Předloni se objevil na stupních vítězů v MEZ MČR v Šumperku v barvách Motosportu Chýnov, letos absolvoval skoro celý seriál v Osička MX Teamu a vyjel si celkově pěkné sedmé místo. S motokrosem začal ve svých šesti letech a věnoval se mu 22 let.

Žádný jiný rakouský motokrosař neztělesňoval americký motokrosový styl jako on. Snad ještě Ronni Grosskopf, který byl velkým Philovým vzorem a Ronni zas jeho motokrosovým učitelem. Oba jezdívali stylem „buď a nebo“, mnohdy za hranicí svých limitů a rozhodně nepatřili k taktickým sběračům bodů. A právě Philova velká touha brát pouze vítězství byla důvodem jeho mnohočetných zranění.

Jeho bratr a mechanik v jedné osobě byl vždy nejen věrným a pohotovým mechanikem Philova motocyklu, ale i jeho několikrát zraněného kolena. Známy jsou i případy, kdy mu nasazoval posunutou čéšku v koleně v boxu pro mechaniky, aby Phil mohl vzápětí pokračovat dále v jízdě (!!!). Sám jezdec k tomu říká: „Vždy to pekelně bolelo, ale bratr již přesně věděl, kam zatlačit, aby mi dal rychle koleno do cajku a já mohl jet dále."

A právě zdravotní stav byl jednou z hlavních příčin, proč se Phil rozhodl ve svých osmadvaceti letech předčasně ukončit svou kariéru. Dalším důvodem bylo to, že nebyla možnost věnovat se tomuto sportu profesionálně a Phil tak musel každý den chodit do práce. Navíc se mu nyní nově naskytl dobrý job, se kterým by šly snoubit motokrosové ambice jen stěží. A jak sám Phil říká: „Motokros se mi věší na hřebík těžko. Měl jsem sice na rok 2011 stejnou nabídku od Kawasaki jako letos, ale u dalších sponzorů se mi podpora sháněla stále hůře, a tak jsem se rozhodl s motokrosem skončit a plně se věnovat mojí nové práci. Musím zkrátka myslet i na svoji budoucnost. Nicméně motokrosu se zcela nevzdám. Budu si dále jezdit pro radost a třeba se i někdy objevím na nějakých závodech, nicméně rakouský mistrák už to nebude...“

Bohužel ani v Rakousku není jak vidno situace kolem motokrosu jednoduchá. Phil byl vloni vyhlášen nejlepším sportovcem spolkové země Burgenland (něco jako u nás sportovcem kraje), ale finanční přízeň to bohužel žádnou nepřineslo... „Bylo mi jasně řečeno, že finanční podpora sportu se v Rakousku musí více ubírat k olympijským disciplinám, ne do motorismu. Pryč jsou bohužel ty časy, kdy závodili Heinz Kinigadner nebo Sigi Bauer, to se tehdy v motokrosu točilo zhruba trojnásobně více peněz než dnes. Přitom finanční nároky jsou nyní daleko větší než v minulosti. Ale toto opravdu není hlavním důchodem mého odchodu z motokrosové scény. Skutečně se nyní chci plně věnovat mému povolání a pracovní kariéře" uzavírá Phil.

Přejeme tedy tomuto sympatickému sportovci mnoho zdraví, štěstí a úspěchů v jeho dalším životě!

Evžen Zadražil
http://www.motosportchynov.cz/

Foto: Radim Kubala a Luca Havlíčková