástupce bohužel neměli, to ale nic neměnilo na faktu, že bylo na co koukat. Už v měřeném tréninku bylo jasné, kdo si přijel pro první příčku. Sedmnáctiletý Němec Manuel Lettenbichler byl naprosto suverénní a jeho časy by se neztratily ani v nejprestižnější třídě Prestige. Ve všech třech jízdách nechybělo mnoho a druhý v pořadí by od něj dostával kolo!
 

Celkově druhý dokončil pražský závod Portugalec Luis Oliveira se ziskem třetího a dvou druhých míst. Poslední místo na pódiu obsadil Neměc Tim Apolle, který si připsal čtvrté a dvě třetí místa. Jezdec, který dokázal upoutat pozornost diváků, byl Chilan Benjamin Herrera jezdící na TM s číslem 38. První jízdu dokončil po souboji s Oliveirou na druhém místě, ovšem ve druhé jízdě ho postihly technické problémy a třetí jízdu nebyl klasifikovaný taktéž pro technické problémy. Svoji frustraci přitom dával divákům hodně najevo.

Třída Prestige

Nejlepší podívaná byla samozřejmě očekáváná od této třídy, ve které startovaly hlavní hvězdy večera. Mezi nimi i český zástupce Petr Bartoš, který dělal, co mohl, ale na tempo světové špičky to vůbec nestačilo. První jízda byla zřejmě nejlepší, protože se za sebou seřadili jezdci jako Blazusiak, Webb, Robert a Haaker. Takto jeli několik kol a bylo jen otázkou času, kdy dojde na tvrdé předjíždění a souboje loket na loket. Do hry také vstoupili jezdci o kolo, na což nejvíc doplatil v poslední zatáčce Polák Taddy Blazusiak. Kvůli pádu s kolečkářem totiž přišel o druhé místo! Nechybělo mnoho a jezdci se poprali. Bylo evidentní, že Taddy „chytil rapla“.
 

Druhá jízda přinesla zajímavý zvrat v podobě obráceného pořadí při najíždění na start. Z toho nejvíc vytěžil Colton Haaker, který byl v kvalifikačním Superpole až sedmý, takže oproti svým konkurentům měl nyní výhodu lepší startovní pozice. Tuto jízdu také vyhrál. Vůbec se ale nedařilo smolaři z první jízdy. Taddy se vůbec nemohl dostat do tempa, nezvykle často chyboval a zdržoval se s předjížděním pomalejších jezdců. Dokončil až sedmý.

Do třetí rundy se ale dal dohromady a se solidním náskokem ji vyhrál! Díky tomuto vítězství se dostal na celkovou třetí příčku, z čehož měl ohromnou a upřímnou radost. Celkovou druhou příčku obsadil Američan Taylor Robert a vítězství bral jeho krajan Colton Haaker.
 

V úvodu jsem zmínil problémy lídra šampionátu Jonnyho Walkera. Ten odjel celý večer s bolestí nohy a navíc hodně padal a chyboval, což ho stálo spoustu sil a přineslo mnoho dalších modřin. V Praze dokončil na celkovém sedmém místě, čímž se situace na čele slušně zdramatizovala. Haaker nyní ztrácí na prvního Walkera pouhý jeden bod a do konce seriálu zbývá pouze jeden závod! Průběžně třetí je Američan Cody Webb se ztrátou šesti bodů na čelo.

Pár slov závěrem

Superenduro jsem měl možnost navštívit poprvé a atmosféra v hale mě dokázala zcela pohltit. Na trati se pořád něco děje a o nečekané zvraty není nouze! Velký respekt před jezdci, kteří se dokážou s tak náročnou tratí s noblesou poprat a nějaká modřina nebo odřenina je nezastaví. Těch měl totiž snad každý zúčastněný požehnaně! Divácká kulisa se mi zdála vcelku slušná, ovšem organizátoři si slibovali větší divácký zájem. Po tom, co tahle show předvedla, si ale troufám tvrdit, že v dalších letech bude zájem diváků vyšší! Za zmínku také stojí opravdu široké zastoupení národností. Mistrovství světa tak dělá svému jménu čest. Jen těch Čechů by mohlo být víc.
 

Určitě se podívejte na reportáž ČT z pořadu Svět motorů, dostupnou na tomto odkazu nebo na krátký video sestřih, který nabízí pohled i na doprovodný program večera. Rozhodně by vám neměli uniknout ani fotogalerie našich fotografů Jakuba Frühaufa a Martina Kozáka.

Autor: Jiří Kružík 
Foto: Martin Kozák 
18. 3. 2016