Tyto výsledky mu také vynesly sedmé místo v tradiční anketě o Nejlepšího jihočeského sportovce roku.
Přes veškerou snahu se zatím nedaří ambiciózním soupeřům sesadit Jihočecha z českého trůnu. „Obhajovat ale není nic lehkého. Nejprestižnější je pro mě domácí mistrovství. Získat znovu náš titul, to pro mě byla priorita číslo jedna,“ zdůrazní.
Tento úkol Michek zvládl s velkou grácií. Navíc stejně jako loni se ani jeden závod nekryl s německým šampionátem, na což v minulosti někteří škarohlídi rádi poukazovali. Že to má Michek díky tomu ulehčené. „O to víc si titulu zase cením. Nikde se nic nekrylo. Všichni měli možnost zúčastnit se kompletního seriálu a nikdo se tak nemohl vymlouvat, že musí na nějaký závod do Německa, nebo někam jinam. I když to třeba nehrálo žádnou roli, tak takové hlasy jsem v minulosti slyšel často,“ připouští. „Letos startovala kompletní naše špička i jezdci ze zahraničí. Byl to dobrý šampionát a jsem rád, že jsem v takové konkurenci dokázal titul obhájit.“
Triumf měl jistý už před poslední jízdou závěrečného závodu v Opatově. „Do první jízdy už jsem v Opatově mohl jít s tím, že mi stačí určitý bodový zisk, abych měl titul jistý. To se mi také podařilo, všechno ze mě spadlo a druhou jízdu jsem vyhrál, což byla taková třešnička na dortu,“ usměje se. „Byla to pro mě úžasná sezona. Naštěstí se nic nezměnilo, protože změnit by se to mohlo jenom k horšímu,“ dodá pobaveně.
Po třech letech se v Dalečíně uskutečnil mistrovský závod družstev a Michek spolu se svými týmovými kolegy Maďarem Bencem Svobodou a Francouzem Sulivanem Jaulinem suverénně potvrdili roli největších favoritů. „Pro celý náš tým Buksa/Ados to byl fantastický rok. Vyhráli jsme mistrovské tituly ve všech čtyřech vypsaných kubaturách a k tomu jsme přidali i prvenství v družstvech. Víc už z toho vytěžit nejde,“ pochvaluje si.
K tomu Michek letos vyhrál trošku opomíjený evropský šampionát a reprezentoval naši zemi na prestižním Motokrosu národů v USA, kde český výběr ve složení Martin Michek, další Jihočech Václav Kovář a Martin Krč obsadil šestnáctou příčku. „V kvalifikaci jsem tam zajel dvanácté místo, díky kterému jsme se posunuli do finálového závodu. Druhý den nám bohužel selhala technika. Měli jsme tam na místě dostat nové motorky, ale třeba já jsem vyfasoval motocykl, který měl naježděno kolem šedesáti hodin. V těžkém terénu pak bohužel ten zápřah nevydržel. Ale po nějaké odmlce se alespoň Česká republika dostala do finále A,“ říká ke svému vystoupení na nejprestižnějším závodě sezony.
Článek si dočtěte na stránkách Českobudějovického deníku:
https://ceskobudejovicky.denik.cz/ostatni_region/lepsi-rok-to-snad-uz-byt-ani-nemohl-usmiva-se-motokrosar-martin-michek-20181230.html
Autor: Pavel Kortus
Foto: Deník/Radka Doležalová
30. 12. 2018