Zlomovým momentem historie pro tamní sajdkárkros byla 2. světová válka a okupace tehdejšího SSSR (Svaz sovětských socialistických republik – pozn.redakce) nacistickým Německem. Jak z historie víme, obležena byla velká část Ruska k linii Leningrad (nyní Petrohrad) - Moskva - Stalingrad (nyní Volgograd). Průmyslová výroba tak musela být přesunuta za zmíněnou linii až za Ural. Totéž se stalo i s výrobou motocyklů s vozíkem pro armádní účely, které ruští inženýři začínali okopírováním německého BMW. Mekkou pro jejich výrobu se stalo místo Irbit. Podle dostupných zdrojů právě Irbitský motocyklový závod (IMZ) svojí produkcí sidecarů pomohl vyhrát válku. Po ní se následně pustil i do masové civilní produkce pod známou značkou Ural a vytvořil legendu (zdroj: www.imz-ural.com).



Také hned v roce 1945 byl v Irbitu založen motoklub, který již v následujícím roce uspořádal první závody v sidecarcrossu na území tehdejšího SSSR. Od prvních závodů pak byl jen krůček k pořádání seriálu mistrovství SSSR. Dohledání výsledků z tohoto období bylo velice obtížné, narazili jsme bohužel jen na takové torzo. Přejít na něj můžete na:

http://www.thejohndaveypages.org/JD_NA/JD_RUS/JD_RUS_CTables.htm

I přes uzavřený tehdejší východní blok a totalitu jezdily ruské posádky sbírat zkušenosti na mezinárodní závody a zúčastnily se dokonce i tehdy vznikajícího Poháru FIM (přímý předchůdce ME (od 1975) a MS (od 1980) – pozn.redakce). Hned na prvním ročníku poháru tak startovaly sovětské posádky. Velké pocty se dostalo i sovětským pořadatelům, jelikož čtvrtý podnik Poháru FIM se uskutečnil v Kyjevě dne 16.5.1971! Ovšem byl na dlouhou dobu poslední. Do kalendáře MS se Rusko vrátilo až v roce 2004.


1969

Přesto sovětští jezdci dále jezdili na Západ. V druhém ročníku Poháru FIM dokonce zazářila irbitská dvojice Anatolij Sibircev - Igor Nikonov, když v úvodním závodě v belgickém Eke dne 11.5.1972 zvítězila na svém stroji Ural 750! Tučné bodové příděly vozili i z následujících GP Nizozemska a Švédska, kde celkově skončili na 8. místě. Podle dostupných pramenů, ale celý seriál neobjeli, což se podepsalo na konečném umístění.


Kyjev

V roce 1973 se v Poháru FIM poprvé objevil asi nejznámější ruský pilot Sergej Ščerbinin se spolujezdcem Borisem Poganowskim na stroj M63K Ural 750. Hned při své premiéře skončil druhý na GP Nizozemí a v následném GP Dánska bral bronz. V té době ovšem ekonomické ani politické okolnosti neumožňovaly sovětským závodníkům účast na všech podnicích evropského šampionátu, takže obvykle jedním turné objeli několik GP a vraceli se domů. Na druhou stranu lze chápat, že když bydleli až za vzdáleném Uralu (ruské pohoří oddělujíci Evropu od Asie – pozn.redakce), tak to asi ani po lidské stránce jinak nešlo. Vzdálenost do středu Evropy je enormní a k tomu je třeba vzít do úvahy úroveň, resp. vůbec existenci, tehdejších dálnic nebo dopravních prostředků.



Po roce 1973 účasti sovětských posádek na mezinárodní scéně značně klesaly a s tím také bodové zisky, až v roce 1978 vyklídily pozice úplně. Na dlouhých 10 let se musely evropské soutěže obejít bez nich.

