"Byl jsem dva týdny v kómatu a balancoval na tenké hraně mezi životem a smrtí," připustil Everts, který se z toho všeho dokázal dostat jako jeden z mála lidí, kteří s malárií bojovali. 
 

"Sice jsem se tím prokousal, ale pořád se ještě vymaňuji ze zajetí této nemoci," řekl Everts. "Mám pořád problémy s pravou nohou a zotavuji se z operace prstů na noze. Mojí největší výzvou je vrátit se zpět na motorku, i když s menšími nohami (kvůli postupným ztrátám prstů)." 

Po této zkušenosti, kdy se opravdu přiblížil smrti, Stefan odhaluje: "Můj život se hodně zklidnil. Býval jsem jako hurikán, ale v současné době jsem o dost klidnější." 

Následně se otevírá další zásadní téma rozhovoru, které se týká těžkostí spojených s trénováním syna Liama poté, kdy on sám byl pod vlivem přísného otce Harryho, který byl světovým šampionem. 
 

"Zkouším být lepší verzí svého otce. Můj otec byl opravdu přísný. Není to snadná pozice pro mě ani pro Liama, který je již třetí generací závodníků v naší rodině, navíc nyní kráčející v mých šlépějích, což je pro něj nelehká situace. Ale jeho vášní je skutečně motokros, tento sport miluje." 
 

"Snažím se mu ze sebe dávat to nejlepší a podporuji ho, jak jen to jde. Není to vždycky úplně jednoduché, protože nejsem extrémně odhodlaná osoba. Vždycky jsem chtěl být tím nejlepším a totéž chci i pro svého syna, aby byl nejlepší a vyhrával! Někdy spolu vedeme opravdu složité konverzace, které leckdy pokračují také po závodech. Uvědomuji si, že je Liamovi jen čtrnáct let, je tedy mladý a pokračuje v získávání zkušeností, ale narovinu si někdy přeji, aby byl rychlejší!" 

Everts také připustil, že si i jeho žena myslí, že Liamovi vskutku někdy vládne tvrdou rukou! "Moje žena si někdy myslí, že jsem hodně přísný, ale můj otec se ke mně choval stejně a podívejte se, kam jsem to dotáhl. Je to jen díky jeho podpoře a také způsobu vedení. Naučil mě, jak na sobě makat a neztrácet schopnost sebekritičnosti. Jsem hodně kritickým mužem a když tedy vidím chyby, které Liam dělá, vnímám je. A když mu o nich neřeknu, nebude o nich přece vědět.

Vím, jak je náročné jít ve šlépějích svého otce, protože jsem to sám zažil. Byl jsem pod tlakem opravdu spoustu let, protože jsem chtěl být přinejmenším stejně dobrý jako můj otec Harry - čtyřnásobný světový šampion. Když se mi podařilo vyhrát čtvrtý světový titul, nějak to ze mě spadlo a pomyslel jsem si: "Paráda, teď jsem konečně šťastný." 

"Byl bych moc rád, kdyby se Liam naučil tenhle tlak nevnímat. Aby neměl pocit, že musí být stejně dobrý jako já. Být nejlepší může i tak každý den, ale potřebuje ze sebe vydat to nejlepší na každé trati každý den. A když u něj tohle uvidím, bude ze mě šťastný táta. Pokud bude končit závody jako pátý nebo desátý a já uvidím, že ze sebe vydal maximum, budu spokojený." 

Připravila: Lucie Havlíčková (luh)
Zdroj: Gatedrop.com
30. 6. 2019