Stručná rekapitulace historie a souvislosti
I po 4 letech od našeho minulého průzkumu sezóny 2013 platí, že nejdůležitější základna ruského sajdkárkrosu se nachází až na Urale ve Sverdlovské oblasti a je spojena zejména s městy Irbit a Kamensk-Uralský.
Má to historické kořeny, protože Irbit je místem, kam se za 2. světové války z Moskvy přesunula výroba motocyklů s vozíkem pro armádní účely (začínali okopírováním německého BMW). Irbitský motocyklový závod (IMZ) svojí produkcí sidecarů pomohl vyhrát válku, pustil se pak i do masové civilní produkce pod značkou Ural a vytvořil legendu.
V Kamensku-Uralském zase mají od roku 1972 v SSSR jedinečnou speciální základní školu pro výchovu dětí v motoristickém sportu. Pěstuje se zde MX, side, speedway a ledová plochá dráha. Škola disponuje učebnami, trenažéry, dílnami a samozřejmě závodišti. Zejména v 80. a 90. letech její odchovanci tvoří jádro sovětských a ruských reprezentací a sbírají úspěchy na domácí i mezinárodní scéně. Význam výchovného centra v Kamensku-Uralském se udržel dodnes.
Zmíněná města jsou od sebe vzdálena zhruba jen 100 km, což je v Rusku skoro nic. Disponují také určitou diváckou základnou sajdkárkrosu a hlavně ekonomickou silou na podporu motoristického sportu. Kdokoliv v posledních letech dokázal jezdit sajdkárkros v Rusku na vrcholové úrovni, pocházel výhradně z této oblasti.
Extrémní dálky a vysoké náklady
Finanční zázemí je extrémně důležité pro úspěch, protože kromě vlastního stroje a jeho údržby musíte zaplatit vysoké náklady na objetí celého seriálu. Přední posádka bratří Zyrjanovů z Irbitu v roce 2016 v jednom z rozhovorů pro tisk uvedla, že cestovní výdaje na absolvování tehdy 4dílného ruského šampionátu se pohybují okolo 300 tisíc rublů. Přepočet aktuálním kurzem vychází na něco přes 110 tisíc Kč a nemusí na první pohled ohromit. Ale tato špičková posádka má vždy jeden závod doma a druhý v relativně blízkém Kamensku-Uralském, takže peněženku zatíží hlavně zbylé 2 podniky. Když dále zvážíme, že v Rusku jsou prakticky nejlevnější pohonné hmoty v Evropě a proti našim cenám jsou na polovině, jeví se to výrazně v jiném světle. Prostě dle této logiky by v našich poměrech jen na přejezdy padlo více než 200 tisíc Kč za 2 závody a k tomu dlouhé dny na cestách! Třeba na finálový závod roku 2017 do Krymsku to Zyrjanovové měli přes 2800 km...
Výše popsané skutečnosti značně limitují rozšířenost sajdkárkrosu v Rusku. Pouhé absolvování kompletního domácího šampionátu dokáže zvládnout jen několik posádek. Pro běžného člověka je tento sport finančně nedostupný o to více, že v Rusku je průměrná mzda zhruba poloviční proti ČR. Obří vzdálenosti nejen finančně ale i časově a všeobecně lidsky prakticky vylučují provozování tohoto sportu dle našich středoevropských zvyklostí. Například návrat nějaké ruské posádky k pravidelné účasti v MS by byl něco jako zázrak (pozn.red.: Letos ruskou pochodeň na MS sajdkár držel statečně Rodionov, který se zúčastnil prvních pěti závodů a celkově mu patřila 29. příčka.)
Sezona 2017
Každopádně ruský šampionát se zatím daří udržet při životě. Sportovní autoritu má nadále Motocyklová federace Ruska se sídlem v Moskvě (MFR, člen FIM). Naposledy v roce 2013 vypsali mistrovství ve 2 třídách (do 500 ccm a do 750 ccm), od roku 2014 se kvůli malému počtu posádek jezdí už pouze třída do 750 ccm. Titul v letech 2014 a 2015 vybojovali bratři Alexandr a Pavel Zyrjanovové (MTH), ale sezóna 2016 přinesla premiérový titul mladší posádce z Irbitu ve složení Marat Šafigulin – Alexej Bessarabov (VMC KTM). Tento tým dokázal vyhrát i sezónu 2017, ve které bylo ruské mistrovství 5-dílné:
18.06. Kirilov (Vologodská oblast)
02.07. Zarečnyj (Sverdlovská o.)
23.07. Irbit (Sverdlovská o.)
06.08. Tavričeskoje (Omská o.)
24.09. Krymsk (Krasnodarská o.)
Mistrovství Ruska v Zarečném 2017 – crash po startu
Podniky to byly opět celovíkendové spojené s řadou dalších disciplín motokrosu vč. 4kolek. Soboty obvykle patří kvalifikacím a juniorům, v neděli se konají hlavní závody. Sajdkáry soutěží ve dvou jízdách na 25 minut plus 2 kola. Počty účastníků jsou opravdu slabé. Většinou se na závodě sejde nějakých 6 – 10 posádek, přičemž za stabilní účastníky šampionátu můžeme považovat tak 4 – 5 posádek.
Kromě těžko dostupného oficiálního mistrovství se samozřejmě konají i různé oblastní poháry anebo lokální závody. Také v této „hobby“ závodní zóně zaujme město Irbit, kde je evidentně po garážích spousta sajdkár (samozřejmě hlavně zn. Ural) a disciplína je v široké divácké oblibě.
„Speedway po irbitsku“
Velmi zajímavě zde otvírali sezónu 2017 na místním stadiónu, kde se jel podnik doslova nazvaný „Speedway po irbitsku“. Bohatá a kvalitní fotogalerie jasně dokumentuje, o co šlo. Na 3 tisíce diváků mohlo vidět i své mistry Šafigulin – Bessarabov (tradičně s číslem 27), které zde ovšem porazili zkušení Roman Koch – Alexandr Bukin.
Zpráva a fotogalerie: www.e1.ru/news/
Závěr sezóny v Irbitu se konal 23.12.2017 také na sněhu, ale již na zdejší motokrosové trati. Podnik nazvaný „Prosincová kuráž“ obsahoval i kategorii sajdkár, ve které se vedly neúprosné boje. Na odkazu níže najdete fotogalerii a záběry z helmy jezdce na sólu.
Zimní motokros v Irbitě 2017: motodom66.ru/2017/12/26/motokross-dekabrskiy-kurazh-2017/
Připravil: Miroslav Šimek
Foto: archiv
11.1.2018