Na přelomu 80. a 90. letech ale zase svitla naděje. Ščerbinin se Zyrjanovem občas nakoukli na MS a blýskli se několika slušnými umístěními. Ovšem doma tato dvojice naprosto kralovala. Ščerbinin po tu dobu nasbíral celkem 11 titulů! Dle knihy Motocykly irbitského závodu autorů S. J. Aršimov a I. M. Košelev z roku 1986 většina závodníků mistrovství SSSR té doby používala sériové závodní speciály IMZ 8.201 „Kross“ poháněné 4-taktem o objemu 650 ccm. Nicméně technická úroveň nestačila na mezinárodní pole, což bylo v polovině 80. let terčem otevřené kritiky, např. i v nejčtenějším motoristickém časopisu Za ruljom (obdoba našeho Světa motorů).


Ščebinin st. a spolujezdec Zirjanov na MEZ v Ouběnicích 1985

Na konci 80. let byl pro elitní posádky Ščerbinin-Zyrjanov a Prjadein-Zavjalov připraven nový moderní stroj Vostok. Byl odlehčen, v motoru používali klikové hřídele a některé další detaily od KTM a přešli na 2-takt. Když s tím přijeli na svět, Hüsser (dvojnásobný mistr světa ze Švýcarska – pozn. redakce) neodolal, aby se nesvezl.

Skutečně kvalitních mezinárodních výsledků se Rusové dočkali až po roce 1999, když nastoupila mladá generace jezdců. Asi největšími hvězdami se stali Jevgenij Ščerbinin (syn několikanásobného mistra SSSR v sajdkárkrosu Sergeje Ščerbinina – pozn.redakce) a Sergej Sosnovsky. Těm velice pomohla spolupráce s moskevským klubem Fond rozvoje motosportu (FRM).


Jevgenij Ščerbinin, největší sajdkárkrosová star v Rusku, vítěz šampionátu IMBA (ME)

Za jejich kariéry se dočkali i jejich fanoušci domácího podniku MS. Dne 15.8.2004 se totiž dějištěm GP stala nová trať v Saročenech u Moskvy, ale bohužel ji poznamenalo počasí. Pro nepřetržitý a silný dešť byl nakonec podnik zrušen. Úspěšná premiéra MS se tak odložila až na rok 2009, kdy hostitelem se stala Penza, která si po úspěšné premiéře vysloužili i pokračování v dalším roce.

Následně se na 2 roky přesunulo pořádání podniku MS do Kamensk-Uralskyj. Stálo za tím velké úsilí Ščerbinina st., pro kterého byla GP Ruska u něj doma na Urale splněním snu. Zájem ze strany veřejnosti a fanoušků byl ohromný, jelikož na závod světové elity v sajdkárkrosu přišlo přes 20 tisíc lidí! Ščerbinin udělal pro úspěšný průběh MS maximum. Údajně neváhal jet osobně až na rusko-estonskou hranici, aby zajistil hladký průběh celní kontroly pro účastníky MS.


Kamensk-Uralskyj, dějiště podniků MS sajdkár v letech 2011 a 2012

Ke Kamensk-Uralskyj se váže i výchova juniorů pro motoristický sport. Od roku 1972 to je jedinečná speciální základní škola v celém SSSR, resp. Rusku. Až do teď se zde věnují přípravě na MX, sajdkárkros, speedway a ledovou plochou dráhu. Škola disponuje učebnami, trenažéry, dílnami a samozřejmě závodišti. Zejména v 80. a 90. letech její odchovanci tvořili jádro sovětských a ruských reprezentací, kteří sbírali úspěchy na domácí i mezinárodní scéně. Školou prošel i Jevgenij Ščerbinin, jehož otec Sergej je dnes ředitelem školy. Ta od roku 1997 nese název Regionální centrum přípravy výběrových týmů mistrů technických druhů sportu. Školní krosová trať Junosť byla v roce 2011 obnovena do úrovně pro pořádání mezinárodních závodů.


Zdroje:
http://34355.ru/news/2775
www.frm-mx.ru
www.thejohndaveypages.org
http://forum.jawaold.su/viewtopic.php?p=209748
www.imz-ural.com



Připravili: Josef Hejnal a Miroslav Šimek
Foto: archiv AutoMotoSport SSSR (https://www.facebook.com/groups/994865833969914/)
27. 12. 2016